Reklamy dnes vládnou světem. V polovině března jsem se o tom přesvědčila v Centru Chodov v Praze, kde právě probíhala promo-akce k nový žiletkám na holení Gillette pro ženy. Kromě předváděcích akcí a sličných hostesek se nad tím vším dmula obrovská plazmová obrazovka, kde pořád dokola běžela jedna a tatáž reklama. Později jsem si uvědomila, že jsem tuto reklamu už zahlídla i na programech v televizi, takže jsem odtušila její širokospektré vysílání.

Krásná žena a krásný muž, kteří jsou spolu na krásných místech - klasická klišé, která mají divákovi pohladit duši a tak říkajíc ho předpřipravit. Ona má v každém obrazu letní šaty a on se dotýká jejích nohou. V ten moment v reklamě divák uslyší: „Nechte ho, aby se vás dotýkal. Nechte ho, aby vás mohl milovat.“ V tu chvíli jsem ihned pocítila jasnou manipulaci. Reklama ženy ve své podstatě nabádá k tomu, že pokud budou mít hladce oholené nohy žiletkou Gillette, tak je bude (může) jejich partner či vysněný partner milovat. Jelikož všechny ženy chtějí být milovány a většinou se neustále snaží zaujmout partnera, aby jeho láska neuvadla, je to jasně cílená manipulace na city. Která je krásně skrytá v „nevinné“ reklamě na holící žiletku.

Když se nad tím tak zamyslím, reklamy s kosmetikou, koupelovými doplňky apod. bývají všechny koncipovány podobně. V dnešní době si už nechodíme kupovat mýdlo proto, abychom se pouze umyli, ale abychom se stali lepšími lidmi nebo aby zmizely všechny naše problémy. Osobně nemám tento druh manipulace ráda. Nabádá lidi ke kupování zboží, které jim prý zaručí štěstí, lásku atd., podsouvá jim řešení jejich životních situací tím, že si koupí překrásnou barvu na vlasy apod. Někdy si ani neuvědomíme, že kupujeme zboží a jsme při tom ovlivněni reklamou. Stojíme před toaletními papíry a přemýšlíme, který vybrat. Vedle sebe sedí dva úplně stejné druhy, ale přesto vybereme ten z nich, u kterého si vzpomeneme na roztomilé štěňátko z reklamy a máme v tu ránu radost a vědomě či skoro nevědomky dáváme papír do košíku.

Dalo by se říci, že reklamy, které útočí na lidské city, lidi ničí. Proč? Protože se lidé mohou nacházet v obtížné životní situaci nebo řeší nějaký druh problému a mnohdy nakupováním věcí, které jim zaručí „ráj“, tuto situaci řeší. Což znamená, že se pouze posouvají od problému, což občas nebývá ku prospěchu věci. Reklamní průmysl je v tomto smyslu pro mě Pandořinou skříňkou, kam lidé ukládají své problémy, a někdy, když se tam už nevejdou, tak se provalí a mohou lidem dost zruinovat život.