Existenční kvantifikátor použijeme v matematické logice tehdy, když chceme vyjádřit, že existuje alespoň jeden prvek, který má v souboru námi sledovanou vlastnost. Kvantifikátorem obecným vyjádříme, že sledovanou vlastnost mají všechny prvky. Kvantifikátory, přesněji jejich záměnou, lze kromě matematiky lze použít sdělovacími prostředky k matení pojmů. Kdysi při přeškolování na pravou komunistickou víru za minulého režimu nás o tom přesvědčil pan docent z katedry matematiky. Pravil:

„Užívání kvantifikátorů v novinách, v televizi, na schůzích i veřejností je přímo úděsné. Uvedu příklad: Jeden dělník z našich železáren si honí triko a překročí plán o třicet procent. Závodní noviny napíší: Někteří dělníci druhého cechu našeho podniku překročili plán o třicet procent. Okresní deník komunistů napíše: Pracující železáren překročili plán o třicet procent. A tak to jde dále, až Rudé právo napíše: Všichni naši pracující překročili na počest Velkého října plán o třicet procent. Tady jasně vidíš, jak se dá elegantně (nebo primitivně?) zkreslovat skutečnost. Pomocí kvantifikátorů.“

I v současné době lze takovouto manipulaci neodůvodněného zobecňování na základě jednotlivostí vypozorovat. Dovoluji si přiblížit alespoň dvě.

První je polské maso. Jedna pochybná televize zveřejnila jeden otřesný záběr. Další média u nás to rozšiřovala stále dokola, doplňovala a překrucovala. Nezvyklým způsobem vystartovali kontroloři do obchodů, hospod i na silnice. Veřejné mínění se ovlivnilo natolik, že z Polska k nám přichází shnilé maso, nakažená kuřata a záprtky. Propaganda se nezastaví, ani když je poukazováno, že i z ostatních zemí k nám přicházejí špatné dodávky. V této souvislost nelze nepoložit otázku: Jak se činily náhle spuštěné kontroly před incidentem? Z jednoho incidentu odvozená špatnost všeho přece nemohla vzniknout náhle. Také se lze ptát, k jakému účelu to všechno slouží.

Druhý případ. Ten nám předvedla stoosumašedesátiminutová paní z ČT, když nám představila představitele katolické církve jako bandu homosexuálů a úchyláků. V pořadu vystoupilo anonymně několik osob, které o sobě tvrdily, že byly kněžími zneužívány. Samozřejmě, že to připustit musíme. Ani kněžím nenechal vyvinout Tvůrce nefunkčního camprlíka. A jak říkával náš soused, pan továrník z první republiky, „když je chuť, je to horší jak vzteklina“. S nadhledem tak řešil dnešním slovem vyjadřované sexuální obtěžování na pracovišti. 

Výpověď individuí, která předstoupila-nepředstoupila před televizní kamery, může být však také zpochybněna. Jako příklad může sloužit osvobozující rozsudek nad farářem, kterého sprostým způsobem udal ministrant. Ne knězi, ale ministrantovi soud v počáteční fázi uvěřil. I v této kauze je marné tvrzení pana kardinála, který připustil tyto excesy, kvantifikoval jejich četnost jen ale ve zlomcích promile. Marně. Televize, důležitě asi pro ateistické obecenstvo, potřebuje takovéto kauzy. Potřebuje, jak to často média činí, vyměnit existenční kvantifikátor za obecný. Zejména v současné době, kdy bude parlament přehlasovávat senát, který zamítl bolševický návrh vrácení zbytků z krádeže. Co dělaly ty osoby, které nyní žádají se ukázat jako oběti po zneužití kněžími, aby se dožádaly nápravy, bezprostředně? Asi nic. Chtějí nyní pomáhat dalšímu svinstvu a zabránit alespoň částečné nápravě? 

 Nemohu si pomoci, ale stále se mi nabízí spojitost s aférou MeToo, kdy už dnes stěžující si staré hrabačky se pro svoji kariéru nechaly v mládí, jak dnes tvrdí, zneužívat.