10.12.2019 | Svátek má Julie


MÉDIA: Kam kráčí Respekt?

27.6.2006

Je na trhu prostor pro další politický magazín na křídě v barevném provedení a se seriózní politickou tématikou? Tuto otázku si určitě klade Miloš Čermák, který byl Zdeňkem Bakalou, majitelem týdeníku Respekt, pověřen realizací změn, které by Respekt vyhouply na vyšší příčky jak ekonomické rentability, tak společenské respektability.

Čermákovo dilema ale připomíná kvadraturu kruhu. Pokud si chce Respekt zachovat dosavadní okruh čtenářů, jichž není mnoho, ale jsou tradiční a dlouhodobě věrní, pak nemůže příliš ustoupit od toho, co je pro něj typické dnes: komentářový charakter, kritický tón a vyhraněný názorový statut. Respekt je – což je možná částečně dáno samizdatovou tradicí (vznikl jako periodikum tvořené lidmi z ineditního Sportu a dalších listů) – především názorová platforma. Jeho nejdůležitější součástí jsou analýzy a komentáře, Respekt si zakládá na elitnosti svých komentátorských osobností. Není teď důležité, zda je tato hrdost oprávněná, či spíše naplňuje úsloví o přání otcem myšlenky. Názorovost je hlavní součást identity Respektu (podobně jako třeba ČRo 6).

V tom je ale problém. Názory a komentáře opravdu zajímají jen malé procento populace. Většina – pokud vůbec vyhledává periodický tisk – hledá hlavně informace. Názory a komentáře čte jen jako doplněk, případně je nečte vůbec. Chce-li Respekt popojít k větší mase čtenářstva, musí nutně přehodnotit tuto svoji charakteristiku a doplnit žánry o pravidelné reportáže, větší porci rozhovorů, analytické žánry pracující s grafikou a statistikou (zejména v ekonomické rubrice), případně – což je ambice nejvyšší – pořídit do svých řad investigativní reportérskou hvězdu na kauzy, což je jeden z mála jistých způsobů, jak přilákat čtenáře. K tomu samozřejmě musí přibýt spousta rubrik, krátkých žurnalistických útvarů, glos, složených zpráv, informačních přehledů atd. Zkrátka to všechno, co činí týdeník periodikem zajímavým nejen pro hrstku dumajících intelektuálů, ale i pro manažery, podnikatele, případně zelené vdovy (jak se říká ženám úspěšných mužů, které jsou dočasně v domácnosti, uzavřené v satelitních vilových čtvrtích). A co je ze všeho nejdůležitější: Takový týdeník musí být užitečný, jeho čtenář jej musí potřebovat. Musí být nosičem informací, které možná najdete i jinde, ale tady budou v maximálně věrohodné a zároveň stravitelné podobě.

O všechny ty cíle svrchu uvedené se u nás pár týdeníků už dlouho snaží. Hybridem mezi politicko-kritickým a společenským týdeníkem byl po listopadu 1989 Reflex, v první fázi dokonce s ambicí určovat životní styl, vytvářet estetiku a způsoby své doby. Reflex sice tuto ambici (k vlastní škodě) po odchodu Petra Hájka z jeho čela opustil, ale i tak dosud patří k vůdčím periodikům svého žánru. V jeho stopách se vydal o mnoho let později Instinkt. Ten také loni pohltil – zřejmě již navždy zaniklý – Mladý svět, průkopníka české týdeníkové publicistiky. Z jiného konce za to vzal Týden, který Karel Hvížďala před lety postavil jako obdobu německého seriózního magazínu Der Spiegel. Týden je političtější, analytičtější než třeba Reflex, je i obsažnější, ale zároveň se snaží udržet si do jisté míry populární notu. Navzdory různým krizím si Týden udržel pozici lídra trhu politických týdeníků. Svým způsobem by se dalo říci i monopol, protože jeho nejbližší konkurenti – Euro a MF Plus zatím nemají (nebo dokonce ani nemají ambici) jít proti němu čelně. Euro je serióznější, úzkoprofilovější, speciálnější, MF Plus je reportážnější, rychlejší, lidovější, přehlednější. Respekt, jak se zdá, se na čelní srážku s Týdnem chystá. Jak jinak si vysvětlit sliby, že přejde na barevný tisk, magazínový formát a další formální i obsahové inovace?

Není pochyby, že si Respekt bude chtít udržet pozici listu názorového, hájícího určitý typ zájmů. To přece mohl být jediný důvod, proč si jej tak dlouho držel Karel Schwarzenberg a proč si jej nedávno koupil Zdeněk Bakala. To nemohlo být – určitě ne v této fázi – z podnikatelských důvodů. Aby ale tomuto zadání – hájit jisté zájmy – mohlo být učiněno zadost, je třeba najít přiléhavější formu, než je ta dnešní, odkazující na minulost a zužující možný elektorát. A to bude právě ta Čermákova kvadratura kruhu. Má-li Respekt i v budoucnu být listem, který hájí vyhraněné politické (případně ekonomické) názory a zájmy, musí to dělat tak sofistikovaně a v tak líbivém obalu, aby navodil čtenáři dojem nezávislosti, nestrannosti a plné důvěryhodnosti. Nebo také může rezignovat na své politické resp. vlastnické zadání a může opravdu vyjít do přímého střetu a s jinými hráči na trhu se rvát o čtenářův zájem tím, že mu nabídne něco jiného, nečekaného, případně obzvlášť důvěryhodného. Něco, co jinde nenajde. Nechme se překvapit, kterou cestu Čermákův Respekt zvolí. Nebude to totiž zpráva zdaleka jen o Čermákovi a o Respektu.

(Psáno pro Česká média)



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.