„Případ“ odkupu vepřína v Letech státem rozvířil svého času hladinu veřejného mínění. Kdysi totiž na jeho místě stával Tábor Lety (podle Wikipedie založen v srpnu 1940 jako kárný pracovní tábor, v březnu 1942 transformován na tzv. sběrný tábor a v srpnu 1942 přejmenován na tzv. Cikánský tábor Lety I). Smyslem odkupu mělo být jeho zbourání a na uvolněném místě vybudování nového památníku.

Odkup vepřína vláda schválila v srpnu 2017 (pro odkup nehlasoval snad jen tehdejší ministr financí Ivan Pilný). Schválila ho i přesto, že v roce 2010 stát investoval téměř deset milionů korun do úpravy nedalekého pietního místa na místě někdejšího táborového hřbitova. Schválila ho i přesto, že podle stanoviska tehdejšího sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, byl památník romského holocaustu v Letech u Písku dostatečně pietně ošetřen a není třeba na tomto místě dělat další úpravy.

O smysluplnosti této transakce pochybovali i další lidé, včetně mě. Proto jsem místo samé v roce 2017 osobně navštívil a s klidným svědomím jsem konstatoval, že Pietní místo Lety je vkusně a citlivě upraveno a není potřeba provádět žádné další zásahy.

V rámci získávání podkladů pro mé články (např. S péčí řádného hospodáře, Vládní „úlet“ u Let pokračuje, Páni ministři „právně lidští“ versus utajení vepři AGPI letští) jsem koncem srpna 2017 poslal na Úřad vlády České republiky žádost o sdělení, za jakou cenu v Kč vláda České republiky 21. 8. 2017 schválila odkup vepřína v Letech od společnosti AGPI. Odpověď, která přišla začátkem září, jsem očekával. Žádost se zamítá, neboť žadatel svými dotazy směřuje k poskytnutí informací, které jsou v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, označeny za utajovanou informaci a podléhají utajení v režimu „Vyhrazené“. Stupněm utajení „Vyhrazené“ jsou klasifikovány utajené informace, jestliže jejich vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.

S odstupem téměř šesti let měla MF DNES více štěstí, než tehdy já. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím požadované informace získala. Cena vepřína podle znaleckého posudku 77,2 mil. Kč, cena, kterou stát zaplatil soukromé firmě AGPI 450,8 mil. Kč. A není ani tak důležité, zda cenou podle znaleckého posudku je myšlena tzv. cena vyhlášková nebo tržní. Že by takto nevýhodný odkup byl ve státním zájmu? Nebo to byla prostě „jen“ lumpárna? Zatím nelze vyloučit ani to, že mohl být spáchán trestný čin.

Není proto divu, že si tehdejší ministr kultury, jeden z protagonistů této transakce, na podrobnosti nevzpomíná, tehdejší místopředseda vláda se zase odvolává na to, že to bylo v „režimu“.

Je ale možné, že by tehdejším pánům ministrům osvěžila paměť např. obálka s červeným pruhem.