Jedna věc mě skutečně fascinuje. Před několika lety, tedy opravdu nedávno, byla celá země vzhůru nohama kvůli koronaviru. Mnoho lidí se nakazilo, mnoho lidí zemřelo, všichni byli vyděšení a uzamčení v hranicích svého okresu, respektive bytu nebo domu, protože do školy se nesmělo a do práce někdy taky ne.

Tehdy jsem si vážně myslel, že tenhle koronavirový horor přiměje úplně každého k tomu, aby přehodnotil svůj životní styl, aby zapracoval na své odolnosti, aby změnil svoje pohybové, stravovací a mentální návyky, aby prostě maximálně posílil svoji imunitu a další vlně nákazy (něco určitě zase brzy přijde!) čelil s větším klidem a hlavně s větší nadějí na přežití.

A co se stalo? Zřejmě k žádné podstatné změně nedošlo, soudě podle setrvale extrémně vysokého výskytu infarktů, mrtvic nebo cukrovky. O potížích s pohybovým aparátem nemluvě. Lidi na sebe prostě a jednoduše kašlou. To je velmi prostý důvod jejich mizerného zdravotního stavu.

Jediné, co se po koronavirové krizi skutečně změnilo, byla nabídka zdravotních pojišťoven. Moc se mi líbí, jak se teď předhánějí v tom, která z nich nabídne atraktivnější bonusy za to, že budeme chodit na preventivní prohlídky. Všichni bychom si měli udělat kolečko a nechat se prohlédnout jak diamant pod mikroskopem. Sám se na takovou prohlídku chystám, protože mi v létě bude šedesát. Zavolám své praktické doktorce (má mě ráda, protože jediné, co jsem po ní za poslední dvě dekády chtěl bylo potvrzení, že můžu běžet v zahraničí maraton). Řeknu jí: Madam, je čas nechat se vyšetřit. Chci vědět, jak na tom jsem a chci všechny bonusy, které moje pojišťovna nabízí! Ale čert vem bonusy. Chci samozřejmě vědět, jak na tom jsem, znát data, vidět realitu. Ať laboratoře prozkoumají moji krev, analyzují činnost srdce a podívají se mi do mozku. Pokud budu mít problém, budu muset zjistit, co dělám špatně. A pokud nebudu mít problém, budu muset nadále dodržovat nějakou tu pohybovou, stravovací a mentální disciplínu. Protože tohle jsou ty nejúčinnější léky na světě.

Chodit na preventivní prohlídky je fajn, ale chodit do lesa je ještě lepší. Minulý rok jsem v jednom takovém lese potkal ministra zdravotnictví. Bylo to zrovna v době, kdy mu celý národ vyčítal, že neumí sehnat jakési léčivé tabletky. Co v tom lese dělal? Běhal. To je totiž ten nejlepší lék. Je úplně zadarmo a jeho účinky jsou přímo zázračné.