6.10.2022 | Svátek má Hanuš


KONZERVATISMUS: Kacířova zpověď

6.9.2022

Představovat anglického myslitele Rogera Scrutona českým čtenářům, když u nás vyšlo dvacet jeho knih, vypadá na první pohled jako nosit sovy do Athén. Filosof ale překvapil a před svou nedávnou smrtí nám odkázal jedenáct esejí napsaných čtivým neakademickým stylem, jež si podle kritiků „měl nechat pro sebe,” neboť jsou příliš kontroverzní, ne-li přímo provokativní. Scruton patří mezi čelné konzervativce a nic mu není vzdálenější než hloupá provokace, avšak v době, kdy veřejný prostor v anglosaském světě téměř ovládly názory hraničící se ztrátou zdravého rozumu, jsou obránci tradičních ctností, tolerance a lidské přirozenosti považováni za nehorázné zpátečníky. Obvinění ze zpátečnictví, tuhle oblíbenou fintu pokrokového režimu u nás dobře známe z dob ne ještě zcela minulých. Západní zuřivá ideologická válka prosakuje i k nám a proto je důležité znát argumenty na obranu civilizace, kterou kdysi náš slavný filosof z Prostějova, Edmund Husserl, nazval „lebenswelt”, čili světem, v němž lze žít.

Prvním principem konzervatismu je národní stát. Filosof nepopírá, že se láska k vlasti může někdy zbláznit a uctívat národ jako božstvo, které nabízí kolektivní vysvobození z obtížné individuální existence. Pochopitelně falešné, jak to předváděly totalitní režimy orgiemi vynucovaného optimismu. To je v dějinách poměrně vzácný úkaz, většinou se jedná o zneužití přirozeného patriotismu, jak to předvádějí imperialisté (Napoleon, Císař Vilém, Hitler, Stalin a Putin), národní společenství není expanzivní, miluje hranice svého domova a po cizím území z principu netouží. Snad proto měl anglický ostrovan tak rád českou hymnu „Kde domov můj”. Vlastenectví má většinou hranice dané jazykem a obhajuje své tradice, ty dvě světové války v Evropě zavinil německý imperialismus, dnes se nacionalisté bouří proti globálnímu imperialismu

Neméně podivuhodná je vzájemná loajalita občanů národního státu nadřazená náboženství, neboť věčné pravdy nemají v politice, co dělat, a právě tato zásada vytvořila liberální demokracii a pokojnou obměnu vlády, politický oponent je našinec a nikoli nepřítel. Podle tradičního oslovení britského parlamentu dokonce „ctihodný”. Politika má být diskuse a hledání kompromisu. V muslimských zemích, kde chybí odluka církve a státu vládne často krvavá diktatura. Korán neuznává světské zákony a neumožňuje mírumilovnou tolerantní moc. Politická opozice vždy hrozí občanskou válkou na život a na smrt. Národní stát je založen na ctnosti, čili vzájemné oddanosti občanů, „ta umožňuje nejen efektivní obranu ve válce, ale i značné oběti v době míru, kdy si musíme utáhnout opasky.”

Druhou zásadou konzervatismu je možná překvapivě estetika. Chráníme přírodu, protože je krásná, naše láska k ní tak jako k národu není zbožštěním bohyně Gaia, má být vztahem rozumného hospodáře, likvidujeme odpad, protože je odporný a recyklujeme, protože jsme šetrní k darům přírody. Filosof kritizuje britskou správu přírodních rezervací, jež vyhlašuje toleranci invazních druhů zvířat, jako jsou kanadské husy a kormoráni a proměnila by životaschopné prostředí v poušť. Příkladem dogmatismu by mohla posloužit absurdní zásada bezzásahovosti, jež způsobila kalamitu na Šumavě a v Českém Švýcarsku. Hospodařit máme i v chráněných oblastech.

Estetiku potřebujeme k dobrému životu jako sůl. Kdo by nechtěl bydlet v útulných a příjemných městech šitých na míru člověka, s ulicemi, obchody a hospodami. Scrutonovy eseje nejsou výčtem abstraktních zásad, jsou polemikou s omyly dneška a na příkladech dokládají, jak to dopadá, když se ignorují. Místo soběstačných měst šitých na míru člověka, staví Amerika nekonečná sídliště domků a šestiproudé dálnice, obchodní centra, zaměstnání i úřady se nacházejí daleko mimo bydliště. Nikam nelze dojít pěšky. A střed města se stal semeništěm zločinu.

Spektrum témat v této útlé knížce je opravdu široké, filosof vysvětluje, proč se zhroutilo moderní umění a vyznává kult ošklivosti nebo abstrakce, proč nemáme dobré vlády, poukazuje na nebezpečí virtuálního kamarádství sociálních sítí. Kritizuje chorobu západní dekadentní společnosti, jež povýšila bezpečí a zdraví nade všechno a lidé ztratili schopnost včas umřít. Demence stáří nemůže být konečným smyslem pozemského života. Hnacím motorem konzervatismu je skepse nad každou budovatelskou utopií.

Málokdo tak jako Scruton dokázal formulovat univerzalismus lidské přirozenosti v onom specifickém tvaru, jaký mu přisoudila židovsko-křesťanská civilizace. Málokdo nutí své čtenáře, aby se zamysleli nad svou západní civilizací a uvažovali o jejím smyslu a významu.

Knihu lze objednat zde

scrut