V článku Kauza Zadeh: orgány ve vlastní pasti, obviněný ve vazbě jsem se zabýval výsledkem vazebního řízení ve věci obv. Shahrama Abdullaha Zadeha, které proběhlo ve dnech 7. a 11. dubna 2017 u Městského soudu v Brně. Konstatoval jsem, že státní zástupce Michal Galát se neomluvenou neúčastí u jednání postaral panu obviněnému o prodloužení pobytu ve vazbě. Nespekuloval jsem, jak se zachová, až obdrží písemné vyhotovení usnesení o propuštění z vazby, které jako nepravomocné nemohlo být realizováno.

V poledním zpravodajství České televize dne 12. dubna 2014 obohatil mé poznání reportér, který se zřejmě s věcí dostatečně neseznámil, takže směšoval údaje o dřívější a současné vazbě, nicméně přinesl zajímavou informaci o rozhovoru se státním zástupcem Michalem Galátem. Podle jeho sdělení pan státní zástupce rozhodnutí soudu nerozumí, protože je protikladné k úvahám téhož soudu ze 4. prosince 2016, na jejichž základě se pan obviněný dostal do vazby. Přibližně ve stejnou dobu zprávu o kritice rozhodnutí soudce Městského soudu v Brně panem státním zástupcem přinesla Česká justice.

Je to nebývalá událost: státní zástupce použil média jako živé nástroje ke kritizování soudce, který nevyhověl jeho přání. Vybočil tak z mezí zákonem i zvyklostmi ustáleného poměru soudu a státního zastupitelství, v němž platí zásada, že názor státního zástupce se stává vyjádřením právního stavu věci teprve posvěcením pravomocným rozsudkem. Má samozřejmě právo podat stížnost proti usnesení Městského soudu v Brně, ale to je vše. Přitěžuje mu, že se vlastní vinou připravil o příležitost seznámit se s ústním odůvodněním usnesení. Vůbec nepřipouští možnost, že soudce mohl své rozhodnutí opřít o racionální úvahy.

Mediální vyjádření státního zástupce Michala Galáta vyvolává vzpomínky na doby nedávno minulé, kdy prokurátoři díky těsnější vazbě na aparát KSČ měli silnější mocenské postavení než soudci. Náš právní řád jim ale takové postavení neposkytuje, a pokud si je přivlastňují, je to nežádoucí výstřelek.

Mimo to pan státní zástupce takto předestřel veřejnosti částečně zkreslený obraz skutečnosti a nedostatečně informovaná média mu v tom jednostranností pomohla. Je pravda, že mezi rozhodnutími z 4. prosince 2016 a ze 7. dubna 2017 je zásadní rozdíl. V obou případech jde sice o usnesení Městského soudu v Brně, ale rozdílných soudců a soudci jsou nezávislí, takže nemusí soudit vše stejně. Vazbu na obv. Shahrama Zadeha uvalil dne 4. prosince 2016 soudce Aleš Dufek, místopředseda soudu, v dané chvíli žurnální soudce: byla totiž neděle. Připomínám, že mezi advokáty koluje přesvědčení, že státní zástupci s oblibou organizují zadržení obviněných tak, aby rozhodování o vazbě padlo na žurnálního soudce, který je podle rozvrhu práce soudu předem znám a ví se o něm, že je vůči žalobcům vstřícný.

Vazební řízení ve všední dny 7. a 11. dubna 2017 vedl již někdo jiný, a to soudce David Otevřel, který měl na věc zásadně odlišný názor. Jako nezávislý soudce nebyl vázán předchozími rozhodnutími. Zejména zjevně nebyl nadán dostatečnou dávkou slaboduchosti, aby vyhověl přání Michala Galáta a uvěřil, že by Shahram Zadeh mohl uprchnout a nechat tak propadnout kauci 150 milionů Kč, a zvlášť, že by mohl namířit do Íránu, který na něj vydal zatykač a kde by mu hrozil trest smrti pro údajnou spolupráci s českými tajnými službami. Nezdálo se mu nebezpečným údajné ovlivňování svědků, kteří byli ve skutečnosti spolupracovníky policie, potažmo dozorového státního zástupce. Tím byl do určité doby státní zástupce Aleš Sosík, který vystupuje jako žalobce ve „velké daňové kauze“ u Krajského soudu v Brně a Michal Galát jej v kauze „ovlivňování svědků“ vystřídal. Bylo by spíše na místě se divit, kdyby soudce David Otevřel ve svých úvahách následoval Michala Galáta, soudce Aleše Dufka a soudce Krajského soudu v Brně Miroslava Dlouhého, který ve stížnostním řízení potvrdil správnost usnesení o uvalení vazby ze dne 4.prosince 2016.

Z obou zmíněných mediálních zpráv lze předjímat, že státní zástupce Michal Galát usnesení Městského soudu v Brně z 11. dubna 2017 napadne stížností. I kdyby u stížnostního soudu neuspěl, pro Shahrama Zadeha a jeho blízké to bude znamenat prodloužení psychického týrání nejméně o několik týdnů, protože stížnostní řízení není záležitostí několika dní. Státní zástupce Michal Galát přitom akci proti němu vede na základě nepravomocného usnesení policejního orgánu z 2. prosince 2016, k němuž se měl vyjádřit na základě stížnosti pana obviněného, ale dodnes se neobtěžoval. Jako laik si troufám tvrdit, že mimo důvodů pro uvalení vazby koluzní hmotně právní důvody pro tento zásah do života pana obviněného a jeho rodiny nejsou dány. Myslím si, že státní zástupce Michal Galát to ví stejně dobře jako oba soudci, kteří jeho přání vyhověli. V tomto směru připomíná jednání státního zástupce Jiřího Kadlece, který se pokusil poslat Shahrama Zadeha do předběžné vazby, ač věděl, že k jeho vydání do Íránu nemůže dojít a jeho oběť nemá žádný důvod k útěku. Michala Galáta zřejmě nenapadá, že zneužívá své úřední postavení k nemravnému účelu.

Pro obě mediální zprávy je příznačné, že se v nich veřejnosti připomíná, že Shahram Zadeh stojí před Krajským soudem v Brně ve „velké daňové kauze“ kvůli krácení daní při dovozu pohonných hmot v objemu dvě a půl miliardy Kč. Tím se má veřejnosti naznačit, že si týrání vazbou zasluhuje. Zatím ale platí presumpce neviny a o tom, kdo je vinen spácháním trestného činu, nerozhodují ani policisté, ani státní zástupci, ale nezávislý soud. „Velká daňová kauza“ ale zatím nepokročila tak daleko, aby z výsledků dokazování bylo již nyní možno vyvodit, že obžaloba Shahrama Zadeha je oprávněná. Nemohu apriorně vyloučit, že se jeho vina někdy v budoucnosti prokáže, ale dosud tomu tak není.

Zejména současné vazební stíhání se vede kvůli něčemu úplně jinému, takže připomínání podezření z „velké daňové kauzy“ je nepatřičné.