Ze starých skříní se občas vynořují „kostlivci“. Někdy opravdoví. Někdy jsou jen nakreslení a někdy jsou výtvorem různých propagandistů, sledujících své vlastní cíle. V Reflexu č. 39/2009 se objevil článek „Půlnoční masakr“ s podtitulkem „Policie až nyní šetří masovou vraždu spáchanou před čtyřiašedesáti lety“. No nečtěte to, když to má tak senzační titulek!

A tak si čtete. A zjistíte, že to, zda byl anebo nebyl údajný masakr spáchán, není vůbec jasné. A pak také, že policie nic nevyšetřuje, ale že se jihlavský novinář M. Marek obrátil na státní zastupitelství s podáním ve věci. Takže autor článku Jan Gebert, případně titulkář prostě a jednoduše překrucuje skutečnost. Ovšem nikoli jen v titulku.

Autor, anebo ten, kdo článek inicioval, zřejmě sám problematiku vůbec nezná, anebo naopak předpokládá, že poměrně mladý čtenářský okruh Reflexu o uvedené době a skutečnostech nic neví.

Autor líčí osudy dvou vesnic v okolí Jihlavy – německy „Iglau“ -, z nichž jedna byla údajně česká a komunistická (Dobronín) a druhá německá – Bergersdorf, dnes Kamenná.. Kdo článek nečetl (viz zde), neuvěří, jak strašně se dají překrucovat informace. Věci, které zdánlivě dotvrzují svědectví o „masakru“, jsou většinou nesmyslem, který před žádným pamětníkem nebo obeznámenou osobou neobstojí.

Jako hlavní zdroj informací o údajném masakru Němců po válce (osobně si myslím, že k nějakému vyřizování účtů tam pravděpodobně došlo) je uveden sedmaosmdesátiletý český rodák Petr H., který údajně „nechtěl zveřejnit své jméno“. No, ani se nedivím, při těch nesmyslech, jakými jsou jeho údajné výroky.

Onen „pamětník„ vykládá a novinář Reflexu otiskuje: Z komunistické (české) vesnice prý byli na začátku okupace zatčeni čtyři komunisté. Jednoho pustili a „ostatní zavřeli do kriminálu. Neztratili se ovšem ani tam, dělali Zimmerkomandanty a přes den pracovali v továrně na čokoládu (sic!) a dokonce ji pak posílali domů.“

To je tvrzení, jak se říká, o pár facek..Zatčené komunisty posílali nacisté zásadně do koncentračních táborů. Některé zatčené výjimečně mohli pustit. Ale představa, že by zatčení komunisté, a to všichni z jedné vesnice, dělali „vedoucí cel“, je prakticky vyloučená.

To je tak strašná idiocie, že nevím, zda dotyčný pán Petr H. je osoba vzhledem k věku nesvéprávná či zda si to novinář vymyslel.

Za hnusnou pomluvu musí pak každý, kdo něco ví o Protektorátu, považovat další otištěné tvrzení, že „ dokonce ji pak (tu čokoládu) posílali domů“. Jen naprostý idiot může prohlašovat, že za Protektorátu, kdy za šmelení s potravinami byl trest smrti, by někdo „posílal z vězení domů čokoládu“. Jak? Poštou? Z kriminálu anebo lágru? Anebo přes „hodné“ a „spolupracující“ německé dozorce? V době, kdy byla čokoláda pro běžné obyvatele, a to i Němce, prakticky nedostupná? Zbláznil se autor, nebo počítá s naprostou pitomostí čtenářů? Ostatně sama představa, že by za války nechali Němci pracovat v továrně na čokoládu či jiné cukrovinky (přísně obhospodařované a nedostatkové potraviny!) jakéhokoliv vězně je fantasmagorická. Za takové pracovní místo by i každý nacisty „prověřený pracující„ dal všechno. V době potravinových lístků a prázdných krámů pracovat v továrně na čokoládu! Neuvěřitelné terno!

Další perlou je tvrzení z článku, že bratr jistého odsunutého pana Hawelky (který je v článku uváděn jako jeden ze zdrojů informací) byl vyznamenán za zranění(sic) na východní frontě nejvyšším říšským vyznamenáním, Rytířským křížem. Z vyprávění Hawelky vyznívá, že sice na počest jeho bratra - nositele Rytířského kříže - ve vesnici udělali slavnost, ale jinak to byl jen hodný chlapec.

Pokud to autor a editor nevědí, v Říši se dávala vyznamenání takovéhoto druhu jen mimořádně zasloužilým vojákům. A nikdy jen za „zranění“. Takže pokud dotyčný prošel východní frontou a dostal rytířský kříž, bylo to za něco významného. Z hlediska nacistů. Z těchto a z dalších informací z článku lze pak usoudit, že onen vyznamenaný Havelka - bratr - byl s největší pravděpodobností člen jednotek SS.

V neuvěřitelných konstrukcích a nesmyslech tak autor pokračuje dál. Že Bergersdorf měl největší počet dobrovolníků hlásících se do Wehrmachtu a SS z celého Protektorátu, to autor přiznává. Ale k udělení názvu „Vzorná vesnice SS“ prý došlo náhodou (to je neuvěřitelné, co snese papír!). Údajně to udělal sám o své vůli německý generál G. Berger. Jenže! Jenže Gottlieb Berger nebyl žádný „generál“, ale Obergruppenführer SS. To už zní jinak, že ano? Patřil k prvním členům NSDAP (1923) a SA. Roku 1936 už patřil k SS. Když si německá armáda vymohla na Hitlerovi zákaz verbovat nové členy SS v Německu, začal shánět nové členy SS-Waffen po celé Evropě. Takže i proti vůli Wehrmachtu jeho přičiněním vznikaly nové divize Waffen-SS. Dále se Obergruppenführer SS Berger u nás „vyznamenal“ při masakrech za Slovenského národního povstání. Po válce byl odsouzen jako válečný zločinec. V tomto světle se ukazuje, že pohádky, které nám autor článku Gerbert a jeho ústy jistá paní Grzegoreková (další citovaný pramen od odsunutých Němců z Bergersdorfu) předkládají, o „náhodné návštěvě“ Obergruppenführera SS G. Bergera v v Jihlavě a Bergersdorfu jsou obyčejná lež. Obergruppenführer SS necestoval po Protektorátu jen tak. Hledal nové esesáky. A obec Bergersdorf dodala všechny své bojeschopné muže. Tvrzení, že mohl i tento vysoký důstojník SS sám vymyslet a udělit obci anebo vůbec někomu titul „Vzorná obec SS“, je nesmysl. SS byla elitní vojenská, ale i ideologická organizace. Ve které se žádné samostatné a nepovolené kroky netrpěly. Takže pokud byli po válce skutečně zavražděni místní Němci na louce za vesnicí Dobronínem, neměl by autor zamlčovat informaci, že u nejméně části z nich šlo pravděpodobné o příslušníky SS. I když ani to neomlouvá případné vraždy. Ovšem je to značný rozdíl, než když se v článku předstírá, že šlo o „nevinné německé sedláčky“.

Omáčka o Rudých gardách, uvedená na závěr článku, je jen opakovaným špiněním druhé strany – tedy Čechů. Rudé (rabovací) gardy byly často složeny z kriminálních a pochybných živlů. Jenže také mezi nimi byli lidé, kterým Němci vyvraždili celé rodiny, a to ne „kdysi“, ale na mnoha místech jen před několika dny či týdny. Viz vraždy Čechů začátkem května 1945 a následné vraždění Němců z pomsty po 9. 5. 1945.

Jenže, vyhánění lidí z jejich domů a bytů, jejich vraždění a následně rozkrádání jejich majetku u nás zavedli Němci. A nejen kovaní nacisté. Nejprve zabírali domy a majetky v Německu po židech i uprchlých německých demokratech, potom v Rakousku a pak u nás a nakonec v celé Evropě. Je pravda, že zlo se nemá oplácet zlem. Říká se. Jenže také se říká „kdo seje vítr, sklízí bouři“.

Budu jen rád, když se prověří ona údajná hromadná vražda. Ale pak se budou muset také vyšetřit všechny doposud nevyšetřené vraždy ne-Němců na našem území z doby okupace. Ale i před okupací, když v pohraničí řádily nacistické bojůvky. Takových zapomenutých míst a zavražděných jsou stále tisíce. Ti mrtví, básnicky řečeno, také „žalují“.

Ovšem aby se to objasnilo, tak nesmí jedna strana hned na začátku lhát, pomlouvat, zamlčovat a podvádět. Jako tento článek.

Tak se žádné pravdy a usmíření nedočkáme. Vraždy se mají vyšetřit. I ty staré a dávné. Ale všechny. Nejenom ty, které někomu poslouží k propagandě. Nějak se moc a moc začínají vytahovat těžko rozluštitelné a dokazatelné české viny. Nezačalo náhodou vadit někomu že dochází přeci jen k uklidňování vzájemných vztahů? A že první významná skupina sudetských Němců (Ackermann Gemeinde) si měla zasedání v ČR a udělala tak první krok k budoucímu možnému skutečnému usmíření?

P.S. Kdyby někdo pochyboval o tom, že by bylo co vyšetřovat a objasňovat, zde je krátký výtah ze seznamu akcí Němců proti obyvatelstvu už v době, kdy byl konec války jasný, tedy na jaře 1945:

19. dubna 1945 nacisté vydrancovali a vypálili obec Ploština a její obyvatele za podporu partyzánů zaživa upálili.

23. dubna 1945 později postihl stejný osud obec Prlov.

5. května byla dokonce srovnána se zemí moravská obec Javoříčko a všichni muži byli zastřeleni.

6. května 1945 obklíčilo německé vojsko obce Zlatníky a Dolní Břežany a povraždili muže, kteří byli přítomni.

V Psárech u Jílového bylo postříleno a ubito 11 mužů jako pomsta za to, že se německá vojska zdržela při odstraňování záseků

Další masakry se uskutečnily v Německém Brodu, Třešti, Přerově, Lahovicích.

Známý a brutální Velkomeziříčský masakr je událost, ke které došlo 6. května 1945 ve Velkém Meziříčí. Bylo zavražděno 58 lidí. Masakr se stal dva dny před příchodem osvobozeneckých vojsk do obce – 8. května.

Další masakry probíhaly mezi 5. 5 a 9. 5 1945 v Praze, a to: na Hradčanech, v Kobylisích, na Pankráci, na Masarykově nádraží, na Dejvickém nádraží a dalších místech. Mezi nejbrutálnější zločiny patří masakr z 6. května v tehdejší Úsobské ulici, kde příslušníci SS ve sklepě domu č. 253 postříleli 35 českých civilistů a na zahradě domu č. 254 dalších 16 neozbrojených osob! Jednalo se o starce, ženy (z toho dvě těhotné) a děti ve věku několik měsíců až tři roky. Kromě toho se nacisté dopouštěli dalších ohavných brutalit (např. rozpáraná břicha, vypíchané oči, rozdrcené lebky).

Nic z toho případné vraždy v Bergersdorfu neomlouvá. Ale ukazuje to, jaká byla tehdejší doba. A popírá mimo jiné tezi o tom, že „Němci byli ve válce“ (a tudíž jaksi „mohli vraždit“) a Češi vraždili „až po ní“. 8. května už bylo „po válce“. A přesto to nezachránilo nikoho z Kroměřížských. A nikdy jsem neslyšel, že by za tento masakr byl někdo potrestán.

A já jen čekám, kdy se najde „odvážný a investigativní“ novinář, aby upozornil na dodnes nevyšetřené německé zločiny páchané na obyvatelích Čech a Moravy. A hlavně ty dodnes nepotrestané. Což je většina. To by ale nebylo nic senzačního, co?!