Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Tak jako existuje rozdíl mezi vzděláním a kvalifikací, existuje rozdíl mezi ideologií a propagandou.
Přečetl jsem článek. A přečetl diskusi.
Autor článku se v potu tváře pokoušel vysvětlit význam některých slov, a také běžné omyly způsobené chybným, ba až zavádějícím užíváním těch slov.
A celá diskuse je ukázkou chybného, až zavádějícího používání slov, jejichž význam autor pracně vysvětlil.
Tady bych ocitoval jednoho, tuším to byl psychiatr. "Žádný zločinec nedokáže napáchat příliš mnoho zla, pokud se nezaštítí ideologií."
IMHO, slečny Omegy vnášejí do ideologické kakofonie ozdravný humor. Neboť kyselé ksichty ideologů mi připadají srandovní.
No, spíš slečny Omegy odmítající ideologie podle způsobu odmítání nějakou zhůvěřilou ideologii podporují. Nechtěně ... někdy ....
1. Výše zmíněná stať o "dokazující" existenci etiky u liberálů nemá valnou hodnotu, protože jde o hodnocení z pozice liberalizmu. Podobně lze hájit svobodu v nacizmu, marxizmu, enviromentalizmu, genderizmu a dalších ideologií vesměs vzešlých z liberalizmu, z pozic jejich stoupenců. Koneckonců i liberalizmus je ideologie.
2. Zajímavé na tomto příspěvku je, že pro liberály (v tomto případě individualistické) je jedinou hodnotou svoboda, osobní svoboda jednotlivce. Nikde není zmínka o ochraně života, soukromí, majetku, pohybu, postojů, názorů, a vůbec o důstojnosti a nedotknutelnosti člověka. Všechno toto spadá v liberalizmu pod "společenskou smlouvu". To ovšem znamená, že na čem se většina společnosti dohodne, taková bude etika. Takže budeme-li se řídit tímto článkem, pak nelze odsoudit tak zločinné režimy, jakými byly nacistický a komunistický. Budiž toho dokladem, že málokterý liberál odsuzuje revoluční násilí například ve Velké Francouzské revoluci (700 000 zavražděných). Málokterý liberál dokáže hájit práva těch nerevolučních lidí, právo na život a jejich způsob života, na jejich hodnoty i právo postavit se revoluci slovy i činy.
Takže závěr. Mají-li liberálové nějakou etiku, jde o etiku situační, která preferuje práva liberálů před právy ostatních. Takže nejde o etiku, jen o prostředek k získání a udržení moci. Etika byla vždy a v každé společnosti první obětí liberalizmu, obětí ve jménu nedefinované svobody.
A promiňte za stručnost.
Takže závěr, taktéž stručný.
Nechápete liberalismus. Preferuje svobodu i práva všech, nejen liberálů, to je váš největší omyl.
Když někdo napsal, že liberál opovrhuje etikou, tak se zřejmě dopustil nepravdivého zobecnění případů, kdy se člověk - liberál dostane třeba v podnikání do úzkých a hledá všechno možné, aby se zachránil. Dělá pak věci, které by jinak nedělal. Jenže do takové situace se dostávají i "neliberálové". I ti dělají špatná rozhodnutí, za která nechtějí nést odpovědnost. (Na této situaci je založena spousta výborných dramat. Například "Pásky na vousy", myslím že od Poláčka.)
Ideologie slouží k útlaku a ospravedlňování obludných zločinů. Vezměte si Jacka Rozparovače, prototyp to zločince. Když se to zaobalí ideologie "obětí bohům" dá se totéž páchat volně v daleko větším měřítku!
Ideologie je prostě jen souhrn zásad. Jak ji kdo použije už je na něm osobně.
Ideologie je Souhrn zásad Vybraných přes klapky na očích. Ventilování takových to vybraných zásad je prostá Propaganda, či Agitace...
Já to tušil, že na vás to bude prostě moc.
Držte se 2 nohy/4 nohy, multiSvědku.
Je to jenom část pravdy. Každý má "ideologii", ale ne každý je dogmatik, který své názory nemění. Marx měl pravdu, když rozpoznal ideologii jako falešné vědomí. Skutečný problém je, když ideologie popírá realitu - "pouliční násilí nepáchají muslimové, ale mladí Francouzi, s islámem to nesouvisí". Ne každý však dává ideologii přednost před zkušeností. Opakem ideologie není nevědomí ideologie. Opakem ideologie je zkušenost a kultura, vědomí vývoje vlastního světonázoru i civilizace. Kultura je založená na zkušenosti, nelze ji odvodit z ústředních dogmat. Kdysi se prodávaly návody na opravu a údržbu auta. Takový návod je asi stokrát složitější než ideologické příručky o řízení společnosti, ať už marxistické nebo liberální. Podle ideologů je společnost tedy stokrát jednodušší mechanismus než automobil. Lze tomu přikládat víru?
Společnost je nekonečně složitější mechanismus, nelze na ní sepsat podrobnou a detailní příručku. Ve společnosti fungují obecné zásady a zákonitosti oprava auta je konkrétní záležitost.
I tam však může dojít k omylu, jako vámi uvedený příklad, že hledáte problém tam, kde není.
To není chyba ideologie, ta chybná se pozná celkem snadno, ale uživatelů.
Občas to někdo dělá, ale to je vina konkrétního člověka nebo skupiny.
Liberálové hodní toho jména jsou ovšem dinosauři. Současnosti a budoucnosti se chápají LIBERALISTÉ a jde jim to, šikulům.
povinnost všech šířit osvětu? A kdepak je taková povinnost uvedena?
"Osobní ideologii" má bezesporu každý, říká se jí "hodnotový systém". Ovšem klidně můžete mít hodnotový systém, který vás nenutí mít klapky na očích a nedržet se fanaticky jediného vyhraněného politického směru, ať už je zelený, oranžový, černý, hnědý, rudý nebo... modrý.
Z tohoto pohledu liberálové (předpokládám, že modrý autor míní pravicové liberály, on to slovo dnes používá kdekdo) etiku beze sporu mají, ovšem stejně jako u jakéhokoli jiného část z nich ji uplatňuje extrémně. Z pohledu středového a otevřeného voliče je okouzlení stoprocentní regulací u zeleného fanatika stejná okotina jako touha po zrušení zákonů u "modrého" de facto anarchisty (netvrdím, že zrovna tohle autor propaguje). V normální splečnosti se extrémy eliminují, resp. jsou vyhrazeny pár exotům.
Pokud se připravuje další článek, pro mne by byla zajímavá modroptáčnická úvaha, jak se stalo, že mnozí údajní liberálové tak snadno sklouzli k podpoře zavádění policejního státu a co na to jejich etika.
Ještě dodatek - uvědomit si vlastní nevědomíje dost zásadně odlišné od zaspení ideologií jakékoli barvy. Umožňuje POCHYBOVAT. Bez pochybností není poznání, a a když odmítneme poznání, zbývá fanatismus.
Vědět o všem z principu možné není a vždy se může objevit soubor informací, které nás donutí korigovat názor na konkrétní otázky, byť ten názor vždy bude ovlivněn hodnotovým systémem - "osobní ideologií". Tato korekce ale vyžaduje schopnost přiznat si vlastní omylnost - "nevědomí".
(Ne)schopnost přiznat si omylnost nesouvisí s kolektivismem. Vyhraněný individualista je dokonce ještě náchylnější k zaslepenosti, protože posedlost vlastní osobou mu často zabraňuje zapochybovat o vlastní vševědoucnosti. Že vyhraněný kolektivista je zase zblblý míněním Strany, to nevyvrací. Znám zástupce obojího přístupu.
...uvědomit si vlastní nevědomí je dost zásadně odlišné od zaslepení ideologií jakékoli barvy...
Neexistují "pravicoví" liberálové a "levicoví" už vůbec ne.
Pokud sklouzli, tak je vidět, že byli a jsou jen "údajní".
Já nevím, jak autor myslí slovo "liberál". To by měl definovat on.
Ano, údajní, ale oni se za liberály označují.
Jelikož autora znám, tak vím, že má na mysli klasické liberály v původním významu slova. Svoboda a zodpovědnost.
To je bohužel pravda, že dnes se za liberála označuje kdejaký socan, prosazující nějaká skupinová práva, místo striktního požadavku na svobodu jakéhokoliv jednotlivce.