Jsou to silná slova a je to těžká obžaloba vdovy po dříve tolik glorifikovaném Juliu Fučíkovi. Těžko říci, jak to bylo, ale důkazy o tom, že Fučíková svoji spoluvězenkyni Jesenskou v koncentračním táboře Ravensbrück týrala, existují.

V knize Ve znamení temna autorů Františka Augusta a Jana Beneše se na straně 110 s odkazem na svědectví Margarete Buber – Neumann píše, že Fučíková patřila ke komunistkám, které pomáhaly zabít Milenu Jesenskou. Je třeba si uvědomit, že František August patřil k důstojníkům státní bezpečnosti, který uprchl z Československa na Západ a měl přístup k nejtajnějším informacím. Bývalá německá komunistka Buber – Neumann v knize Zajatkyní Stalina i Hitlera pěkně popisuje své přátelství s Milenou Jesenskou, dřívější přítelkyní Franze Kafky, která byla rovněž vězněna v Ravensbrücku.

Obě ženy však nedokázaly vycházet s komunistickými spoluvězeňkyněmi. Ty je nenáviděly, protože podle nich byly zrádkyněmi socialismu a trockistky. Tyto soudružky tak svým chováním dokazovaly, že nacisté a komunisté toho mají hodně společného. Komunistky často patřily k táborovým kápům a mnohé z nich mlátily vězenkyně stejně krutě jako nacističtí dozorci. To není nic překvapivého. Komunisté zastávali v nacistických koncentrácích důležité posty, například blokařů, včetně těch, které jim umožňovaly rozhodovat o osudech ostatních vězňů, jež také týrali nebo i vraždili. To jsou svědecky doložená fakta.

Milena Jesenská vystoupila z KSČ na protest proti vykonstruovaným stalinistickým procesům v říjnu 1936. Byla sice levicově orientovaná, ale pochopila, že komunistické strany jsou zločinecké organizace, kterým jde pouze o moc a nikoliv o dobro lidí.

Velice pěkné o tom píše v eseji „Co zbývá z KSČ?“ zveřejněné v Peroutkově Přítomnosti 26. října 1938. Komunistická strana nechala však lidu velké dědictví. Domnívám se, že neblahé, neboť je zkřiveno propagandistickými rozměry. Slepou důvěru v Sovětský svaz. Tato důvěra není založena na úvaze a rozvaze, nýbrž na „víře“. Sovětská svaz stal se některým vrstvám pracujícího lidu legendou, podobající se legendě o Blaníku. Až bude českému lidu nejhůře, přijede Rudá armáda a český lid spasí. (…) Přestaň věřit. Odnikud nepřijde Spasitel. Není Blaníků. Jsi sám - a sám sobě pomůžeš. Komunistické strany vyrůstají a mizí. Myšlenka práva a svobody je myšlenka stará a věčná. Nemůže nikdy zahynout. Vždycky se znovu vynoří, jako se pokaždé vynořila v temnotách.

Není tedy divu, že se v nacistickém koncentráku spřátelila s Margaret Buber – Neumnan, která se v SSSR rovněž vyléčila ze svého rudého snu. Ta do Stalinovy říše původně utekla před Hitlerovým terorem a požádala o azyl. Nicméně později byla uvězněna v gulagu a v říjnu 1940 po podepsání paktu Molotov – Ribbentrop spolu s dalšími pěti sty německými komunisty na přímý příkaz Stalina deportována do nacistického Německa, kde byla okamžitě uvězněna v koncentráku. Když prohlásila, že Ravensbrück je proti sovětským komunistickým gulagům zotavovnou, je jasné, že ji soudružky spoluvězenkyně těžce nesnášely.

To ji naopak sblížilo se statečnou Milenou Jesenskou, která se ovšem stala terčem nenávisti ze strany rovněž vězněné komunistky Gusty Fučíkové. Kromě ideologických nesouladů, Jesenská byla zrádkyní socialismu a trockistka, což byl v očích komunistů nejhorší zločiny, zde hrála důležitou skutečnost i osobní averze. Skvělá novinářka totiž byla jeden čas milenkou Julia Fučíka. Koneckonců, on byl vyhlášeným sukničkářem, měl hodně takových vztahů a s věrností Gustě si nikdy nedělal těžkou hlavu.

Buber-Neumann potvrzuje, že Fučíková Jesenské, která těžce onemocněla, hodně ztrpčovala život, a je tedy více než pravděpodobné, že měla podíl na její smrti. Jesenská zemřela v Ravensbrücku 17. května 1944 ve věku 47 let, údajně na selhání ledvin.

Fučíková také rozhodně nebyla jen pouhou obětí nacistického režimu, ale později v časech komunistické hrůzovlády v padesátých letech se sama podílela na rudých zločinech. Tehdy křivě obvinila z udavačství a kontaktů s gestapem Bedřicha Reicina, který prý zavinil zatčení jejího muže. To ovšem byla prokazatelná a vědomá lež. Reicin byl sice padouchem těžkého kalibru, ale v době Fučíkova zatčení už byl dávno v Sovětském svazu, takže s ním nemohl mít nic společného. .

Nicméně Milena Jesenská svoji smrtí s velkou pravděpodobností unikla komunistické perzekuci, jak uvedl literární historik Vladimír Novotný na webu Aktualne.cz. Asi by nebyla popravena jako Milada Horáková, ale věznění pro změnu v rudých lágrech by ji s vysokou pravděpodobností neminulo.

Zdroje:

Ve znamení temna, František August & JAB, nakladatelství Votobia, Praha 2001

Zajatkyní Stalina i Hitlera, Margarete Buber – Neumann, nakladatelství Lukáš a syn (Barrister & Principal), Praha 2011

Kdyby Jesenskou nezničili nacisti, udělali by to komunisti, říká historik - Aktuálně.cz (aktualne.cz)

https://www.stoplusjednicka.cz/gusta-fucikova-strazkyne-fucikova-odkazu-narodni-vdova