25.5.2024 | Svátek má Viola


Diskuse k článku

HISTORIE: Tenkrát osmadvacátého aneb Co by bylo nebo nebylo

Nový císař Karel I. dal po nástupu na trůn jasně najevo, že určitě nehodlá přitvrzovat směrem k vojenské diktatuře stojící na represích, což ilustruje i jeho následná amnestie v červenci 1917. T

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
H. Rybnická 24.11.2023 14:09

Tak vážení jen jako ukázka jak si vlastenecky lžeme do vlastní kapsy. Příslušná matrika Židlochovic z roku 2856 s narozením prince je psana německy, je nadepsána nikoli "Židlochovice" ale Groß Seelowitz a narození prince je zaznamenáno jako "Friedrich"

Na celém civilizovaném světě platí pravidlo že křestní jméno zaznamenaná v matrikách platí a nelze jednoduše překládat do jakéhokoli jazyka.

H. Rybnická 24.11.2023 15:14

...z roku 1856 ..... oprava

J. Jurax 24.11.2023 15:16

Inu, příslušná matrika Židlochovic z roku 2856 možná psána německy bude. Co my víme ... možná i arabsky nebo čínsky ... :-)

K. A. 24.11.2023 15:34

Co zas proboha řešíte za ...? Jména se překládají velmi často, je-li k tomu důvod. U panovníků a i příslušníků panovnického rodu je to pravidlo, že se jména vždy překládají. U šlechty se to poměrně často dělá taky, byť to není pravidlem. Proč si potřebujete něco dokazovat?

J. Jurax 24.11.2023 15:41

Protože Frau Rybnitzky ... :-)

H. Rybnická 24.11.2023 16:21

Aha. A že je to nekorektní nás jasi nezajímá jako celé kusy falšované historie.

M. Kocián 25.11.2023 10:06

Raději se nedívejte do starších matrik, když pravopis byl spíše intuitivní záležitost a písař jediný gramotný široko daleko.

H. Rybnická 25.11.2023 13:25

JO xakru. Tak voni ti faráři před dvěstě lety s teologickým studiem neznali pravidla dnešního současného českého pravopisu? Hamba hambatá hamboucí.

M. Kocián 25.11.2023 15:02

Ne, pravopis nepovažovali za důležitý a jméno jednoho člověka klidně napsali na jediné stránce pokaždé jinak. O poněmčování a polatinšťování jmen ani nemluvím, to bylo naprosto běžné.

H. Rybnická 25.11.2023 16:06

Historik:

Rakouské mocnářství se nesnažilo potlačit užívání češtiny nebo klást jejímu rozšíření překážky, naopak. Centrální úřady ve Vídni češtinu respektovaly, nechávaly zákony, výnosy a nařízení ihned překládat do češtiny – vydávaly je česky ve stejný den jako jejich německé znění. Český jazyk se vyučoval nejdříve mimo české země na Vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt), na vídeňské univerzitě, v obou institucích byla zřízena katedra českého jazyka v roce 1775, dále ve vojenské ženijní škole ve Vídni, v Theresianské stavovské akademii atd. Ironií je, že na pražské Karlo-Ferdinandově universitě vznikla katedra češtiny až o sedmnáct let později, v roce 1792 [Pernes 2006]. V roce 1848 byla ve Vídni ustavena komise, jejímž úkolem bylo vytvoření české úřední terminologie, což byl vážně míněný pokus rakouského mocnářství o odstranění nedostatečnosti a zanedbanosti českého jazyka alespoň v této oblasti [Glotz].

J. Prikner 24.11.2023 12:37

Čo bolo, to bolo, terazky sme po 34 létech jen pitomá kolonie.

M. Kocián 24.11.2023 13:50

A předtím ne?

J. Jurax 24.11.2023 15:18

Předtím taky. Ale došlo ke změně koloniálního pána.

L. Písařík 24.11.2023 9:58

Pane, ukázal jste svůj pohled na to CO BYLO. Důležitější je však to, CO BUDE. Ten, kdo nezná minulost ..............atd. Neznám však případ, že by se někdo poučil. Spíše jsou dnes v kurzu lepiči děr. Ti druzí musí teprve přijít a čím dříve,tím lépe.

K. Vengi 24.11.2023 9:38

Rozjebáním RU, jsme odměněni EU.

J. Vorlický 24.11.2023 8:58

Milí vlastenci, jak to tedy bylo s úředním jazykem v Československu po 1918? Opravdu nevím, ptám se.

Mám třeba prvorepublikový atlas a v něm stojí, že je psán jazykem československým.

V. Petr 24.11.2023 8:25

Autor zapomíná, že na jaře 1918 podniklo Německo zprvu značně úspěšnou ofensivu a Dohoda měla na mále.

F. Navrátil 24.11.2023 8:18

Autor si z nás dělá legraci nebo úmyslně zamlčuje podstatná fakta. Problémem totiž nebyl omezený generál Franz Conrad von Hötzendorf, ale Bedřich Rakousko-Těšínský, arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor, vrchní velitel a později zástupce vrchního velitele armády Rakouska-Uherska. Z této funkce byl odvolán až v roce 1917. Byl hlavou válečné strany, zaváděl vojenskou diktaturu a připravoval jak odstranění demokratických prvků vlády, tak práv národnostních menšin. Pro nás je zajímavý zejména tím, že k němu směřovaly plány "našich milých krajanů" na likvidaci Českého království, odtržení pohraničí a germanizaci zbývajícího českomoravského prostoru. Tím o dvacet let předběhli soukmenovce Hitlera.

J. Vorlický 24.11.2023 8:49

Jsou-li Židlochovice, kde se Bedřich narodil, místo na Moravě, kousek na jih od Brna, je celá věc dost pikantní.

Podle dnešního vnímání národní příslušnosti, byl Bedřich větší Čech než byl Masaryk (byl blíže Praze), možná než i Fr. Palacký. Proto se na něj naši milí krajané asi obraceli. Zajímavé. Nepamatuji se, že by TGM o něm někdy psal.

F. Navrátil 24.11.2023 10:52

Pikantní na tom je, že Bedřich nikdy neuznal, že se narodil v Židlochovicích, ale v Groß Seelowitz. Což je německý název českého města. Ostatně si pletete národnost a státní příslušnost. Bedřich se nikdy za Čecha nepovažoval a Češi se na něho opravdu neobraceli. Bedřich je v básních Petra Bezruče pojmenován "markýz Gero".

J. Vorlický 24.11.2023 12:07

Se vší úctou . . . děkuji za reakci.

1)město, v kterém se Bedřich narodil,nebylo a není v Čechách, je na Moravě 2),,naši milí krajané". Tady jsem se evidentně spletl, myslel jsem, že máte na mysli naše krajany Čechy, takoví jako, kdo do Vídně posílali pomlouvačné dopisy jako třeba na Karla H. Borovského. Vy máte na mysli ale krajany Němce? 3) věřím, že Bedřich se za Čecha nepovažoval, už jen z toho důvodu, že Čechem nebyl (ani jsem to nepsal) 4)co se týče místa narození: směrodatné bude, co má v rodném listě, ne? 5) národnost a státní příslušnost: pakliže se nepovažoval za Maďara, tak nejspíš za Němce, státně Rakušana, asi jako Sigmund Freud, nic nepletu.

Z toho jak zde prezentujete, ale jak jsou obecně v ČR, některé události, osoby a místa z naší historie, není divu, že v tom ,,Češi" mají takový zmatek; ve smyslu, že Čechem je i ten, kdo se jím tak považuje.

H. Rybnická 24.11.2023 13:46

Ale opravdu nejpikantnější je, že v Židlochovicích sídlící rodina Habsburků byla po 1918 vylastněna, tedy i arcikníže Friedrich, česky Bedřich. Zámek poté sloužil co letní sídlo pana Masaryka. Krádež je krádež. Jedno jestli v Židlochovicích nebo Groß Seelowitz.

J. Jurax 24.11.2023 15:44

No, narodil-li se na Moravě, nebyl Čech, nýbrž Moravan ... ovšem jinak Habsburk a tudíž Germán ... :-)

J. Vorlický 24.11.2023 16:43

Ano, je to tak prosté.

Pan F. Navrátil to zřejmě jen přehlédl; moravský Němec, rodem Habsburg.

Podobně jako Masaryk, maminka moravská Němka, otec úředně ze Slovácka (myslím). Sám Masaryk svým chováním se spíš hlásil ke šlechtě a jako dospělý, když psal česky texty do novin, si je údajně kvůli případným chybám nechával kontrolovat. Co jsem četl, Fr. Palacký mluvil česky jen s německým přízvukem. Konečně u nich doma se mluvilo německy (jeho tchánovi, bohatému právníkovi a statkářovi čeština nebyla praktická). Myslím, že ani jeden z nich se ale neměl za co stydět. Konečně i dějiny začal psát německy. Tak to prostě bylo. Jen si to přiznat, namísto toho ubohého českého vlastenčení (jak psal Masaryk).

K. A. 24.11.2023 6:19

Tenhle článek vytýká Marianu Kechlibarovi, že jeho úvahy, co by se stalo v případě vítězství centrálních mocností, jsou spekulace, ale sám předkládá vývody ještě spekulativnější a ještě méně přesvědčivé.

Teze o tom, že by se zhoršilo postavení slovanských národů R.-U. při případném vítězství centrálních mocností se opírala o jasné tendence posledních předválečných let. Prezentoval ji hlavně Masaryk. A o co se měl v roce 1914? O amnestii 1917? Měl podpořit rakouský režim s tím, že ono to nebude tak zlé? Ústupnost rakouského režimu spočívala už na těch neúspěších i na tom, že se nedalo přehlédnout, že Rakousko nemá ve válce loajalitu všech svých národů. Masaryk měl také ten argument, že prohraje-li Rakousko, pak se postavení Čechů a Slováků rovněž zhorší, protože jim to bude dáváno za vinu. Řekl bych, že zhoršení postavení etnických menšin v Německu 20. a 30. let (nejvíce Židů, ale i Poláků nebo Lužických Srbů) mu dává za pravdu. Jak by asi Francie či Británie zasahovala do vnitřních záležitostí Rakouska-Uherska, kdyby R.-U. a Německo měly na rozdíl od těchto dvou států územní zisky? A co je to za plichtu?

K. A. 24.11.2023 6:20

oprava: A o co se měl v roce 1914 opřít?

J. Kostelanský 24.11.2023 0:42

Možná je to trochu off topic, ale Rakousko-Uhersko zcela jistě nebylo standardně fungující demokracie. Možná v Rakousku, ale v Uhersku zcela jistě ne.

50 let - od Rakousko-Uherského vyrovnání v roce 1868 až do roku 1918 byla jediným úředním jazykem maďarština. A nejen to, maďarština byla také jediným jazykem na všech stupních škol. 2 generace občanů Uhorska (Slováků, ale také Rumunů, Chorvatů) se nemohly vzdělávat ve svém jazyce, ač před rokem 1868 to bylo zcela standardní.

Nelze se tedy divit, že státy kolem Maďarska (samozřejmě kromě Rakouska) mají k Maďarům velice opatrný vztah. Těch 50 let se nedá nazvat jinak než kulturní genocida. Právě proto po vzniku Československé republiky více jak 90 % zaměstnanců státní správy včetně soudců nebo učitelů odmítlo složit slib nové republice. A právě proto na Slovensku takřka veškerou státní zprávu museli zabezpečit a řídit Češi. Bohužel Slováci se o 20 let později mnohým Čechům odvděčili tím, že je ze Slovenska vyhnali. Ale to je již jiný příběh.

Tolik má krátká poznámka.

K. A. 24.11.2023 6:11

Přesně tak. Babička mého kamaráda ještě zažila, že ve škole dostávaly děti rákoskou, pokud se o přestávce (!) mezi sebou bavily slovensky.

F. Korman 24.11.2023 6:29

R^R^R^

J. Vorlický 24.11.2023 7:51

Zajímavý příspěvek který nabízí několik otázek.

1) jak to bylo s úředním jazykem v Československu po 1918? 2)nevěděl jsem, že 90% státní správy odmítlo složit slib. Byli stejní lidé propuštěni ze státní služby? 3)kdo je nahradil? 4)buď se Češi (ne Moravané a Slezané asi ?) na Slovensku Slovákům neosvědčili, nebo je tam Slováci nikdy nechtěli a proto je hned jak mohli vyhnali. Tedy, jak správné bylo posílat na Slovensko lidi, kteří do té doby měli se Slovenskem minimálně společného? 5)pro Čechy asi nebylo rozumnější (jak si myslím já) ponechat Slováky Maďarsku - aby si to s Maďary vyřídili po svém, měli-li chuť, protože šance na vznik ,,Československa" jak pak vzniklo (myslím ve smyslu národnostním) prakticky nebyla žádná.