HISTORIE: Pomsta vítězů, nebo spravedlnost?
Nedá se to srovnávat, ale pokud několik magorů vykřikuje, že přistání na Měsíci je mediální podvod, je to k pobavení. Horší už to je se zpochybňováním holocaustu, v některých zemích je to dokonce trestné a nějaké rozsudky už i padly. Otevřete-li si na netu heslo „norimberský proces“, narazíte na článek Juraje Smreka, který uvádí takovou snůšku „argumentů“ proti němu, že by se za ně nemusel stydět ani Goebbels, pokud by se ho dožil.
Hlavní jeho námitka je, že tento podle něj „inkviziční“ soud soudil podle dosud neexistujícího zákona, což je pravda. Naneštěstí takový zákon nebyl, lidstvo k němu bohužel do té doby „nedorostlo“ a neumělo si ani představit takovou apokalypsu. Stejně tento soud napadal i Göring a označoval jej jen za pomstu vítězů. Tedy pokud takový zákon nebyl, měly tyto nařvané kreatury ujít trestu a spokojeně dožívat svou lotrovskou existenci podobně jako zmíněný císař v holandském exilu?
Další zpochybňující důvod uvádí, že když nebyli potrestáni všichni váleční zločinci, proč jen několik vybraných? Jistě, mělo být potrestáno mnohem víc darebáků, je smutnou skutečností, že jich spravedlnosti uniklo příliš mnoho, ale tito strůjci nacistického režimu nesli zodpovědnost největší. Je pro jejich myšlení příznačné, že si nepřipouštěli vinu, dokonce se Göring domníval, že by ho spojenci měli respektovat jako představitele Německa, přece on je „státník“. Ostatní lumpové ani nestojí za zmínku, kdo chce, informace si najde jinde stejně jako o japonských válečných zločincích.
V článku jsou i taková moudra jako “zločinci súdili svoju obeť, ktorá sa previnila tým, že sa bránila“ nebo …“vlády, ktoré nariadily ničení nemeckých mest a kulturných hodnót…. by také mali stať před súdom.“ Kdyby tak šlo porazit agresora bez nevinných obětí a beze škod! Navíc bezohledného agresora, který přenesl hrůzy války na sousedy a zpitomělý národ to považoval za geniální, dokud nepoznal na vlastní kůži odplatu. Autor tohoto blábolu uvádí ještě několik dalších „pochybení“ soudců, když prý nevzali na vědomí, že generálové jen plnili rozkazy a vojenskou přísahu. Známá písnička - za všechno mohl jen fýrer! Nebyli jen vykonavateli rozkazů, ale iniciativní pomocníci, bez kterých by zlo nemohlo dosáhnout takových rozměrů. Nic na tom nemění fakt, že podobných německých pomocníků byly desítky milionů. Generálem se nikdo stát nemusel, pokud nestál o frčky z rukou zločince, to přece měl poznat i zelený mozek.
Tento soud také nemohl odsoudit to, co by si jinak odsudek zasloužilo, tedy napadení Polska a Finska ze strany SSSR nebo katyňský zločin. Zatím byl SSSR spojenec, bez kterého by porážka nacizmu nebyla možná a ke které národy SSSR přispěly nepředstavitelnými oběťmi a utrpením nejen na frontě a okupovaných územích, ale i v týlu při válečné výrobě za strašných podmínek.
Jen pro připomenutí tehdejší atmosféry je třeba uvést, že německá veřejnost se k procesu stavěla rezervovaně, příliš mnoho lidí bylo zasaženo nacistickou propagandou a teprve postupně se zbavovala hnědého nánosu. Však s naším rudým nánosem máme dodnes své zkušenosti. Často ani neumíme ocenit, že se novým generacím Němců podařilo za pomoci spojenců vytvořit demokratickou společnost. A že ani my ani naši synové nemuseli do války. Co by za to daly předchozí generace. Současné česko sudetské dohadování je na jinou úvahu.
Vůbec nemusíme hysterčit kvůli jednomu článku, kde si pomatenec vylévá žluč. Nelze ale mlčet k takovému zkreslování skutečnosti, je za ní příliš mnoho utrpení a mladší lidé by mohli nabýt dojmu, že přece na tom může být něco pravdy, když to nikdo nevyvrací.
