18.5.2024 | Svátek má Nataša


Diskuse k článku

HISTORIE: Ohlédnutí za 25. únorem 1948

Kdo může za to, že jsme se od jedné totality během tří let z velké části dobrovolně podrobili druhé? Jistěže klíčovou vinu mají naši komunisté, věrní slouhové diktátora Stalina.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Mokrý 26.2.2024 18:26

R^ !

K. A. 26.2.2024 8:35

Autor to vidí moc černobíle. Se stalinizací se asi nedalo nic dělat. Neříkám, že Beneš nedělal fatální chyby, sám si to uvědomil na konci života, ale o tom, že tu bude komunismus rozhodla 2. světová válka. Kdyby se Beneš vymezil vůči SSSR, tak se taky nemusel vrátit, jako se to stalo polské exilové vládě.

Nikdo v sféře vlivu Moskvy sovětizaci neušel, snad s jedinou výjimkou Finska. Jenomže to nemělo strategický význam a stejně se muselo podřídit zájmům Moskvy. Navíc Beneš na rozdíl od komunistů nebyl ochoten riskovat občanskou válku a tím to bylo předem dané.

(Na západě zase bez amerického a britského vměšování mohli vyhrát komunisté v Itálii, Řecku a možná i ve Francii. V Řecku byli zastaveni za cenu občanské války.)

P.S.: Podle mě obecnou chybou je neochota Čechoslováků se bránit násilí v roce 1938 i 1948, v obou případech bychom to asi prohráli, ale i velmoci musí respektovat malé země, které jsou ochotny bojovat. Do Jugoslávie ani do Polska si Moskva netroufla poslat tanky, na rozdíl od Československa v roce 1968. A komunistický režim byl v obou těchto zemích méně represivní než u nás. Což by podle mě byl u nás také, kdybychom se nedali v roce 38 a 48 tak snadno.

J. Majzlík 26.2.2024 10:50

K tomu, abychom mohli spravedlivě posoudit charakter našeho národa a předvídavost nebo nepřipravenost E. Beneše na možnost odvrácení nebezpečí ze strany Hitlerova Německa je nutno hypoteticky zastavit běh času řekněme v r. 1938.

Od vydání našeho pohraničí a od osamostatnění se Slovenska jsme již nebyli chráněni ani den od Německa a Rakouska, neboť naše nedostavěná opevnění se octla v nám nepřátelském území.

Zaujmout i v této situaci obranné posty a pokoušet se bránit naše území před Sudetskou domobranou a Hitlerovými trupami a současně spoléhat na to, že si GB i Francie uvědomí svoji úlohu obránců evropské demokracie - to byla představa naprosto scestná. Což se později po snadném obsazení francouzského území potvrdilo.

Nebylo možno spoléhat na pomoc Sovětského svazu, který byl ve vztahu k nacismu ideově rozpolcený.

Pozdější masivní vzdušné přepadení GB německým letectvem a raketami odhalilo nepřipravenost ostrovního království vstoupit v r. 1938 do předem vyhraného konfliktu na obranu naší suverenity a evropského míru.

Teprve po přepadení SSSR se v r. 1941 se zformovala jakás - takás ideová protihitlerovská platforma, jejímž základem bylo poražení (náhle) společného nepřítele.

V této době jsme vinou našich bývalých spojenců však již téměř tři roky dodávali válečný materiál, potraviny etc. Německé říši. A to za cenu našeho hlubokého ponížení.

Kdo v tomto víru zrad, marného hledání smíru s agresorem, nových konfigurací Evropy hledá hlavního viníka v osobě E. Beneše nehledá pravdu, ale potvrzení převzatých předsudků.

J. Vorlický 26.2.2024 11:53

Zastavit čas, J Majzlík, 26.2.2023 10:50, kdy jsme se vzdali svých obranných pozic na hranicích a následně i některých těžkých zbraní, považuji za nepatřičné.

Zastavme čas, řekněme k začátku 1938, a ptejme se, co dělaly nám velikostí a počtem obyvatel podobné státy před válkou a během ní. To nám možná pomůže si o sobě situaci ujasnit.

Na SSSR nebylo opravdu možno se spoléhat, ten se spojil s Německem a dodával mu pro válku potřebný materiál. Nevím, zda Slovensko pomáhalo Německu válečným materiálem, ale nedomnívám se, že se Slováci nebo Rusové a Ukrajinci již vůbec ne, spoluprací s Německem cítí nějak poníženi. Čím to kurník je?

Potom, tvrdit, že jsme dodávali Říši něco, není myslím moc objektivní. My jsme byli pod její ochranou, něco jako její součást, nebo ne? Měli třeba Dánové, nebo Belgičané na svých poštovních známkách pana Hitlera?

J. Vorlický 26.2.2024 12:11

. . . . na známkách stojí DEUTSCHES REICH, Hitler, a pak Böhmen und Mähren a Čechy a Morava. Tak jaké ponížení?, v Reichu se vyrábělo pro Reich . . .

J. Majzlík 26.2.2024 13:02

Kdybychom se pustili do otevřeného boje s Německem, vznikla by z toho kratší lokální válka, po níž by bezpochyby Němci stejně dosáhli za mnohem tvrdších podmínek našeho totálního zotročení. A my bychom se již jako neexistující státní útvar natrvalo zapsali za souhlasu všech tehdejších spolupachatelů do evropských dějin jako nezpochybnitelný agresor, který roznítil druhou světovou válku.

K tomuto poznatku musí v tyto dny nutně dospět každý, kdo pro hledání následků osudu ČSR v případě našeho odporu proti Mnichovskému diktátu použije metodu zpětné extrapolace událostí do předválečné a současně pomnichovské etapy našich dějin.

B+M představoval jediný říšský "protektorát". Ti ostatní, téměř celá Evropa, pracovali pro Německo jaksi sami od sebe, oni ten dohled nepotřebovali.

J. Vorlický 26.2.2024 13:54

Před nějakou dobou mi byly doporučeny dvě knihy, Rudolf Beran a jeho doba, autor Stanislav Rakovský a Mnichovský komplex, autor Jan Tesař. Přečetl jsem obě. První kniha popisuje, kromě jiného, jak iluzorní byla představa, že ČSR by mohla být jinak, než pod vlivem Německa (fakt, který opatrně vysvětlil i Tomáš Masaryk). Druhá pak popisuje, jak iluzorní byla představa o bojeschopnosti čsl armády a to nejen ve zbrani, ale i chuti a možnosti bojovat. ČSR nebyla jednotná a Benešovi se podařilo proti ní poštvat všechny sousedy, nemluvě o Slovácích, nebylo proč bojovat, i z toho důvodu, že v celém západním pohraničí (konečně i Maďarsko, a Slovensko?) žili občané státu, kteří se s republikou neztotožnili. Než republika vznikla, nikdo se jich neptal, zda v ní chtějí být. Věc pochopit, museli bychom se vrátit minimálně do doby 1. světové války.

Co se týče zotročení a ponížení - pan Majzlík se vyhýbá otázce proč zrovna my Češi a Moravané tímto trpíme. Například Poláci a konečně i Slováci byli biti, ale představou poníženosti a zotročení myslím netrpí.

K. A. 26.2.2024 15:01

Slováci by bojovali za Českoslovenko, jak to ostatně prokázali ve druhé světové válce, kdy tvořili obrovskou část zahraničních čs. jednotek. To, že Slováci nepodporovali Československo, je mýtus, částečně šířený Hitlerovskou propagandou a sudetoněmeckým dějepisectvím, protože jim se to samozřejmě hodí do krámu. Ale nevím, proč bychom ho měli přejímat my Češi.

J. Jurax 26.2.2024 15:29

Obrovskou - no, raději řekněme značnou - část zahraničních čs. jednotek - ovšem na východě. Daný jednak dezercemi ze slovenské armády a jednak odvody na osvobozeném slovenském území.

Výjimkou bylo pouze krátké období francouzské v roce 1940, kde podíl Slováků byl krátký čas poloviční; dáno přílivem slovenských dělníků již před válkou ve Francii působících.

J. Vorlický 26.2.2024 13:54

Před nějakou dobou mi byly doporučeny dvě knihy, Rudolf Beran a jeho doba, autor Stanislav Rakovský a Mnichovský komplex, autor Jan Tesař. Přečetl jsem obě. První kniha popisuje, kromě jiného, jak iluzorní byla představa, že ČSR by mohla být jinak, než pod vlivem Německa (fakt, který opatrně vysvětlil i Tomáš Masaryk). Druhá pak popisuje, jak iluzorní byla představa o bojeschopnosti čsl armády a to nejen ve zbrani, ale i chuti a možnosti bojovat. ČSR nebyla jednotná a Benešovi se podařilo proti ní poštvat všechny sousedy, nemluvě o Slovácích, nebylo proč bojovat, i z toho důvodu, že v celém západním pohraničí (konečně i Maďarsko, a Slovensko?) žili občané státu, kteří se s republikou neztotožnili. Než republika vznikla, nikdo se jich neptal, zda v ní chtějí být. Věc pochopit, museli bychom se vrátit minimálně do doby 1. světové války.

Co se týče zotročení a ponížení - pan Majzlík se vyhýbá otázce proč zrovna my Češi a Moravané tímto trpíme. Například Poláci a konečně i Slováci byli biti, ale představou poníženosti a zotročení myslím netrpí.

J. Majzlík 26.2.2024 16:22

Všechny státy Evropy jsou vícenárodnostní. Každý z nich má vztahy se svými sousedy nastaveny trochu jinak. Některý hledá smír, kompromis, jiný si pozve mocnějšího souseda na pomoc. Některý národ pomáhá svému bratříčkovi postavit se na vlastní nohy.

Pokud se my sami bráníme našemu ponižování, jsme vzápětí káráni za to, že si dovolíme proti tomu protestovat.

K. A. 26.2.2024 15:05

Tahle úvaha je chybná. Alespoň ta část o horších podmínkách po prohrané válce. Nebyly by horší, byly by stejné. Lze ostatně uvést řadu příkladů z dějin, kdy poražené státy měly po porážce lepší podmínky než, co původně požadoval agresor před jejich napadením.

J. Majzlík 26.2.2024 16:50

Promiňte, ale zde se pohybujeme se ve světě spekulací

a heuristicky předpokládáme průběh dalších událostí, které by mohly nastat po našem nepoddání se mnichovskému diktátu. Taky zdůrazňuji, že jedná o zpětný pohled nebo extrapolaci děje do minulosti. Od klávesnice v tichu domácího prostředí nám připadá tehdejší Hitlerova říše jako stát, který by vojácky ocenil naši odvahu postavit se jí na byť i jen demonstrativní odpor. Nálady obyvatel i vrcholných politiků v USA, GB, i ve Francii, Španělsku či Itálii k brždění Říše v jejím postupu na východ však nebyly (i k našemu neštěstí) příznivě nakloněny. A wehrmacht se potřeboval zmocnit našeho území i průmyslu.

Mimo to si naše 1. republika nesla stigma jednoho z mála demokratických států Evropy, což se jen tak nepromíjí.

M. Krčmář 26.2.2024 11:59

V případě Jugoslávie usodili rusáci,že je lepší ji nechat na pokoji,klid na Balkáně nejspíš brali jako přínos, zatím co Poláci zadupali svou revoltu do země sami, díky čemuž k intervenci nedošlo.

O. M. 26.2.2024 15:16

Kdyby chyby. Jelikož nás v tom 38. angláni a frantíci prodali, tak naše přežívání v r. 1938 by bylo otázkou max. týdne. Kdybychom se postavili na odpor, tak Němci vysadí za čárou paragány a ty fungující pohraniční pevnosti dobudou zezadu, místní náckové by jim v tom čile pomáhali. Letce jsme sice měli vynikající, ale naše letectvo by zaniklo během dvou, maximálně tří dnů. K tomu útok na Moravu od Vídně, Poláci by okamžitě šli po Slezsku, Maďaři by si nejspíš taky chtěli něco uloupnout. Takže bychom se natvrdo stali součástí říše, se všemi následky hned a o 6 let později taky, co by nerozbombardovali amíci a angláni, to by rozstříleli sověti, a do rudého svrabu bychom se dostali uz v 45. a ne až v 48.

Jinak, nedělejme si iluze, náš budoucí osud už byl načrtnut ve 43. v Teheránu, a Jalta v 45. to už jen potvrdila.

L. Hančar 26.2.2024 8:11

Jen jsem si upřesnil data. Beneš dezertuje z republiky 1938, přistane v Londýně, pak na čas do USA, poté Francie a zahraniční anabázi končí opět v Londýně. Zpozad buku aktivně vykoukne až po vítězství. No a právě tam, v USA, Paříži, Londýně se muselo něco stát. Protože 12. 12.1943 podepisuje v Moskvě rukou Fierlingera dohodu o těsné a přátelské spolupráci se Stalinem. A z této oprátky už nebylo úniku. Kterak došlo k obrácení Ferdyše Beneše? Právně celá exilová vláda dezertérů, silně otrávená komunisty, stála dost na vodě, mohlo jít o její uznání po válce?

J. Vyleťal 26.2.2024 8:36

přečti si Jak se jedná s demokraty od Martina Browna a pak teprve neco piš

J. Jurax 26.2.2024 15:03

To máte těžký.

Podstatná část tehdejší ČSR byla dobyta a osvobozena sověty; smlouvy z Jalty znemožnily podstatnější zásah západních spojenců. Takže chtěl-li se Beneš vrátit, věděl už v roce 1943, že to bude muset být přes Moskvu. Jinak by dopadl jako Mikołajczyk v Polsku; pro bolševiky nebyl problém sestavit ryze komunistickou a prosovětskou vládu bez Beneše a v osvobozené zemi ji prosadit i bodáky. Gottwald by holt byl prezidentem o pár let dřív a vítězného února by nebylo ani potřeba.

No a že Beneš bolševikům po válce neuměl/nedokázal/nechtěl/nemohl vzdorovat je už další otázka.

O. M. 26.2.2024 15:26

Stalo se, že se dozvěděl výsledek konference v Teheránu, která se konala koncem listopadu. Tam Stalin spojencům suše oznámil, že prostor od Německých hranic na východ chce pro sebe; tu smlouvu už pro nás měl nejspíš přichystanou. Beneš mohl akorát tak lavírovat, ale změnit situaci nikoli.

J. Kindl 26.2.2024 15:53

To nikdy Stalin neřekl. Máze bájnou představivost. Kam která armáda dojde se dohadovalo během válečných operací

J. Nevrkla 26.2.2024 8:08

Demokracie se v současné době ztrácí především tím, že je stále více moci předáváno mimo národní stát, do EU či NATO. Tam už hlas jednotlivého Čecha nemá vůbec žádnou hodnotu, nemůže vůbec nic ovlivnit.

K. A. 26.2.2024 8:43

Hlavně v těchto nadnárodních institucích rozhodují primárně nevolené orgány (např. bruselské úřednictvo). Jak říkali Šimek s Grossmannem:

"Tady soudružka se ptá, co je to řízená demokracie. Já bych řekl, že řízená demokracie je demokracie, kde si lid vládne prostřednictvím svých volených orgánů."

"Ano, to je správně. Já bych k tomu jen doplnil, že tyto volené orgány jsou řízeny orgány jmenovanými a jmenované orgány jsou řízeny orgány spřátelenými."

F. Navrátil 26.2.2024 7:57

Souhlasím s autorovým závěrem:"Poučení je jasné: jakékoli experimenty s demokracií, nejrůznější „třetí cesty“ a snahy standardní demokracii nejrůznějšími nápady „vylepšovat“ jsou zaručenou cestou do pekel. Vždy je na konci těchto experimentů méně demokracie, méně svobody a méně lidských práv. Tedy více či méně brutální totalita." Proto jsou tak nebezpečné současné hrátky Pětikolky s tzv. liberální demokracií, osekáváním ústavních práv občanů a lokajské odřizování se zájmům Bruselu.

L. Zídek 26.2.2024 2:25

Přes tuto historickou zkušenost by nějakých 12 %. hlavně mladých nedouků volilo dnes Zelené a Pirátské gaunery ! Novodobé komunisty!

V. Mokrý 26.2.2024 6:42

:-)

K. A. 26.2.2024 8:40

Nezjednodušujte. Piráti mají s komunisty leccos společného, ale není to tentýž fenomén. Piráti třeba nechtějí masivně znárodňovat, ale chtějí manželství pro homosexuály, svobodnou volbu pohlaví a podobné nesmysly, které by komunisty ani nenapadly. Kromě toho komunisté respektovali myšlenku naší státní suverenity, alespoň po formální stránce to tak bylo i po roce 1968. Piráti z nás chtějí udělat provincii evropského superstátu.

V. Petr 26.2.2024 13:52

Komunisté český průmysl budovali ale piráti ho chtějí likvidovat. A piráti chtějí zlikvidovat i český národ importem migrantů.

Komunisté byli úlet ale piríti jsou absolutní zlo. Dokonce horší, než Hitler!

R. Langer 26.2.2024 19:13

"Piráti mají s komunisty leccos společného, ale není to tentýž fenomén."

To je fakt, jsou mnohem HORŠÍ! :-P

K. Vengi 26.2.2024 1:08

Mekta Beneš "preprcal s komunistami pančuchy aj pozvazkový pas". Kolikrát hodil ručník do ringu? Zbabělec bezectný. Hajzl.

I. Samson 26.2.2024 1:02

E. Beneš je, ako každý významný politik, kontroverzný. Nebol to náhodou presvedčený antiboľševik (a milovník Ruska), autor "Sociálnej otázky" a neskôr "Svetovej revolúcie", kto navrhol E. Beneša za svojho nástupcu?

Tvrdiť, že "Beneš predal Československo Rusom" je rovnako zavádzajúce ako tvrdiť, že K. H. Borovský bol boľševik. Beneš mohol komunistom nástup k moci len trochu skomplikovať (jeho príspevky a knihy k otázkam demokracie sú skvelé), ale karty boli vtedy už rozdané. Nech je zem tomuto pohrobkovi demokratického Československa s "pisklavým" hlasom ľahká .