Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Děkuji Vám pane za tento článek.

O tom pogromu v Holešově jsem vůbec nevěděl. Je to strašné a ještě strašnější je, že to oficiální česká historie vůbec nepřipomíná.

---

Člověk si často představuje, jak by se v té či oné historické době zachoval a co by tehdejší mocní měli udělat správněji. Tu hru na "co by bylo, kdyby" hrají v určité míře ve své fantasii všichni. Sám jsem již dávno dospěl k závěru, že byl-li bych místo Beneše po Masarykovi presidentem já, pozval bych všechny "říšské Židy" do Československa s podmínkou, že se aspoň jejich nezletilé děti naučí česky nebo slovensky. Mnichov by se pak nekonal, neboť i v pohraničí by bylo velké množství německy mluvícího obyvatelstva židovského původu, které by za žádnou cenu "heim ins reich" nechtělo. A Československo by získalo velké množství vědců (špičkových) i lékařů i techniků ... Případná válka s Hitlerem by pak byla pro Československo vyhratelná. O tom jsem přesvědčen. Leč Beneš nic takového neučinil.

Schopné židovské vědce si získali Američané

A to už krátce po Hitlerově příchodu k moci!

To není omluva, jen vysvětlení

Pogrom v Holešově byl bezesporu skvrnou na tváři nového státu. Ale nebyl to projev jednoznačné rasové nenávisti, ale sešla se zde řada faktorů. Silná židovská komunita v Holešově byla chápána Čechy jako německá a prorakouská. Navíc ovládla obchod ve městě a disponovala zásobami potravin. Když na nádraží uvázl na několik dnů ešalon s československými vojáky, kteří přežili boje první světové války a které čekaly boje na Slovensku, obchodníci vyšroubovali ceny natolik, že vojáci téměř hladověli. Pak už stačila jen jiskra v podobě náhodného konfliktu, vojáci se vymkli kontrole a město vyrabovali.

Re: To není omluva, jen vysvětlení

Chápu. Vy po nás chcete peníze, my vám hromadně ojebeme dceru a ještě si vezmeme její věno. Dokonalá parita,

Jinak pro zajímavost

jmenovec Wilhelm Izaak Wolf, Ritter von Gutmann (1926-1895) patřil největším rakouským podnikatelům. Měl být rabínem, ale s bratrem Davidem se stal vlastníkem ostravských dolů a s baronem Rothschildem Vítkovických železáren. Ze získaného kapitálu si zakoupil v rozsáhlá panství a postavil paláce.

Jeho působení bylo inspirací Petru Bezručoví pro Slezské písně, například proslulou báseň Ostrava "Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí....při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu.

Jinak podkarpatští Gutmannové byli rozsáhlým rodem v okolí Mukačeva.

Jeden Pick byl profesorem fyzikální chemie

na VŠCHT a s jeho dcerou jsem na základce nějakou dobu seděl v lavici.

A s pomocí Rodné strany se postupně zbavil tří profesorů,

kteří byli schopnější, než on...

Jeden pamětník mi říkal "je to neuvěřitelmé, tři byli před ním a on se přes ně takto dostal..."

díky

Moc krásně napsané, pane autore, moc. Psal bych to tak nějak podobně, kdybych se na to jednou vznohl.

Re: díky

s vaším dovolením se připojuji - hezký den

No, tak ten Sámo

byl dost těžko žid. Podl posledních výzkumů to byl frankizovaný Gall ( byl z Francké říše) a byl někde od Lyonu. Nevím kde maminka pana Pavlíka žila. Rakouskouherští židé mluvili jak německy, tak hlavně "jidiš" . V Čechách židé často mluvili česky.

Židé popravení a odsouzení ve Slánského procesu a navazujících procesech byli většinou komunisté, ale to naznamená, že agenti Moskvy. Kdyby totiž byli agenty Moskvy, tak by je neoběsili a nezavřeli. Být komunista a agent Moskvy byly tehdy dvě různé věci. Ten, kdo nechtěl byt agentem , skončil většinou na špagátě a nebo v Jáchymově. Ovšem to je pro noho lidí dneska moc složité, že?!

Re: No, tak ten Sámo

No ne v mem rodnem meste (byla tam velka zidovska komunita neb jim mistni hrabe fandil) - podle mamy zacali trosku s cestinou az po nastupu Hitlera.

Mala poznamka

Reci vsech rakousko-uherskych zidu byla nemcina. To zustalo i za prvni republiky - aspon podleme mamy i v mem rodnem meste.

Re: Mala poznamka

Židé byli za císaře Františka Josefa I. oporou monarchie a němectví. Císař sem jim odvděčoval udělováním šlechtický titulů (34% šlechtických titulů dostali Židé), takže vznikla nová subtřída - německá židovská šlechta, vlastnící spolu s židovskou "nešlechtou" značnou část finančnictví, průmyslu a pozemků. "Čeští" Židé začali hromadněji vznikat až za první republiky.