Je to skoro na den přesně měsíc, kdy se Ostrava, pyšnící se úspěšnou regenerací Dolních Vítkovic, Karoliny, Dolu Michal atd., zase stala velkým ekologickým tématem. Ocelové srdce republiky má už mnoho bypassů, které ho měly přenést směrem k novému životu, ale staré choroby jej i tak dohánějí. Tentokrát se diagnóza jmenuje halda Heřmanice.

Halda je více než stohektarovým historickým návozem hlušiny z dolů OKD. V Ostravě-Heřmanicích vznikala desítky let. Po roce 2000, kdy už v Ostravě nezůstal jediný činný důl, se rozběhly rekultivace. Vznikla tu ovšem také skládka nebezpečného chemického odpadu dnes už privátních Ostravsko-karvinských koksoven (OKK Koksovny, a.s.). Pohledem roku 2024 je obtížné pochopit, jak se mohlo stát, že se do hořící haldy mohl ukládat chemický odpad, ale stalo se.

Koksárenská skládka je dnes – řečeno zase zdravotnickou terminologií – zapouzdřeným nádorem na heřmanické haldě. Nedá se snadno odstranit, nedá se ale ani přehlížet. Halda kolem prohořívá a bylo by špatně, aby zahořel „nádor“. O oddělovací stěnu, která tomu má bránit, se od loňského prosince vedou mediální přestřelky.

Aby toho nebylo málo, ani okolí nádorové skládky není zdravé. Podle studie společnosti AZ GEO pro státní podnik Diamo z roku 2019, kterou má redakce k dispozici, jsou prakticky všude na haldě například škodlivé polycyklické aromatické uhlovodíky. To už není jen o ocelovém srdci, ale o lidských plicích. Povolené hodnoty jsou na celé heřmanické haldě překročeny tu více než třikrát, jinde více než čtyřikrát. A navíc si taková PAU, jak se polycyklické aromatické uhlovodíky zkracují, „vlezou všude“. Mohou být ve vodě, vzduchu, půdě, v čemkoli, co se po delší dobu vyskytne na haldě. Zřejmě i proto podpořily fondy EU spolupráci Čechů a Poláků (ti mají svých starých hald taky dost), která zhruba před pěti roky navázala na výzkumy z let 2013 – 2015. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou v těchto dokumentech v jedné z hlavních rolí.

Nikdo zatím neví, co bude dál. Sanace heřmanické haldy vázne. Státní podnik Diamo je totiž v rozvětveném sporu se soukromými „hospodáři“ na haldě, kterými jsou akciové společnosti Ostravská těžební a cresco&finance. Peníze z našich daní, o které tu jde, nejsou malé. Konkrétně 1,2 miliardy korun a sankční úroky k tomu. Datovými schránkami létají další a další podání na neznámého pachatele, která tak či tak blokují sanaci haldy.

Z pohledu Pražáka je to zajímavý boj o ocelové srdce. O Ostravu, které její přechod k novému průmyslu, IT a třeba i vodíku, dost sluší. Ale pozor, jak už je napsáno výše, to kino není pro nikoho v Česku zdarma.