V poslední době slýcháme nářky nad nepřítomností zahraničních turistů; lákal bych je na záhady. Jen si to vezměte:

Září 2020 - otrava Bečvy. Shrňme, co dnes víme: Víme, že ryby byly naprosto jistě otráveny kyanidem. Nebyl-li to kyanid, pak to naprosto jistě bylo něco jiného. Po jedenácti měsících byl učiněn zajímavý pokus: Do řeky byla nalita solanka, aby se zjistilo, jak se roztok rozptýlí. Napsal bych, že ti lidé, kteří to vymysleli, by měli být navrženi přinejmenším na státní vyznamenání, ale vyšetřování, které je samo o sobě parodií na vyšetřování, už nelze parodovat.

Říjen 2020 - legendární schůzka tehdejšího ministra zdravotnictví Prymuly ve vyšehradské restauraci Rio. Sice se můžeme dohadovat, že muselo jít o něco důležitého, když byl přítomen ministr, ostatní ale zůstává zahaleno tajemstvím.

Duben 2021 - Babiš a Hamáček na narychlo svolané tiskové konferenci oznamují základní fakta o výbuších, ke kterým došlo v roce 2014 ve Vrběticích. Dodnes nevíme, proč k oznámení došlo právě tehdy; Hamáčkova mysteriózní cesta do Moskvy zůstává stejně záhadná jako v dubnu.

Připočítáme-li k tomu kauzu Čapí hnízdo, která se jako evergreen proplétá celým volebním obdobím, máme trasu pro zahraniční návštěvníky hotovou:

Praha, Olbramovice, Bečva, Vrbětice. Samá pěkná místa!

Pozoruhodné je, že - snad s výjimkou Bečvy - u všech těchto záhad politici ví, jak to bylo. Ví, ale nepoví. Ještě pozoruhodnější je, že přinejmenším dva z těch vědoucích - Babiš a Hamáček - se v nadcházejících volbách ucházejí o hlasy voličů, kterým se ovšem sami odmítají svěřit. V médiích se objevují spekulace, že to, jak to bylo, se dozvíme až po volbách. Myslím, že opak je pravdou: Co se nedozvíme do voleb, nedozvíme se vůbec!

Průvodce turistů by měl snadnou práci. Prohlídku by mohl doplnit všeobecnou informací o levitujících stranách, ambivalentních hnutích a fluidních voličích.