GLOSA: Stojíme o rovnováhu?
Pojďme se nejprve podívat na pracovní život. Začněme tím, jak přijímáme změny. Změny jsou něco, co nás provází celý život, a je třeba se na ně dívat jako na příležitosti. Důležité jsou profesionální vztahy a jejich udržování. Je mnohem snazší dohodnout se s někým, koho známe, s nímž máme společné zájmy a cíle. Lidi kolem sebe včetně podřízených bychom měli hodnotit podle výsledků. Tím jim poskytneme více svobody k seberealizaci. Sdílejme odpovědnost a delegujme. Důležitá je autenticita a angažovanost. Příklady táhnou, nemůžeme kázat vodu a pít víno. Je dobré vytvářet prostředí, které přeje inovacím a novým nápadům. Pozitivní atmosféra nás nabíjí novou energií. Pracujeme-li v prostředí, které spoluvytváříme, cítíme se mnohem lépe. K postupu vpřed je nutné se celý život učit. Tohle vše ovlivňuje i náš osobní život. Svět a lidé kolem nás dávají přednost těm, kteří jsou v pohodě, mají nadhled, vědí, co chtějí, a komunikují pozitivně. Staňte se architekty svých osudů. Někdy k tomu stačí užívat ten správný ze dvou konců, kterým nás příroda obdařila. Hýbejte se s hodinovými ručičkami, místo abyste je sledovali.
K dosažení tohoto cíle je třeba změnit rutinu našich profesionálních návyků. Zamysleme se znovu nad tím, co nás vlastně motivuje. Peníze jsou většinou jen krátkodobou motivací. Změna nepřijde sama. Je třeba plánovat, připravit se a pak to prostě udělat. Čekat na syndromy vyhoření je nebezpečné. Někdy stačí zpomalit nebo hledat alternativy. Řadu činností lze zjednodušit. Pomáhají nám v tom technologie, pokud se však nestanete jejich otrokem. Kromě syndromů chronické únavy se začínají objevovat fóbie z nefungujících mobilních telefonů nebo e-mailů. Odpočinek nebo dovolená je doba, kdy vypouštíme každodenní starosti.
Pokud máte pocit, že svou rovnováhu pořád hledáte, nepropadejte panice. Život kolem nás je dynamický. Rovnováha je pohyblivý cíl a není ani v tibetském klášteře, ale spíše v rakvi.
