Jaký je váš vztah ke vstupu vojsk?

Emoce vůči Rusku u nás nikdy nebudou neutrální. Na to jsou zkušenosti ještě příliš čerstvé. Generace pamatující osvobození Rudou armádou v květnu 1945 vymírá. Zato pamětníků invaze v srpnu 1968 je stále dost a ještě víc je pamětníků Husákova režimu tou invazí dosazeného. Vidíte-li na webu fotku pomníku rudoarmějce v Kuřimi se spontánně nasprejovaným nápisem „Rusák musí pryč“, nedivíte se. Ale jiné věci už k divení jsou, zvláště vznikají-li v Senátu.

Když Rusko přepadne Ukrajinu a neskrývá, že jeho cíle jsou širší, že chce obnovit sféru vlivu Moskvy a vrátit dějiny zpět, je to budíček, na který nelze nereagovat. Je dobré mít přehled o ruských subjektech (fyzických i právnických) na českém území. Vědět, co mohou chystat, abychom se nenechali zaskočit. I proto Senát schválil usnesení k tvorbě zákona, který zamezí čerpat dotace, pobídky či úvěry z rozpočtu ČR firmám a občanům z Ruska a Běloruska. Ale pozor, jen takovým, které neodsoudí akt agrese vůči Ukrajině.

Jak už bylo řečeno, opatrnost vůči ruským subjektům je na místě. Ale máme kvůli ní zrušit i presumpci neviny? Senát k tomu míří. Chystá restrikci postihující ne ty, kteří něco dělají nebo něčím hrozí, ale ty, kteří něco neudělají. Kteří nedají kýženou odpověď na otázku, jaký mají vztah ke vstupu vojsk na Ukrajinu. Tu otázku u nás zná každý, kdo zažil začátek normalizace (či o něm aspoň četl). Když v roce 1970 začaly stranické prověrky a vyškrtávalo či vylučovalo se z KSČ, mnozí to brali tak, že postihují jen komunisty a dobře jim tak. Ale když prověrky začaly na všech pracovištích, byla to jiná káva.

Ti, kteří pracovali samostatně či vedli týmy, museli odpovídat na otázku: Jaký je váš vztah ke vstupu vojsk? Ponižovalo to, ničilo efektivitu práce ve prospěch ideologie a byla to ukázka negativní selekce. Prošli ti, kteří cíleně lhali, a vyhazováni byli ti, kteří si uchovali rovnou páteř. Právě to teď připomínají snahy hodnotit lidi podle odpovědi na otázku: Jaký je váš vztah ke vstupu vojsk na Ukrajinu?

LN, 4.3.2022