GLOSA: Proč je stát největším zločincem
Někdy, třeba před spaním, si prolistujte trestní zákoník, zejména ony "skutkové podstaty trestných činů". Až na výjimky jde o činy obecně odsouzeníhodné a nepochybuju, že laskavý čtenář by zločinci nejraději ani ruku nepodal.
Např. trestný čin loupeže. Celkem jasná věc. Když proti vám někdo použije násilí nebo násilím vyhrožuje, aby vám něco vzal, má jít bručet. Když je takových lumpů víc a učiní tak organizovaně, případně pokud toho vezmou moc, mají jít bručet na delší dobu. Ovšem pokud je těch lumpů moc, loupež se najednou přejmenuje na daňový systém demokratického státu.
A tak je to s mnoha dalšími trestnými činy. Lahvinku dobrého vína ode mne získá ten, kdo najde a popíše na reálném jednání státu největší počet odsouzeníhodných činů, které trestnými nejsou pouze z důvodu, že je provádí stát. Já jich napočítel přes 30. A karton vynikajícího vína u mě má ten, kdo do trestního zákoníku, do části "Okolnosti vylučující protiprávnost činu", prosadí nový §32a tohoto znění: "Čin jinak trestný, který spáchá stát v rámci kompetencí, již sám sobě přidělil, není trestným činem." Bude to férové přiznání skutečného stavu.
A máte-li ve svém okolí, mezi přáteli či příbuznými někoho, kdo pracuje pro stát, řekněte mu, že víte, že pracuje pro zločineckou strukturu. Že je to hnusné. Že si ho kvůli tomu nemůžete vážit. A že by se neměl divit, až mu to někdo někdy připomene.
