Jak hluboko do minulosti má jít kádrování Ruska?

Agrese na Ukrajině tlačí Rusko do ostrého světla. Nejen politické i vojenské špičky, ale i vše, co je ruské, včetně Čajkovského hudby či Dostojevského knih. Jak hluboko do minulosti má kádrování zajít? K té otázce do pranice přispívá i Ostrava. Primátor Tomáš Macura (ANO) na Twitter napsal, že Ostrava letos zruší tradiční ceremoniál k výročí osvobození (30. duben) u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Událost si připomene položením květin a ekumenickou bohoslužbou v kostele svatého Václava.

Primátor Macura má určitě pravdu, že roli Rudé (sovětské, ruské) armády je třeba reflektovat. Ale jak hluboko do dějin? Máme jít až do jara 1945? To se už děje. Třeba Praha si oblíbila alternativní historii. Co kdyby generál Patton směl pokračovat z Plzně na Prahu? Ale Ostravě v dubnu 1945 se žádná alternativní historie nenabízela. Ostravská operace znamenala nejurputnější boj druhé světové války na našem území a bylo to prostě kdo s koho – buď wehrmacht, nebo Rudá armáda.

Historie stará 77 let tu zůstává bez ohledu na svinstva, která se s Rudou/sovětskou/ruskou armádou spojují – s únosy čs. občanů, kteří z Ruska utekli před bolševiky (třeba generál Vojcechovský), s likvidací maďarského povstání v roce 1956, s invazí do Československa v srpnu 1968, s útokem na Ukrajinu. Má-li jít kádrování tak hluboko, že vytěsní i pomník roku 1945, pak připomíná jurodivé americké pokrokáře chtějící kácet pomníky prezidenta Lincolna. I muž spjatý s osvobozením otroků je jim málo pokrokový. Podobně jako je v Ostravě málo protiputinovský pomník osvobození na jaře 1945.

Komunikovat s Rusy je v situaci, kdy jich 80 procent podporuje Putinovu agresi, nepříjemné. Zkusme však sami zauvažovat, zda v tom či onom mohou mít pravdu. Mluví-li o české neúctě k jejich pomníkům, těžko je vinit ze lži, když Praha 6 maršála Koněva odsunula a Ostrava teď vytěsní pomník za rok 1945. Přitom by stačilo to aktuální poselství vložit do projevů, které by u něj 30. dubna zazněly.

LN, 8.4.2022