12.6.2024 | Svátek má Antonie


GLOSA: Média a moc ve střední Evropě

20.5.2021

Česká republika se v roce 2020 v hodnocení svobody médií v žebříčku 180 zemí světa drží na 40. místě, ale proti roku 2014, kdy byla na 13. pozici, jde o hluboký propad. Poláci jsou na 62. pozici a Maďaři na 89. pozici. Slováci jsou na tom ve střední Evropě nejlépe, jsou na 33. místě.

Důvody jsou zřejmé: Maďarská občanská unie Fidesz Viktora Orbána, který má od roku 2010 parlamentní většinu, ovládá většinu médií přes dvě instituce KESMA a MTVA, výjimkou je privátní televize RTL Klub.

V roce 2020 si navíc Orbán protiústavně vyhlásil nouzový stav na časově neomezenou dobu bez schválení parlamentem. To vedlo k tomu, že tam v květnu 2020 zatkli dva blogery za to, že ho na facebooku kritizovali. Mohli dostat až pětiletý trest vězení, protože údajně šířili paniku a ohrožovali ochranu před pandemií.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost zase v květnu 2021 zesílila dohled nad médii. Ve funkci skončí ombudsman, jehož kritiku „protidemokratického“ kurzu polské vlády označil kazatelsky prezident Andrzej Duda „za protipolskou a protistátní“. Vzápětí začaly výměny na postech šéfredaktorů novin ze skupiny Polska Press, což je něco podobného jako v Maďarsku KESMA, kterou koupil od Verlagsgruppe Passau vládou řízený ropný gigant Orlen. Patří tam 20 z 24 regionálních deníků, asi 120 lokálních týdeníků a zhruba 500 webů.

PKN Orlen by sice podle rozhodnutí soudu zatím neměl vykonávat vlastnická práva k regionálním médiím, která v prosinci ovládl, šéfové koncernu ale rozhodnutí soudu ignorují.

V České republice, kde čiperný premiér vlastní 30 procent medií, se útoky soustřeďují převážně na Českou televizi (ČT) působící jako filtr důvěryhodnosti. Tam byla nejprve protiprávně vyměněna Dozorčí komise ČT a do Rady ČT sněmovna navrhuje zřejmě tři nominanty v rozporu s paragrafem 5 zákona o ČT, podle kterého se nesmí lidé v této funkci angažovat v politických stranách, hnutích nebo občanských sdruženích.

A další radní, která působí v Institutu svobody a demokracie, je nejspíš v rozporu s druhým odstavcem paragrafu 5, v němž stojí, že radní nesmí vystupovat nebo působit ve prospěch jiných skupinových zájmů. Zdá se, že přešlapy budou řešit soudy.

Společný jmenovatel všech zmíněných kroků, kterých se dopouští moc ve střední Evropě, má společného jmenovatele: nedodržování platných zákonů a ústavy zdůvodňované obranou lidu proti elitám.

To vidíme i u nás: premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá doporučení expertů slovy: „Lidi mi píší a já jim naslouchám.“

Právníci říkají: demokracii nepoznáte podle toho, jaké jsou v ní sepsané zákony, ale podle toho, jestli v ní najdete opozici, která má možnost se jednoho dne ujmout vládní moci.

V Maďarsku s monarchistickou tradicí se zdá, že tato možnost je zatím vyloučená, i když v komunálních volbách již ve městech opoziční strana Dialog za Maďarsko vítězí, v Polsku občanská společnost sílí a u nás hlas opozice nabývá na síle.

Autor je publicista

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus