Představte si, že jste muž a pracujete ve velké firmě nebo jdete na jednání do velké firmy. Máte poradu s nějakou vysoce postavenou manažerkou, se kterou se potkáváte poměrně pravidelně. Ona přijde na poradu, a vy si všimnete toho, že má nějaký nový účes, nový kostým, že jí to zkrátka “sekne”. A teď je otázka: Jak jí pochválit účes, kostým, cokoli?

Odpověď je jasná: Samozřejmě nijak! Nejste v práci od toho, abyste probírali vzhled svých kolegů či kolegyň, tohle na pracoviště nepatří, tralala, mlčte!

No jo, ale…

Pokud se s nějakou takovou ženou kamarádíte, tak víte, že i když je úspěšná a vysoce postavená a kdesi cosi, tak je ráda, když si lidé všimnou, že jí to sluší. Sice vám řekne, že se neobléká ani nekadeří kvůli tomu, aby jí to lidi říkali, že to dělá kvůli vlastnímu dobrému pocitu, ale upřímně: vlastní dobrý pocit je z velké části ovlivněn náhledem okolí. Takže v zásadě dobře zvolená pochvala je vlastně povzbuzení toho vlastního dobrého pocitu. (“Dneska vám to sluší” není dobře zvolená pochvala, a pokud si myslíte, že ano, tak nevíte nic o ženách a nepokoušejte se skládat jim komplimenty!) Plus nemalé procento žen, i těch vysoce postavených, přizná, že je potěší, když si ostatní všimnou: má nový účes, novou kabelku, nové šaty…

No jo, ale…

Nedegraduje to tu vysoce postavenou manažerku do role “objektu, co se má líbit”? Nemůže si vaši pochvalu vyložit tak, že ji nevnímáte jako profesionála, manažera, odborníka – ale jako nějakou nanynku, co se vyvrátí z první pochvaly, jako ozdobu? Neponižujete tím vlastně ženy v práci? Není tam někde ve třetím, čtvrtém plánu to sdělení “máte stát u plotny / u drahého auta a usmívat se, to je vaše role”? Není to sexistické? Svému kolegovi taky boty nepochválíte!

No jo, ale…

To není tak úplně pravda, je docela běžné, že i svému kolegovi pochválíte boty, oblek, nebo okomentujete nějak jinak jeho vzhled, třeba “tu věc pod nosem budeš nosit dlouho?” Kolega si to většinou nevykládá jako “vnímám tě jen jako objekt a říkám ti to proto, že tě chci po mítinku před brífingem zmermomocnit v jutilityrůmu…“, tak proč by měla kolegyně?

No jo, ale…

Můžu to jet donekonečna.

Říkám si, že by to neměl být problém, pokud dotyčný muž umí pochválit tak, že to není slizké, a pokud je dotyčná žena zdravě sebevědomá. Mezi kolegy v práci, a opravte mě, jestli se mýlím, je normální, že se vnímají i jinak než jako “souhrn odborností pro danou pozici”. I když je to možná paradoxní: na jednu stranu se firmy snaží tohle potírat (genderová rovnoprávnost, předcházení šikaně atd.), na druhé straně tam, kde to potřeli až moc, pořádají kurzy jako “buďte v kanceláři empatičtí”.

Největší problém bude asi v tom “neslizký chlápek” a “zdravě sebevědomá žena”. Kde se tyhle dvě věci nesetkají, tam to oprávněně bouchne.

Zajímalo by mě, jak to vidíte vy, dámy?