Jako kdyby toho všeho bylo málo, ještě nám v neděli zkrátili noc.

O střídání času – jarní změně na tzv. letní a na podzim zase zpět - byly již popsány stohy papíru, a tak je prakticky nemožné napsat o tomto kolosálním nesmyslu cokoliv nového.

V současné bezprecedentní celoevropské, ale již i celosvětové zdravotní krizi se pro toto s ubíjející pravidelností se opakující „biorytmické násilí“ na lidech nenašel ve sdělovacích prostředcích prostor. Pozorný čtenář mě možná opraví, ale žádná zpráva tohoto typu na mě ze současných internetových stránek „nevyskočila“. (Pouze článek pana Jakla zde na NP – pozn. red.)

Zato epidemie nového koronaviru logicky plní téměř všechny stránky. Lidé s úzkostí sledují, co je nového v možných léčebných metodách, jak se mají chovat při nákupech a pobytu mimo domov, kolik lidí bylo za uplynulý den testováno, kolik z nich je nakažených, kolik se vyléčilo a, samozřejmě, kolik jich již zemřelo.

Aby si člověk mohl udělat reálný obrázek o vývoji této nákazy, potřebuje mít k těmto statistickým údajům ještě komentář o metodice jejich tvorby. Tak např. pod údaji o úmrtí se dále dočte, že zemřelí pacienti byli většinou starších ročníků a navíc měli vážné zdravotní komplikace již před infekčním onemocněním plic.

Řada snadno dohledatelných odborných zpráv o účinku změny času (zejména té jarní, kdy lidé přijdou o hodinu spánku) jasně hovoří o negativním vlivu tohoto posunu na lidský organismus, než se této změně přizpůsobí. O možné únavě, nepozornosti apod. a z toho pramenící vyšší pravděpodobnosti vzniku pracovních úrazů či dopravních nehod, případně „jen“ nesoustředěnosti při práci.

Je tedy zřejmé, že tento časový posun lidem minimálně v prvních dnech po časové změně příliš nepřidá. Tedy s největší pravděpodobností včetně jejich imunity.

Proto by mě velice zajímalo, zda tento týden nepřibude do všudypřítomných statistik o koronavirové nákaze další „políčko“: 
Zemřel v souvislosti s oslabením celkové imunity v důsledku časového posunu.