Možná bychom mohli začít otázkou, zda vůbec humor patří do života. Myslím, že většina z nás včetně mne si život bez trochy legrace nedovede představit. Samozřejmě, každý má jiný způsob humoru a také jej jinak vnímá. Ženy většinou nebaví Švejk nebo němé grotesky. Jsou lidé, kteří sarkasmus vnímají jako osobní útok. Neurologové na základě klinických výzkumů prokázali, že porozumění a ocenění humoru ovládá pravá mozková hemisféra. Vtip v sobě často zahrnuje nečekané rozuzlení a s tím se naše pořádkumilovná levá hemisféra vypořádává hůř. Někteří neurologové dokonce tvrdí, že humor je důkazem nejvyšší formy lidské inteligence!

Tím je vlastně otázka z titulku zodpovězena. Humor, využívaný šikovně, maže kolečka manažerského soustrojí. Redukuje nepřátelské postoje, odráží kritiku, uvolňuje napětí, vylepšuje morálku a pomáhá komunikovat obtížné zprávy. Výzkumy dokonce prokazují, že nejefektivnější manažeři se uchylují k humoru dvakrát tak častěji než manažeři průměrní. Přirozené využívání humoru je ukázkou vysoké emocionální inteligence. Pozor na to, abychom nebyli vtipní přes míru. Křečovité plánování humoru nemusí nalézt v posluchačích odezvu a v horším případě z vás udělá dokonce šašky. Být vtipný za každou cenu vám určitě na popularitě nepřidá. Humor negativní nebo negativně vnímaný dokáže být i destruktivní. Pro někoho je trochu legrace součástí života, je přirozený a autentický. Na komunikaci s ním se obvykle lidé těší. Skutečné osobnosti si dokážou udělat legraci samy ze sebe. To je něco, co žádný narcis nedokáže.

Humor může být nebo by dokonce měl být součástí kultury každé organizace. Působí dobře zevnitř i zvenku. Vtipy vyprávěné na pracovišti vypovídají hodně o tom, co se ve firmě děje. Kontakt s lidmi, kteří se permanentně mračí, jako by jim ráno někdo stoupl na kuří oko, není nic záživného. Mrzutí a naštvaní kolegové kolem vás rozhodně nevytvářejí příjemnou pracovní atmosféru. Lidé v pohodě šířící kolem sebe náladu plnou úsměvů jsou pro firmu skutečným přínosem. Je na čase nebrat humor jen jako prostou zábavu, ale zacházet s ním jako s cennou devizou. Ne, nemyslím jej organizovat nebo programovat, počítače se nesmějí, vtipy si nevyprávějí, slouží jen pro jejich šíření. Recepty z Indie s organizovanými kluby smíchu, kde se každé ráno v šest třicet lidé na povel smějí, jsou asi do naší kultury těžko přenositelné. Prý potřebujete deset minut na veslovacím přístroji, abyste dosáhli stejné srdeční frekvence jako po minutě srdečného smíchu. Hesla Mysli globálně, směj se lokálně mají něco do sebe.

Prověřte si, jak jste na tom s humorem. Máte-li s ním problémy, pozor na funkci pravé hemisféry, něco může být špatně.

Příště možná něco o nedostatku humoru v politice. A nemám tím na mysli, jak si z nás politici dělají srandu.

Z knihy "Příště spadni líp", Computer Press

Převzato z Pilny.blog.idnes.cz se souhlasem autora

Autor je prezident sdružení TUESDAY Business Network