I. V restauraci Globus bojují s covidem cedulkami. Na stolech mají cedulky, z jedné strany červené, z druhé zelené. Měly by fungovat jako semafor - jakmile se host nají, měl by cedulku otočit. Jenomže nefungují. Lidé se střídají, cedulek si většinou ani nevšimnou.

Kdysi jsem bydlel na čínských kolejích. Praní tam bylo organizováno následovně: Student, který chtěl prát, si přinesl špinavé prádlo ve škopíčku. Prádlo strčil do pračky, košíček postavil na pračku. Jakmile pračka doprala, majitel si je zase ve škopíčku odnesl. Pokud se majitel neukázal a prádlo v pračce někomu překáželo, naházel je do škopíčku. Pračka se tak uvolnila a on mohl prát. Zažil jsem proces praní na českých kolejích: Začátek byl stejný - student si dá svoje prádlo do pračky. Škopíček si však odnese s tím, že si pro prádlo po praní přijde. Jenomže nepřijde. Bylo obvyklé, že majitel na prádlo zapomněl, takže nikdo další nemohl prát. Někdy to trvalo i celý den, než se majitel zase objevil. Obvykle se ovšem našel nějaký tvrdší typ a prádlo prostě vyházel na zem. V takovém případě majitel našel prádlo špinavé, takže mohl zase začít prát. Chci tím říct, že některé postupy v některých zemích možné jsou, v jiných nikoliv.

Pokud jde o cedulky a české prostředí, možná, kdyby za jejich otočení platili. Otočíš cedulku, dostaneš korunu... Rázem by cedulky rotovaly jako větrák!

II.

- Krátce před volbami jsou důležité proměny mediální krajiny. Z vestibulu metra zmizely stojany deníku Metro. Domníval jsem se, že přestal vycházet, ale mýlil jsem se. Vychází dál, jen ho rozdávají kameloti před vchodem do metra. Ptal jsem se jednoho, proč už Metro není na stojanech k rozebrání, ale nevěděl. Zato náhodný kolemjdoucí mi řekl, že prý ‚nějaká baba to sbírala a házela do Vltavy, že je to od Babiše‘. Takže kameloti!

- Kromě toho, že volby přinesou několik zajímavých duelů, už před volbami nás čeká smíšená čtyřhra: Babiš - Jourová vs. Šafr - Hovorková. Měsíčník Revue Forum se proměnilo v Týdeník Forum. Týdeník si drží své antibabišovské zaměření, jak to ostatně vyjadřuje i jeho heslo ‚vracíme Čechům noviny, které jim vzal premiér‘; v reklamě ke slyšení v cenzurované podobě ‚vracíme Čechům noviny‘. Velká část je věnována kultuře, což třeba mně vyhovuje. Já jsem ovšem velmi atypický čtenář.

III.

Tím jsem se dostal k volbám. A protože jsem slíbil, že o nich už nebudu psát, omezím se na konstatování, že mnohé zviditelní. Z toho, že se na kandidátce SPD ocitli Zemanovi kamarádi, lze vyvozovat, že po vyhoštění ruských diplomatů přestalo být hradní stranou hnutí ANO, ale stalo se jí právě hnutí SPD. Znovu se ukázalo, jak prezident Zeman chápe politiku, totiž ne jako správu věcí veřejných, ale jako pomoc mezi kamarády.