J. Ráž 23.11.2011 14:05

Život "Magora" Jirouse

byl stejně rozpolcený a nezakotvený v každodenní realitě jako u většiny pozůstalých z tak zvaně intektuálního disentu do kterého patří i paní Šustrová. Plastici byli a jsou dodnes symbolem revolty nemající jiný program než destrukci. Dokud se to dalo svést na revoltu proti totalitnímu režimu, měl tento typ destruktivní revolty i smysluplný účel. A Magor byl, budiž mu země lehká, symbolem destruktivní revolty často se projevující jako protest za každou cenu a proti všemu. Rozklad osobnosti, alkoholismus a projevy anarchie není zrovna životní styl, který by měl být nějak zvláště oceňován. Něco jiného jsou Magorovy verše. V nich se projevuje naprosto jinak a jeho tvorba pozornost i ocenění zaslouží, protože patří k tomu lepšímu, co v naší moderní poezii vzniklo. Ovšem pompa, do jaké se rozloučení z Jirousem přetavilo byla pro účastníky spíše rozloučením s "květinovým" názorem na svět jehož byl Magor typickým představitelem než upřímné rozloučení s přítelem. Idea osobní svobody bez jakékoliv osobní odpovědnosti odešla definitivně s ním a to musí především pochopit všichni, komu byl a dosud je tento životní styl sympatický. Proto možná "osvícení" ke kterému dochází vetšinou při tak silných okamžicích jako je rozloučení s přítelem, či idolem bylo pro některé přátele a obdivovatele Magora Jirouse tak bolestné. Jakékoliv podobenství života Magora Jirouse s životem biblických postav se mi však jeví jako velice pochybné.

• reagovat