26.2.2024 | Svátek má Dorota


EVROPA: Jen opatrně s tou xenofobií a rasismem

2.12.2015

Už po dobu posledních dvou let a v zostřené podobě po celý rok 2015 jsme bombardováni v médiích vytvářením atmosféry, že Češi jsou xenofobové a rasisti. Toto známkování je velmi populární mezi těmi, kteří se považují za bytostné demokraty, známkovat jako xenofoby či rasisty každého, kdo se téměř jakkoli ohradí proti muslimské vlně přistěhovalectví (nedávno např. mně jinak milá Magda Vašáryová a jiní).

Odhlédneme-li od některých extrémních názorů doc. Konvičky či zjevně rasistických projevů různých nácků, ať již mávají vlajkou jakéhokoli extrémně pravicového či extrémně levicového hnutí, pak lze celkem střízlivě ohodnotit názory naší širší veřejnosti jako protiislámské. Jsou takové a není důvodu se tomu ani divit, ani proti tomu horlit. Patřím mezi ty, kteří s přáteli a známými diskutujeme o současné situaci na Blízkém východě a imigrační záplavě mířící do EU, resp. do některých jejích členských zemí. Sleduji tyto názory pozorně a snažím se být co nejobjektivnější. A přesto vidím v drtivé většině jednoznačné protiislámské cítění lidí a protože se pohybuji povětšinou mezi solidními a solidně vzdělanými lidmi v různé úrovni vzdělání, pak mohu s klidem říci, že tyto názory pramení z velkých obav kvalitní části populace s jistou vypovídající hodnotou. Na legitimitě těchto obav a názorů nemůže nic měnit skutečnost, že ČR zatím není zasažena ani vlnou přistěhovalců, ani akty islámského teroru.

Můžeme si všimnout, jak příznivci práva přistěhovalců na vstup do EU opakovaně argumentují právě tím, že xenofoby jsme proto, že se bojíme něčeho, co sami bezprostředně ani neznáme, protože se nám to prozatím vyhýbá. Co je to za argument? Já jsem nikdy neplul na loďce v blízkosti zaoceánského parníku, a přesto bych se bál k němu byť jen přiblížit, abych případně neutonul, nikdy bych nešel nadohled medvědici s mládětem ze strachu z napadení samicí, i když je nepotkávám, a takto bych mohl uvádět příklady donekonečna.

Je tomu tak proto, že známe zkušenosti jiných. Vytýkají-li nám předběžnou opatrnost a, chcete-li, předposranost, tak nechť. I tak se za to nemusíme stydět, víme-li, že nedaleko od nás (co to je 1000 km do Paříže při dnešních možnostech přesunu v schengenském prostoru) zahynulo během pár minut přes 120 lidí rukama muslimů, předtím v redakci Charlie Hebdo a jinde ve Francii či Belgii, dříve ve Španělsku aj. Máme to snad nebrat na vědomí, máme se nad tím usmívat a dokola opakovat, že není muslim jako muslim? To přece ví každý z nás (kromě úplných blbů), že není muslim jako muslim, katolík jako katolík a Eskymák jako Eskymák, že lotrů a holomků je plná každá populace, ať se hlásí k jakémukoli náboženství nebo ať jde o ateisty, avšak máme plné právo se tohoto náboženství a některých jeho projevů bát, a to velmi.

A máme právo chtít po milovnících multikulturní Evropy, aby nás neznámkovali xenofobií či rasismem, a máme dokonce plné právo říkat zcela něco jiného a kašlat na jejich naivitu. Jestli nyní píši, že nechci být ráno buzen a přes den ještě několikrát rušen voláním muezzina, pak zároveň prohlašuji, že nejsem xenofobní. Mám dobrý důvod toto náboženství nemít rád a dokonce je nenávidět a velmi mě naopak zlobí, že si nikdo nedá práci s tím, aby se zabýval arabským etnocentrismem, který se – ruku v ruce s islámem – zjevně projevuje v často drsné podobě ve francouských či německých průmyslových městech. Tyto projevy příznivci otevřených dveří do EU velkoryse zamlčují či – nejde-li to – tak přinejmenším bagatelizuji.

Protože denně sleduji německý tisk, mám v Německu řadu přátel, se kterými se stýkám, tak vím, že již nyní mají velké mezilidské problémy s přistěhovalci a jejich tzv. jinakostí, a také vidím, jak německá žurnalistika trpí absolutní samocenzurou a když v německém tisku nebo televizi najdete jen pár kritických řádků proti muslimům (pokud vůbec takové slovo napíší) či chování přistěhovalců, resp. pár takových slov, musíte si otřít hlavu studeným hadrem.

Nedělejme se lepšími, než jsme, a bojme se islámu bez paniky, protože k tomu máme tisíc a jeden důvod, a to bez ohledu na to, že chodíme v pohodě do tureckých či arabských bister a užíváme si tamní pohostinnost a dobrou kvalitu nabízeného jak tady, tak i v cizině – já aspoň ano. Islám je nyní mohutně ovládán nenávistí, toto náboženství je propojeno s mocí ať legitimní či samozvanou a není žádný důvod to neříkat, nepsat o tom, zamlčovat to a především to podceňovat a ostatní známkovat jako xenofoby.

S prezidentem Klausem lze v lecčems nesouhlasit, avšak správně ve svém nedávném interview uvedl, že až zjistí velké množství uprchlíků, že v Česku to zas tak špatné není, že to není o moc horší než ve vysněném Německu či Dánsku nebo Švédsku, pak - budeme-li nad tím mávat rukou a plácat cosi o povinnosti jim nabídnout široké sdrce a svoji náruč - jich tady jednoho krásného dne budeme mít velké množství a zároveň s nimi velké problémy, a to v historicky krátkém okamžiku - tak, jak jsme toho svědky nyní na hranicích Maďarska, Slovinska a Rakouska. Proto je třeba hájit přísnou azylovou politiku a integritu našeho území, ať se to líbí nebo nelíbí hlavounům v Bruselu či Berlíně nebo zpovykaným milovníkům jinakosti u nás či jinde.

Nebude to dlouho trvat a budeme moci připomenout premiéru Sobotkovi jeho nedávná bohorovně veřejně vyřčená slova o tom, že vláda má situaci v oblasti migrace a terorismu pod kontrolou. Je vidět, že náš pan premiér sice vystudoval vysokou školu, ale trvalým vysedáváním v partajních židlích zcela pozbyl zbytky zdravého rozumu a prostě jen plácá, jak to politici umí, aby nás ukonejšil, anebo také možná natvrdo lže, kteroužto činnost politici provozují s bravurou. Připomeňme mu tedy, že naše území bylo a je překladištěm, nástupištěm či chcete-li logistickým rájem pro řadu teroristů jak v dávnější (před 11.9.2001), tak i v nedávné minulosti (což bylo sice neochotně, leč přesto veřejně přiznáno tehdy jako nyní) a kvůli opakovanému rozprašování a divokým reorganizacím našich tajných služeb není nejmenší důvod se domnívat, že tomu bude v budoucnosti jinak. Myslel-li to pan premiér tak, že máme kontrolu nad tím, aby teroristy promenujícími se naší republikou nikdo nerušil, pak ano, to je skutečnost, kterou má vláda pod dokonalou kontrolou.

Nedávno mě rozplakalo MZV ČR, když vyzvalo české občany, aby při cestách do Belgie dbalo zvýšené opatrnosti. Jak to kluci a holky ze zamini mysleli? Má se nevycházet v Belgii z domu, nechodit na schůzky, do barů, nepít báječné belgické pivo, chodit při zdi a jen v časných ranních hodinách a o ramadánu se raději vyhýbat nerudným a nervózním muslimům? Nebo tam vůbec raději nejezdit? Na to se dá říci jediné: bylo by lepší raději nic nepsat. Já zastávám názor, a tak to i dělám, že už od 11.9.2001 nejezdím do žádné muslimské země - ne proto, že bych se bál tamních lidí a muslimů obecně, ale protože se mně jejich pojetí světa (ať již k tomu mají či nemají důvod) jednoduše přestalo líbit a stále více nelíbí, ale nehodlám ani na vteřinu uvažovat o tom, že bych přestal jezdit do kteréhokoli krásného evropského města, když se pro to rozhodnu, jen proto, že tam mohu přijít k úrazu případně i o život. Tu radost bychom těm nádeníkům teroru dělat neměli a já to s mojí ženou dělat nebudeme. Není nutné blbnout s kontrolami na každém nádraží či v každém městě, protože to nelze financovat, s výjimkou letišť, byť i tam to nejde na 100 %; tím se zlo nezastaví.

Naopak, je tady vzkaz pro našeho sebevědomého premiéra: začněte pracovat na zkvalitnění a posílení tajných služeb a pracujte na spolupráci všech tajných služeb v členských zemích EU. Je třeba spolupráce mezi službami, odhalovat kontakty a nemilosrdně zasahovat všemi dostupnými prostředky tam, že je pro to byť i malý důvod. Peněz na to musíte vyčlenit dost, dlužíte to občanům. Pro začátek může Babiš ty peníze ušetřit např. zrušením všech pitomých měkkých projektů v oblasti inkluze, integrace nebo snad i deziluze a jiných módních oblastech, pro které byly vychovány již pravděpodobně 2-3 generace nevzdělaných vysokoškoláků.

A jaký je vzkaz pro světové či regionální velmoci? Ať se přestanou tvářit, že jejich cílem je zničit IS – to zcela jistě není (zatím), a to u každé z nich z různých, stejně trapných důvodů. Úplně postačí, když přestanou s tím geopolitickým šaškováním a prostě jej ruku v ruce zničí. Jen musí chtít. Zkuste si tipnout, jestli chtít budou.

30.11.2015