24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

ESEJ: Svoboda tisku proti svobodě projevu

Organizace „Reportéři bez hranic“ zveřejnila letošní žebříček zemí podle svobody tisku. Na špici jsou Skandinávci a první je již čtvrtý rok po sobě Norsko; Severní Korea je stoosmdesátá a předposlední je Turkmenistán.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Langer 10.6.2020 6:04

K tomu konci - ano, náboženství není nic jiného, než způsob vedení politiky, stejně jako válka. Jestli bylo tohle jasné už Voltairovi, tak jsme od té doby nijak zvlášť nepokročili. ;-)

F. Houžňák 10.6.2020 8:58

Není. Náboženství - jakékoli - je základní psychologická potřeba člověka, tedy individua.

V. Pavelka 10.6.2020 10:37

Církevní organizace naprosto souhlasí ?!

F. Houžňák 10.6.2020 11:26

To nevím, musíte se jich zeptat. Ale kdyby to lidi nechtěli, asi by žádné církve a náboženské spolky a vůbec náboženství neexistovaly, nemyslíte?

A. Pakosta 10.6.2020 10:47

Nemáte pravdu, pane Houžňáku. Zaměňujete (nebo spojujete) několik odlišných pojmů: víra - náboženství - církev. Víra je tou Vámi zmíněnou základní psychologickou potřebou každé myslící bytosti. Víra v to, že co dělám, je správné, a snad je to i požehnáno něčím tajemným a nepoznatelným, co vede moje kroky správným směrem. Náboženství je už cosi uměle vytvořeného, co kvalifikuje určité objekty víry (Hospodin, Alláh, Višna....) a definuje způsoby, jak svou víru v tyto objekty veřejně projevovat. Z tohoto hlediska i ateismus je náboženstvím, založeným na pevné víře, že žádný bůh neexistuje. A církev, to už je jednoznačně společenská instituce, ustanovená k využívání i podněcování náboženského zanícení jednotlivců a nějakým způsobem z toho těžící, prostě podnik. Ne nadarmo se říká, že římskokatolická církev je nejdéle existující a nejlépe prosperující firmou v dějinách lidstva.

F. Houžňák 10.6.2020 11:30

Nic nezaměňuju. Jistě že je církev instituce. Ale kdyby lidi jako individua neměli potřebu náboženství, přišly by jim tyto instituce zbytečné a nikdo by se ani nesnažil je organizovat. A rozlišovat mezi vírou (v náboženském slova smyslu, ne to, že věřím, že když sáhnu na rozpálená kamna, že se spálím) a náboženstvím je pouhé slovíčkaření.

J. Jurax 10.6.2020 15:49

A hele, právě mi systém sežral reakci na Váš příspěvek, prý nejsem registrovaný ... musím dodat, že nesouhlasný příspěvek ... :-)

V. Církva 10.6.2020 19:43

Máte to přesně

- podle Marxismu-Leninismu či VUMLu. Jenže, církev původně nevznikla pto obohacování prelátů ale kvůli učení ve víře, přenášení víry a možná nejpodstatnějšímu - sjednocení v modlitbě, kdy se řekněme duchovní energie stává účinnější. To, že to lidé vždy nepochopili a církev se v historii častokrát vydala směrem sebeobohacování je jiná věc. Ta podstatnější ale je, že se občas vrací ke kořenům, za Františka z Assissi, otce Pia, Faustýny Kovalské.... A když srovnáme způsob života dle církve a bez ní, vyznívá dnes smysl církve pozitivně. Přátelství, stabilita rodiny, etika v dobrém slova smyslu......

Několikrát jsem i zde zmínil náboženství bez Boha. Je samozřejmě těžké rozhodnout a definovat co je Bůh a s Bohem, ale je jasné, že nenávist mezi lidmi, ateismus, vraždění, okrádání, vypočítavost, appeassementale ani schovávání lumpárem za víru jím není. To co popisujete jako víru tedy ideologie jako ateismus já spíš nazývám náboženstvím bez Boha.

J. Jurax 10.6.2020 15:29

No, nevím. Smím-li soudit podle sebe a mluvit za sebe, pak nesouhlasím.

Ono by to chtělo taky precisovat, co jest v tomto případě považovat za náboženství, resp. nazývat náboženstvím.

Ale nechci zde zbytečně lámat dřevce, vím z předchozích půtek, že v tomto punktu se neshodneme.

T. Menyhért 11.6.2020 11:10

Dobrí ľudia robia dobré veci a zlí ľudia zlé veci, bez ohľadu na vierovyznanie. Cirkev je potrebná nato, aby dobrí ľudia v mene viery robili zlé veci.

J. Jurax 11.6.2020 13:20

Možná bych si dovolil upřesnit "aby dobrí ľudia v mene viery robili aj zlé veci".

J. Zrzavý 10.6.2020 6:00

Podnětný článek. Hlavně by si ho měli přečíst naši zákonodárci. Svoboda slova by měla být absolutní. Její výhody určitě vysoce převažují nad jejími negativy.

K. Machala 10.6.2020 3:59

podnetny a zajimavy clanek, ale jedna myslenka ponekud nesedi. Neni mozne, aby omezovani svobody slova podporovalo svobodu tisku a medii, ba prave naopak. Ostrakizovane nazory se budou bat napsat i media a tedy nebudou svobodna a pluralitni. Vubec samotne prijimani myslenky, ze Reporteri bez hranic vytvareji pravdivy zebricek svobody tisku, je ponekud odvazne tvrzeni.

J. Uzel 10.6.2020 12:05

No vždyť o tom autor píše, že pro zachování monopolu se tisk spojil s politiky. Jánabráchizmus jak vyšitý.

J. Jurax 10.6.2020 16:04

Ale ty správné názory se nikdo nemusí bát napsat! Akorát si musí dát bacha, které jsou ty momentálně správné.

K. Machala 14.6.2020 14:50

Hezky řečeno, ano, progresivisté si často myslí, že dokonalá svoboda slova v médiích jako těch norských existuje už jen proto, že jejich (tj. "správné podle nich") názory může říkat či psát každý novinář. A přesně až do doby, než se posune množina správných názorů a přestane se krýt s těmi jejich.