Byl podnikatel Jan Baťa v Brazílii opravdu takový hlupák, jak ho líčila propagandistická literatura v roce 1959?

Poslední kapitola z knihy
Svatopluk, T.: Zrada rodiny Baťovy
Vydalo Krajské nakladatelství Gottwaldov v srpnu 1959.
Obálku navrhl M. Severin.
Technický redaktor Milan Vondrouš.
Odpovědný redaktor Jaromír Finda.
Stran 43. Cena 3,50

Poznámka: Na titulní straně je malým písmem u černobílé čáry napsáno "via Patagonia". Zrada měla spočívat v tom, že Baťa údajně navrhoval Hitlerovi, že postupně přestěhuje český národ z Čech do jižní Argentiny (Patagonie) a uvolní tak prostor pro Němce ve střední Evropě. V té době u nás převládalo přesvědčení, že Hitler vystěhuje všechny Slovany na Sibiř. Baťa měl ale pro Čechy nabízet Hitlerovi jinou alternativu, protože Baťovy lodě jezdily do Jižní Ameriky prázdné a jen zpátky vozily zvířecí kůže na výrobu bot.

---------------------------------------------------

Brazilské historky Jana Bati

Je jasné, že především v Brazílii měl Jan Baťa příležitost ukázat, co dovede. Kralovat zlínským podnikům, to nebylo žádné umění, tam už to byla lavina, která nesla Jana Baťu jako příliv a jako povodeň až tam do toho přístavu, kde měl možnost shrabovat milióny, desítky miliónu, stamilióny. Závody nedržel při životě on, ale onen obrovský kolektiv pilných rukou, dělníci, nákupci, prodejci i všechny ty rafinované smlouvy, všechna ta důmyslná, doslova do písmene kořistnická zařízení, která na Zlín upletl obratnýma rukama sám zakladatel Tomáš Baťa se svými vychytralými pomocníky.

Jinak to ovsem dopadalo s Janem Baťou v Brazílii, kde sice měl peníze, ale už jen své ruce a svůj mozek. Ne už ten kolektiv zlínský. Jeho výstřelky ve Zlíne prostě zanikaly ve shonu kypící práce. Jinak ovšem v Brazílii. A jsou to téměř neuvěřitelné historky, které o Janu Baťovi vyprávějí jeho bývalí brazilští spolupracovnici. Říkali mu tam "Jabůrek", od písmene J. B. (Jan Baťa) a od portugalského "burro", tj. osel. Jeho nápadům pak říkali "jabůrkoviny". Uvedeme jich jen několik. Jsou to nápady, které svědčí nejlépe o Baťově až chorobném sebevědomí. Pletl se prostě do všeho, a o všem, co vyšlo z jeho úst, byl přesvědčen, že je to zázrak. Tak ho popletla ta jeho sláva, ty jeho milióny. Viděl, že jako boháč je pánem desetitisíců zaměstnanců, že se před ním všechno třese, i úřady, že si může poslat četníky na koho chce, že má ochotné kamarády i ve vládě, inu, a v této klamné nadutosti a falešném velikášství cítil se pomalu pánembohem.

Myslel, ze vydupe ze země zázraky i tam dole, v Brazílii. Tak třebas podle známého baťovského hesla "Co chceš, můžeš!" kázal nasázet do vyprahlého písku oranžovníky, vanilku, burské oříšky, ba ze sladkého dřeva chtěl dokonce vyrábět cukr - všechno to pochopitelně uschlo. Nebo zas jednou přišel na nápad, jakýmsi zvláštním způsobem oplodňovat uměle dobytek. Svolal si spolupracovníky a přednášel jim o umělém křížení, kterým je možno nakonec dospět k "nadkravám". Pustili se tedy na jeho rozkaz do práce. Jednoho z účastníků to stalo málem život. Výsledek to nemělo žádný - nadkrávu neporodili.

A tak filosof a podnikatel Jan Baťa měl nový nápad. Dospěl k názoru, že by se dala docela dobře zvětšit plocha kravské kůže. Řekl: "Nasadíme do kůže zdravé krávy larvy střečka, na kůži se nadělají boláky, kůže se napne, a tak se dá zvětšit její plocha až o šedesát procent." - Přítomní namítali, ze kůže bude potom jako řešeto. Nic naplat, rozkaz je rozkaz. Muselo se začít s pokusy. Nakonec ovšem kráva, která měla na svém těle několik set boláků, pošla. Pokus se nezdařil.

Jiným takovým vynálezem byla Baťova dřevěná železnice. Nebylo po ruce železa, tak zkrátka Jan Baťa nařídil vystavět "dřevěnici". A opět nedbal námitek, dal prostě rozkaz, aby se stavělo. Lide se smáli, chytali se za hlavu. Postavilo se celkem šest kilometrů této "dřevěnice", které stály maličkost - 400 000 cruzeiros. Postavili na koleje lokomotivu, ta se rozjela, koleje se rozlezly a bylo po slávě i po penězích. Zbytek sebrala povodeň.

Anebo tenhle nápad: Na pozemcích společnosti Viacao a vůbec v celém kraji je nadměrné množství mravenců, kteří, když se rozmnoží, dovedou zničit i celou úrodu. Jan Baťa, když při obchůzce viděl mravenčí kupy, přišel na myšlenku, která by se prý dala lehce realizovat. Pravil: "Vidíte, tady mate nekonečný zdroj příjmů. Mravenčí kyselina má přece jedinečnou léčivou moc proti revmatismu a v Evropě se po válce za ni bude platit zlatem." A to by ani nebyl Jan Baťa, aby hned nestvořil předpoklad - ,na každém takovém statku bude možno vyrobit týdně až 100 kilogramů mravenčí kyseliny". Předpoklad tedy byl, jenže k výrobě kyseliny nedošlo, protože ty stroje - "jednoduché jako facka" - dosud nikdo v Batatubě nevyrobil, ač k nim sám Baťa udělal výkresy.

V roce 1941, brzy po zakoupeni společnosti Viacao, se Jan Baťa vypravil na objížďku svého knížectví. A protože mel panický strach z hadů, jezdil pouze nákladním autem a v doprovodu lékaře. Když spatřil na Porto Alegro, ve státě Mato Grosso, pastviny, přišel na nápad, že vybuduje chov dojnic. Vypočítal ihned pohotově, že "na 70 000 hektarech se uživí na 200 000 dojnic. To znamená 2 000 000 litrů mléka denně." Pochopitelně, ze přítomní podřízení přikyvovali tak trochu jako údivem nad "skvělým" nápadem, ale jeden se přece jen odvážil a zeptal se: "Ale, pane šéfe, co s tím mlékem budeme dělat? Zdejší obec má osm set obyvatel, a to je všechno na těch 27 000 čtverečních kilometrech." To Jana Baťu nevyvedlo z míry: "Vždyť mléko nebude pro zdejší lidi, ale budeme je prodávat do Sao Paulo." Jenže to město bylo vzdáleno od pastvin 1 200 kilometrů. Ani to nebyl pro Jana Batu problém: "My vybudujeme mléčné potrubí a na každém návrší se zařídí přečerpávací stanice." Na otázku, kudy by se to potrubí vedlo, pohotově odpověděl, ze nejlépe podle telefonní linky. Proti tomu už nebylo námitek - žádné telefonní linky tam totiž nebylo. Tak tedy sešlo i z toho potrubí na mléko.

Originálním nápadem byla tak zvaná šnekovitá fazenda. Mela to být dobytčí ohrada. Dlouho se badalo, jaký tvar má mít. Až to jednou rozřešil opět Jan Baťa. Slavnostně ohlásil: "Tak už jsem ty fazendy vyřešil. To bude jako šnek, rozumíte? Tak ty ohrady začnou tady a potáhnou se jako šnek. Na počátku to bude nejširší, tam se vžene dobytek, a bude se postupně v tom šneku pást. Šnek bude dlouhý na tři roky, aby to tele přišlo do nejužšího místa již jako vykrmeny vůl. Uprostřed bude porážka, továrna a skladiště. Každá taková fazenda bude mít kapacitu na 500 volů denně." Pochopitelně, ze ani k jediné fazendě a la šnek nikdo nedošlo.

To jsou ovsem více méně nápady, které by mohly zpestřit kterýkoliv humoristický časopis. Jedna věc však je zde už nápadná, a to je velmi blízká podobnost s některými nápady, způsoby myšlení nacistických polovzdělanců a nadutců, ona směs bohorovného sebevědomí, bezmezné ješitnosti v kontrastu s prázdnotou v hlavě. Zde mel jistě svědek dr. Kabelík pravdu, kdy tvrdil, ze velikášství Jana Bati hraničilo s paralýzou. Na druhé straně je právě to svědectvím ubohosti takového šéfa - jestliže ztratí půdu pod nohama, jestliže ztratí oporu v lidu a národu, je v koncích s rozumem. Zde se v plné nahosti ukazuje, že géniem vpravdě nebyl Baťa, ale ze jím je náš lid. Ukazuje se, kdo je vpravdě tvůrcem všech hodnot a všech bohatství. Je jím národ, cely ten kolektiv pracujících, dělníci, technici, rolníci, vědci, kolektiv, jehož úspěchy od osvobozeni roku čtyřicátého pátého nemohou byt už ani více průkaznějšími. V rukou našeho skvělého lidu je také jediná záruka lepšího života nejen nás všech, ale i významný vklad v společném úsilí všeho mírumilovného lidstva v boji za mír a za konečné vítězství socialismu a komunismu na celém světě.

--------------------------------------------------------------

Domácí úkol pro studenty

Hledání podnikatelské příležitosti:
Byl Jan Baťa opravdu takový hlupák?

Četli jste propagandistickou knihu, nikoliv vědecký elaborát. To znamená, některá fakta mohla být záměrně, účelově zkreslena, aby zesměšnila politicky nepohodlného autora nových podnikatelských návrhů. Určitě o tom svědčí tendenčně napsané první dva odstavce a také závěrečný odstavec výše uvedené kapitoly. Nicméně předpokládejme, že kapitola mimo zmíněné pasáže může obsahovat i zrnka pravdy, že může realisticky zachycovat některé Baťovy nápady v Brazílii.

Zadání

Analyzujte jednotlivé "historky" z knihy a snažte se nalézt alespoň jeden z prezentovaných návrhů Jana Bati, který by za určitých okolností bylo možno realizovat.

Diskuze

- Jsou všechny návrhy Jana Bati nerealizovatelné, nebo v některých případech jen předběhl technické možnosti své doby, nebo se předčasně vzdal dalších pokusů?
- Kolik Baťových návrhů, které byly úspěšně realizovány asi nejsou zahrnuty v knize?
- Kolik chybných návrhů vygeneruje podnikatel, než nalezne jednu správnou podnikatelskou příležitost, na kterou napíše podnikatelský plán a pak zrealizuje?

duben 2008

Téma zpracoval: