Rozhlédneme-li se po celé Evropě nemůžeme si nevšimnout, že vzrůstají extrémy v Itálii, ve Francii, v Holandsku, na Slovensku, a i třeba v Bulharsku. Společnost se štěpí a polarizuje i ve Spojených státech. Hovoří se o pokusu unést Západ.

Zblízka to můžeme pozorovat nejen doma, ale i v Německu, kde vzrůstají obavy, že v některých zemích už nepůjde sestavit vlády bez extrémně pravicové Alternativy pro Německo. Jenže, jak říkají sociologové, nejvíc znepokojující na této situaci je to, co mají pravicoví extrémisté společného s levicovými extrémisty, a to je rebelie proti vyhynutí.

Levice protestuje proti změnám klimatu a vyžaduje jinou ekonomiku, pravice brojí proti migraci a vyžaduje změnu přístupu k lidským právům. Jedni křičí, my musíme nebezpečné emise ihned snížit, druzí naléhají na to, abychom migraci okamžitě zastavili. Jedni odmítají rodit děti, druzí to považují za zradu a křičí, že každá rodina by měla mít tři děti.

Politici upozorňují i na to, že agresivní pravice ukazuje na stinnou stránku globalizace, která způsobila mnoho krizí, vyšroubovala do extrémů výkonnostní společnost a ta individualizovala selhání. A kdo v takhle nastavené společnosti není úspěšný, může si za to sám, což vede k urážkám, zlosti a ke zmíněné polarizaci. A to, bohužel, dnes platí i o těch úspěšných. Když někdo má úspěch, začne mít po chvíli strach, aby mu ten úspěch vydržel. Jak je vidět, všechny skupiny spojuje ztráta víry v budoucnost. Společnost se dostala do situace, kdy skoro všichni se něčeho bojí. A kdo nevěří v budoucnost, má strach. A kdo má strach, bije kolem sebe a snadno se s ním manipuluje.

Jenže, jak to komentují analytici, za takovou situaci nemůže žádný zákon, žádná konkrétní vláda, ale platí staré pravidlo: Když se změní velké věci, má vždy největší problémy ten, kdo před změnami byl považován za vítěze. A to je hlavní důvod, proč se v řadě zemí lidé přejí, aby včerejšek neskončil.

Svět se ale změnil radikálně nejen globalizací, novými technologiemi, závratně rychlou komunikací, výkonnostní společností, ale i dvěma válkami. Naše civilizace se zrodila v bipolárním světě, ale ostatní země sní o multipolaritě, i když neví, jak by měla fungovat. Tento faktor musíme vzít v potaz. Žijeme v době, kdy krize se řetězí a nikdo v naší civilizaci na to nebyl připraven. Všichni se teprve učí novou situaci zvládat a populisté zprava i zleva to využívají. Důvěru občanů mohou odpovědní politici získat jen tehdy, když nebudou lhát, přiznají své chyby a každý krok důkladně vysvětlí, aby tomu rozuměli i ti, co se o politiku nestarají. V tuto chvíli se zdá, že EU potřebuje hlavně společnou azylovou politiku, změnu v danění a zavést kompatibilní krizovou regulaci.

Tedy Západ nikdo neunesl, jen změny, které nemají jednoho viníka, eskalovaly rozhořčení a kam se posuneme, to bude záležet i na nás.