Nedávno jsme s kamarády – „čtyřicetiletými dědky“ v hospodě, pardon, v knihovně, hodnotili klady a zápory povinné vojenské služby.

Jelikož jsem slušný člověk, tak jsem nechtěl nikomu moc skákat do řeči, tudíž jsem se ke slovu skoro nedostal. Ušetřený čas jsem využil k zapsání hlavních postřehů.

Povinná základní vojenská služba je kontroverzní téma a existuje mnoho argumentů jak pro, tak proti. Zde jsou mnohé z nich – jihomoravský vox populi:

Argumenty pro povinnou vojenskou službu

První argument se jmenuje „Národní obrana“. Povinná vojenská služba může poskytnout státu vyšší počet vojáků a vojaček pro obranu země v případě potřeby. Možná to bude znít staromilsky, ale základní povinná vojenská služba
je pozitivem i z pohledu výchovy a disciplíny. Jinými slovy, „vojna“ může poskytnout mladým lidem výchovu, disciplínu a zodpovědnost, což může být prospěšné mj. i pro jejich budoucí kariéru a životní dráhu. Samozřejmě to neplatí absolutně. Pokud chystáte kariéru jako opoziční pirátský zastupitel, tak je kázeň naopak nevýhodou.

Posilování soudržnosti a identity: Společná vojenská služba může posílit pocit soudržnosti mezi občany. Setkají se na poměrně delší čas lidé (mladí mužové
a ženy) napříč celou společností, kteří by se jinak asi vůbec nepotkali. Kmán
i pán. Kravaťák z korporátu i „vyhulenecké nezaměstnatelné netáhlo“. Rozmazlená velkoměstská Tiktokerka třeba s ráznější „herdek-holkou“
ze sudetského venkova.

Povinná služba může dále pak přispět k rovnosti, protože všichni občané by byli povinni ji vykonávat, bez ohledu na sociální nebo ekonomický status.
Byla by samozřejmě povinná i pro ženy (či jiná další pohlaví). Padl i návrh kamaráda Martina, že by ženy měly na vojnu chodit na delší dobu, jelikož se dožívají obecně vyššího věku, tak mají obecně více času. Omezila by se i v poslední době tolik prodiskutovávaná „menstruační chudoba“. Po dobu vojenské služby by osoby identifikující se jako ženy dostávaly své měsíční hygienické menstruační potřeby zcela zdarma.

A v neposlední řadě gol do sítě problému zvaného bezdomovectví. I přes masivní úspěchy naší pěti-koaliční proevropské progresivní vlády stoupá počet bezdomovců a bezdomovkyň. Stačí se projít kolem brněnského, ostravského nebo pražského hlavního nádraží. Po dobu vojenské služby by tyto osoby měly logicky zajištěny ubytování. A hlavně díky získaným či posíleným návykům by
po skončení základní vojenské služby snáze našly zaměstnání a ubytování. Opět nebuďme naivní, ne všechny tyto fyzické osoby, nicméně určitě velká část z nich.

Argumenty proti povinné vojenské službě

Nicméně na světě není nic černobílé, tak existují i důležité důvody proti jejímu zavedení. Začněme určitě náklady: Výcvik a udržování povinné vojenské služby mohou
a vlastně i budou nákladné pro český stát. Aktivisté určitě namítnou, že proti hovoří i narušení individuální svobody. Četní lidé logicky považují povinnou službu za narušení jejich individuální svobody a práva rozhodnout o svém vlastním životě.

Dále pak profesionální armáda bývá zpravidla efektivnější než armáda složená
z vojáků a vojaček nucených k výkonu vojenské služby.

V dnešní době většina bohatých demokratických států preferuje profesionální armádu. Sbor, který je mj. flexibilnější a lépe přizpůsobený post-moderním bezpečnostním hrozbám.

Tématika má i další (nečekané) rozměry. V určitých odvětvích (např. zábavní průmysl, cestovní kanceláře, prodej oděvů a obuvi, sport, kultura, vybavení domácností) by kvůli „odčerpání“ části populace za zdi kasáren, zákonitě ubyla klientela a nastal by pokles reálného výběru DPH a spotřební daně.

Logicky, pakliže je někdo „na vojně“, tak nemůže utrácet po cukrárnách, kavárnách nebo za kuchyňské roboty, hadříky a botičky. To dá rozum.

Nadto některé méně průmyslové země, které jsou více odkázány na příjmy z turistického ruchu (např. Chorvatsko) by mohly vyjádřit nelibost, pokud
by v souvislosti s výše napsaným došlo k odlivu našich mladých turistů a turistek.

Riziko zranění a traumatu: Co si budeme povídat někteří mladí (stejně jako staří) jsou dnes pěkná nemehla. Takže zde zákonitě hrozí četná zranění a úrazy.

Povinná vojenská služba tedy může zvýšit riziko zranění! Ale nezapomínejme, že může vytvořit nemalá traumata u jednotlivců, kteří nejsou fyzicky či emocionálně připraveni na vojenský výcvik a potenciální konfliktní situace. Psychiatrů a psychologů je v Česku nedostatek již dnes, na to rovněž neradno zapomínat!

Autor je právník a publicista

Vyšlo v LN, 16.4.