Čas od času se vláda, politici či média chopí tématu praní špinavých peněz. Myslím, že v naší zemi není komičtější téma. V bance se musíte legitimovat při platbě tuším nad 1000 eur. V ČSOB musíte mít občanku nebo pas už od jedné koruny. Důvod? Přece boj se špinavými penězi! Jak zabráníte praní špinavých peněz na přepážce předložením občanky u platby v řádu korun až tisícikorun, netuším. Zástupné důvody samozřejmě znám.

Prát peníze u nás netřeba

Copak v České republice někdo potřebuje špinavé peníze prát? Copak je to za hloupost? Když si koupím fotbalový klub nebo dám stamiliony za nemovitosti, ptá se někdo, kde jsem na to vzal? Pravda, v případě hejtmana Palase se veřejnost ptala, ale to bylo všechno, co zmohla. V případě některých zákonodárců jsme se dozvěděli, že buď nejedli a úporně spořili poslanecké náhrady, nebo výhodně prodali akcie jako Gross, nebo výhodně prodali podíl předlužené firmy jako Topolánek, nebo dostali miliony za podíl v bezcenné firmě jako Kalouskovi. Tyhle historky si ovšem vymýšlí jen politici. Před voliči potřebují majetek alespoň formálně legalizovat. Běžný, anonymní mafián tuhle potřebu nemá. Neexistuje zákon, který by mu nakradený majetek vzal, pokud se nedoloží konkrétní zločin. Samo vlastnictví nedoloženého majetku je u nás svaté a nedotknutelné. Co s tím dělá exekutiva, vláda, stát? Policie, finanční orgány? Přinejmenším finanční úřady by mohly majetky alespoň dodatečně dodanit. Nasolit mastné penále a pokuty. Kolik asi dodanil pan hejtman, když víme, že z platu svého ani manželky si na své megavily a auťáky nevydělal? A stovky dalších zázračně zbohatlých? Odpověď známe. Nic. Na celém světě je přitom samozřejmostí, že když koupíte jen trochu dražší auto, už máte na krku berňák a ten zkoumá, kde jste na to vzali. A nezdaněný majetek vám přinejmenším zdaní.

Zlaté Čechy

Nemyslím přitom, že daňová přiznání majetku jsou samospasitelná. Velkou část českých miliardářů nepostihnou. Mnoho z nich nabylo majetek sice nefér cestou, okradli stát či jiné firmy, ale v podstatě legálně. I tady bohužel chybí pravidla. Jednoho ze šéfů Enronu v USA stíhali za to, že si koupil akcie za peníze firmy, jejíž akcie kupoval. U nás takhle kšeftovaly desítky, snad stovky manažerů dokonce i při privatizaci státních či polostátních firem. Původ majetku některých dnešních miliardářů je právě ve schopnosti nakoupit výhodně za cizí peníze. Není v tom žádný podnikatelský um, talent, ale jen bylo třeba mít kámoše na správném místě ve správnou chvíli. Zjednodušeně to vypadá takto: Pan Koláček si půjčí od OKD na zvýhodněný nákup OKD, které pod cenou kupoval od Špidlovy vlády, a vzápětí lacino nabytou firmu prodá panu Bakalovi. Taky bych uměl koupit pod cenou banku nebo Prazdroj, když by mi na to navíc dala výhodně peníze firma, kterou kupuji. A pak, jako majitel, si už dluh můžu rovnou odpustit. Jo, to jsou kšefty. Inu Česko.

Co s tím?

Ekonom Pavel Kohout kdysi v souvislosti s tunelováním napsal, že v devadesátých letech stačilo převzít evropskou legislativu a problém s rozkrádáním fondů by neexistoval. Ani dnes není třeba vymýšlet nové věci, stačilo by převzít právo civilizované země - Rakouska nebo v případě ekonomických pravidel Japonska nebo USA. Tenhle návrh je samozřejmě spíš k obecné diskuzi, ale principielně by to bylo nejjednodušší řešení. A nejlevnější - léta tu "odborníci" pracují na občanském zákoníku, přičemž tvůrci se odvolávají na moderní evropské kontinentální právo. Stačilo převzít (a sladit) rakouský zákoník a měli bychom cca 1400 paragrafů prověřených téměř stoletím. Dnes máme 3000 nových paragrafů, které jsou zčásti mimo tradici i lidské chápání (to když zákon legalizuje nabytí ukradeného majetku tzv. v dobré víře nebo nařizuje pustit souseda na zahradu, aby mohl česat ovoce z větví přesahujících na náš pozemek).

Krade se všude, ale jen u nás v podstatě beztrestně. To je smutný fakt - v demokraciích přichází tuneláři a korupčníci o majetky, dostávají až stovky let vězení, v diktaturách je často rovnou střílí.

V Čechách tací lidé vlastní sportovní kluby, noviny, staví okázalé haciendy z rozkradeného státního majetku. Jen v Česku neplatí účinná lítost a beztrestnost pro ohlašovatele korupce, ruší se pojistky proti tunelování a legalizují se zákonem výnosy z trestné činnosti. A je fajn, že když přijde řeč na státní dluh, pak víme, komu sáhnout do kapsy. Obyčejným lidem. Jsme skvělá země, ale čím dál víc si kladu otázku, pro koho.

P.S. V diskuzích se už objevují celkem správně míněné apely na to, abych jen planě nekritizoval. Konkrétní návrhy změn zákonů nebo náměty k diskuzi proto zasílám i "našim" poslancům. Tím, že řešení přesouvám na už zvolené zastupitele, se snažím mj. zlikvidovat jediný důvod, proč bych vstupoval do politiky. Snad to uklidní ty, kdo právě z tohoto mají obavu.

Převzato z Okamura.blog.idnes.cz se souhlasem autora