17.4.2024 | Svátek má Rudolf


Diskuse k článku

BUDOUCNOST: Přichází další technická revoluce?

Hlavní roli v ní má sehrát vzduch. Ovšem stlačený. Jak to tak vypadá, díky němu se při vytápění domu můžeme časem obejít bez uhlí, dřeva, ba i ruského plynu, kdy emise CO2 se budou rovnat nule.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Wágner 25.7.2022 12:00

Tak o ukládání vodíku do hydridu hořečnatého se hovoří minimálně po dobu více než 10 let, ale kde nic tu nic. Powerpaste by se měla prodávat ve formě cartridge, která by se pak po spotřebování vyměnila na čerpacích stanicích, přičemž vysoká energetická hustota nového řešení je údajně zajištěna i tím, že samotná pasta tvoří jen polovinu vodíku, který dokáže poskytnout. Tato pasta má totiž reagovat s vodou (což je zde údajně druhé "palivo") a výsledkem je, že se uvolní dvakrát tolik vodíku, než kolik ho samotná pasta obsahuje. Ale kudy a kam by se ta „cartridge“ nasazovala a že bych do nějaké nádrže v autě při zimních mrazech lil vodu, to si jaksi neumím představit...

J. Ticháček 25.7.2022 19:11

Vodík je vcelku levně vyráběn už léta. Každá rafinerie produkuje spousty odpadního vodíku. Odpadního proto, že jen část produkce zamíří na trh. On je totiž v podstatě k ničemu. Blbě se to skladuje, moc využití to také nemá, takže se používají takové ty komínky, nad kterými poletuje plamen. Ale dá se s tím vcelku úspěšně přitápět při destilaci ropy.

T. Hraj 25.7.2022 8:58

Stlačování vzduchu není nic nového pod sluncem. Proč se tedy k akumulaci energie u aut nepoužívá již dávno? Důvody jsou v zásadě dva: 1) energetické ztráty při stlačování a opětném převádění stlačenosti na práci, ale především 2) velmi, velmi malá energetická hustota.

Proto také pouhých 220 kg vážící "auto" (AirPod) s 200l(!) nádrží stlačeného vzduchu mělo (navíc jen odhadovaný) dojezd 220 km při maximální rychlosti 45km/h. Energie uvolňovaná roztahováním těchto 200 litrů vzduchu (stlačených na cca 350 bar) je totiž ekvivalentem přibližně 1l benzínu.

Otázka na autora: k jakým technologickým průlomům ve stlačování vzduchu v poslední době došlo?

H. Paculová 25.7.2022 9:17

Nevím odkud berete informace, ale v minulém článku byly odkazy přímo na stránky společnosti, kde je jasně řečeno. že AirPod 2.0 má dojezd 120 km a konstrukční rychlost 80 km/h, vzduch v zásobníku je natlakován na na 25 MPa.

A proč se tedy k akumulaci energie u aut nepoužívá již dávno? Ve Spojených státech se konstruktéři obrátili na stlačený vzduch jako zdroj energie až v 90. letech 19. století. První, kdo to vyzkoušel, byla firma MacKenzie a McArthur z New Haven, která postavila prototyp s motorem, jenž se hodil spíše pro dodávkové vozy než pro osobní automobily, v roce 1895. Hoadley's Pneumatic, kočár pro šest cestujících, debutoval pak v roce 1896 a měl alespoň několik významných vystoupení: poprvé na přehlídce Worcester Flag Day téhož roku a později na první inaugurační přehlídce Williama McKinleyho v březnu 1897 ve Washingtonu, DC. Přes veškerou publicitu, kterou Pneumatic automobil získal, měl Hoadley v úmyslu zahájit výrobu tramvají (pneumatické tramvaje jezdily ve Francii), avšak jako podnikatel v roce 1899 zkrachoval. Během několika příštích let vzniklo ve Spojených státech nejméně osm společností, které vyráběli auta na stlačený vzduch.

L. Novák 25.7.2022 9:24

"Společnosti vyráběli"? Američané musí být úplně hloupí, když už celé století jezdí na naftu, benzín, a ne na stlačený vzduch... ;-D

Tedy znovu otázka:

K jakým technologickým průlomům ve stlačování vzduchu v poslední době došlo?"

T. Hraj 25.7.2022 10:18

Kritika malé energetické hustoty a mnou uváděná čísla jsem čerpal mimo jiné odsud: https://phys.org/news/2009-11-car-compressed-air-critics-video.html.

Váš historický exkurz je zajímavý a děkuji za něj. Ale nevím na co přesně se jím snažíte poukázat.

Projekt MDI (auta na stlačený vzduch) jsem před časem sledoval celkem se zájmem. Ovšem kromě pístu s lomenou ojnicí (která zajišťovala velmi pozdržení pístu v oblasti, kde na něm vykonává vzduch práci) jsem u nich nezaznamenal nic technologicky převratného.

Takže myslím, že tato vozítka mohou mít své určité místo (niche), protože umí dopravit sice malý náklad, malými rychlostmi na malou vzdálenost, ale umí to velmi čistě a v některých případech i levně. Funkci auta v jeho dnešní podobě ale nahradit v žádném případě nemohou.

H. Paculová 25.7.2022 13:00

Máte samozřejmě pravdu, já bych svůj dvoulitrový diesel za žádný AirPod 2.0 nevyměnila. Ale pokud dojde k zákazu spalovacích motorů do měst (i u nás o tom už zelení aktivisté uvažují), čím budou automobilisté po městě jezdit? Když se nad tím zamyslím, pak raději na pojížďky po městě spíše než drahý elektromobil zvolím nějaký laciný pneumobil, něco jako ten model AirOne od společnosti MDI. On to nebude žádný velký zázrak, ale při běžném pojíždění cca 20 km za nákupy každý den a dojezdu120 km, to už někdo počítal, budete na plnou nádrž jezdit cca týden. A co se týče toho, za kolik že budete ten týden pneumobilem jezdit? Podle dosavadních propočtů by to mělo být zhruba za stovku (někdo uvádí 75 Kč za plnou nádrž stlačeného vzduchu). K tomu mi ovšem bude stát před domem starší dvoulitrový diesel pro cesty po dálnici a na delší trasy mimo město, protože ten nedám kvůli aktivistům sešrotovat. A že ten pneumobil bude jezdit jen maximální rychlostí 80 km/h ? Ani tu v běžném provozu na pražských ulicích nevyužijete. Tedy asi tak... Ale možná to vidíte jinak? :-)

J. Jurax 25.7.2022 16:42

Ale jo. Jenže kromě dvoulitrového dieselu budete potřebovat ještě to městské vozítko, ať už na vzduch, elektřinu nebo setrvačník a co se ještě vymyslí. To ale není řešení pro každého - náklady, parkování etc.

H. Paculová 25.7.2022 17:33

Vždyť to píšu, že bude potřeba městské vozítko. A pokud si městské vozítko někdo nepořídí a rozhodne se jezdit už jenom městskou dopravou, je to jeho věc. Bude i řada lidí, co budou drandit na elektroskútrech, na elektrokole, či na nějaké elektrokoloběžce (ti se však těžko vypraví na cesty za deště nebo ve sněhové vánici). To je každého svobodná volba - kromě těch nejchudších, co nemají ani na to elektrokolo, ale ti stejně většinou už využívali městskou dopravu, jezdili na klasickém kole, nebo chodili všude pěšky. Ale ti, co byli zvyklí po městě všude jezdit autem se spalovacím motorem, se motorového vozidla nevzdají.

J. Jurax 25.7.2022 18:00

Jistě.

Nevzdají, pokud na to budou mít a pokud budou mít kde zaparkovat. A pokud budou schopni, resp. budou smět řídit ... :-)

R. Langer 25.7.2022 12:02

Aha, tak ve Spojených státech vyrábí dokonce 8 společností pneumobily? A že jsem je na silnicích ještě neviděl... 8-o

K. Wágner 25.7.2022 12:24

Neviděl jste je proto, že nežijete na přelomu 19. a 20. století. Ale třeba máte nějaký stroj času a podíváte se tam... :-)

J. Jurax 25.7.2022 16:37

Jo.

Ale jak se zdá, tato technologie nebyla konkurenceschopná, neboť nepřežila.

M. Svarovský 25.7.2022 12:31

Souhlasím s Vámi v tom, že stlačený vzduch nemůže nahradit klasická auta na spalovací motor. Ale myslím, že může být výhodnou alternativou městského vozu.

Také si myslím, že k několika událostem, které by mohly měnit pohled na věc dochází. Není to přímo v oblasti stlačování vzduchu, ale určitě mají vliv na potenciál pro existenci "aut" s dojezdem ca 100 km, jezdícím bez zplodin a s tankováním za malý peníz (viz. dále). Zkusím některé zmínit: Energie z fotovoltaiky, kterou není kam uložit. Rostoucí ceny a snižování dostupnosti ropy. V nynější podobě nesmyslné, ale přesto existující požadavky ekologů.

H. Paculová 25.7.2022 13:05

Největší posun přijde u nás v Praze, až přijde zákaz vjezdu aut se spalovacími motory do města. Hodně lidí pak začne přemýšlet jinak.

L. Novák 25.7.2022 8:48

Německo představilo Vodíkový atlas. Pomůže identifikovat příležitostí vodíku v jednotlivých částech Německa

https://oenergetice.cz/vodik/nemecko-predstavilo-vodikovy-atlas-pomuze-identifikovat-prilezitosti-vodiku-jednotlivych-castech-nemecka

Takhle to přesně funguje. Marketingová kampaň na nesmysly. :-P Abyste ze "zeleného" vodíku (získaného elektrolyticky elektřinou z OZE) mohli vyrobitt 1 kWh energie, musíte do celého procesu získání a využití H2 "investovat" 4 kWh el. energie. A zavádět se to bude s astronomickými dotacemi velkoplošně. :-P

Německo náš vzor! EU

J. Nevrkla 25.7.2022 8:26

Revoluci se stlačeným vzduchem nevěřím, dosud jsem měl úplně jiné fyzikální představy o účinnosti takového procesu. Že bych se mýlil? Uvidíme. Stále nevěřím.

H. Paculová 25.7.2022 15:41

Francouzská společnost Anthos Air Power (vytvořená společností Air Power Technologie France) svůj koncept motoru na stlačený vzduch dotáhla do zdárného konce v březnu 2017. Tato společnost nešla cestou výroby pneumobilů, ale své motory nabízí jako sadu, která umožňuje přestavbu klasických lehkých užitkových vozidel na vozidla poháněná stlačeným vzduchem. Což svým způsobem ukazuje na jistou životaschopnost jejich pohonu. Zde více:

https://www.youtube.com/watch?v=u0c7lIDFsYA

Zde pro zajímavost krátké video z roku 2008, když už existoval nejen Nègreho vzduchový motor, ale i několik prvních prototypů pneumobilu od společnosti Motor Development International (MDI) :

https://www.youtube.com/watch?v=ztFDqcu8oJ4

J. Nevrkla 25.7.2022 20:26

Já si tedy matně vzpomínám, že při stlačování a rozpínání vzduchu dochází k velkym energetickým ztrátám, se kterými se těžko dá něco dělat. Že bych se mýlil?

J. Ošlejšek 25.7.2022 6:42

Hodnověrnych informací je v článku poskromnu, zato vírou podepřeného blábolu až až...Možná se to dá léčit těžkou tělesnou prací.

L. Novák 25.7.2022 7:21

:-) R^

R. Langer 25.7.2022 7:23

Ony tam nejsou ŽÁDNÉ hodnověrné informace, jenom papouškování jakýchsi zelených nesmyslů, které kdyby byly ve skutečnosti funkční, už by se mohly používat přes 100 let.

Protože je ta sranda ale (ne)funkční 100 let úplně stejně jako ty slavné elektromobily, tak se prostě NEPOUŽÍVÁ.

Nebo může mi někdo vysvětlit ten epochální zlom v produktivitě stlačování vzduchu za posledních 100 let, že se najednou jedná o perspektivní akumulační technologii? Čím se liší od toho stlačování vzduchu před 100 lety? ;-)

H. Paculová 25.7.2022 8:48

Tady máte něco z říše "zelených nesmyslů, které kdyby byly ve skutečnosti funkční, už by se mohly používat přes 100 let."

První elektrické automobily spatřily světlo světa již v první polovině 19. století a před 100 lety po silnicích jezdilo víc aut na elektřinu než na benzin a naftu. První elektromobil společně sestavili nizozemský profesor Sibrandus Stratingh a jeho asistent Christopher Becker v roce 1835 ,tedy přibližně 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem.. V 19. století se ve Spojených státech ročně prodalo přibližně 4500 vozů a třetina z nich měla elektrický motor. První silniční vozidlo, které prokazatelně překonalo rychlost 100 km/h, byl elektromobil Belgičana Jenatzyho v roce 1899. Na začátku 20. století však přichází firma Ford s pásovou výrobou a modelem T, který radikálně snížil cenu benzinových aut. Ta pak stála zhruba třetinu ceny elektromobilu. Společně s novými nalezišti ropy se zlepšila dostupnost pohonných hmot a to vedlo k tomu, že elektromobil byl vytlačen z trhu auty se spalovacím motorem. A vůbec první elektromobil měla Škoda Auto již v roce 1944. Baterie se nabíjely buď v autě přes noc, nebo se daly jednoduše vyndat a vyměnit za druhou, plně nabitou sadu.

H. Paculová 25.7.2022 8:50

V roce 1859 francouzský fyzik Gaston Planté přišel s olověnou baterií, kterou bylo možné nabíjet. Olověný akumulátor znamenal násobně větší kapacitu, což byl základ pro dosažení vyšší rychlosti a dojezdu, které byly v elektromobilech do té doby nepředstavitelné. Tohoto vynálezu se chopil i náš Dr. Ing. František Křižík, jehož vozidla se řadila ve své době mezi konstrukčně nejlepší. První vůz postavil v roce 1895. Vůz byl poháněn elektrickým motorem s řadou výhod, mezi něž patřila pružnost motoru, snadné spouštění, umožnění zpětného i tichého chodu bez zápachu, se snadnou regulovatelností. Ovšem všechny výhody elektromobilu převážila nevýhoda akumulátoru, jehož hmotnost zvyšovala váhu vozu a jehož malá kapacita zmenšila upotřebitelnost vozu. (Heinz, Klement, 1931) V roce 1895 dokončil Křižík stavbu prvního elektromobilu jehož zadní nápravu poháněl planetovým soukolím pětikoňový elektromotor. Olověný akumulátor s 42 články byl uložen v zadní části vozu. Po jeho ověření v pražských ulicích postavil ing. Křižík další model, řízený volantem, s řetězovým pohonem zadních kol. Za nejdokonalejší lze označit třetí vůz, elegantní čtyřmístný Landaulet se dvěma elektromotory pohánějícími každý jedno zadní kolo.

L. Novák 25.7.2022 9:02

Provozujete plakátovací službu? 8-o

O. Uživatel 25.7.2022 21:32

Uživatel požádal o vymazání
L. Novák 26.7.2022 0:01

Přesně. !! :-)

O. Kaucký 25.7.2022 11:43

Odpověď na to proč upadly elektromobily do zapomnění, jste si odpověděla sama, protože nebyly schopné ekonomicky konkurovat spalovacím motorům.

A protože tehdy neexistovali ekologičtí šílenci, kteří jdou přes mrtvoly a dotace na ekonomické propadáky, tak spalovací motory zvítězily a doposud vítězí.

K. Wágner 25.7.2022 12:01

To máte pravdu a nikdo se o to s Vámi nepře. :-)

O. Uživatel 25.7.2022 21:33

Uživatel požádal o vymazání