14.4.2024 | Svátek má Vincenc


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. M. 30.3.2024 0:19

Pokud jste někde na venkově viděl pobíhat slepice po kolena v trusu, pak je to obrázek dotyčného chovatele, nikoli volného chovu slepic an sich. O ostatních technikáliích lze diskutovat - ano, klecový chov je hygieničtější, a brojler není "normální živočich" - pro chovatele (a nejspíš i pro ty brojlery) by bylo ideální, kdyby takové kuře bylo jen rostoucí hroudou masa, která nic nevnímá. A jediná chemie, která pomáhá peoti čmelíkům, je křemelina.

Podobně s pěstováním obilí a spol. To, co je dnes na polích, už víceméně není žádná půda, to je jen pevný substrát, ve kterém jsou přirozené přírodní procesy narušeny a musejí být nahrazovány procesy umělými (hnojení, zálivka, ošetřování proti oarazitům, chorobám, plísním). Oproti hydroponickému pěstování už ten rozdíl není velký; i v té hydroponii můžete vypěstovat chutné rajče (a opravdu se tak obcas i děje), jenom už nebude tak levné.

On ten spor mezi bio a nebio má prapříčinu v tom, že člověk jako živočišný druh se přemnožil, takže příroda by ho za použití přirozených způsobů produkce potravy neuživila (vídáme to občas na obrázcích z Afriky), na což existuje jednoduchá zpětná vazba - hladomor - která sníží populaci přemnoženého druhu na úživnou míru. Tomu se lidstvo vyhýbá tím, že pro zajištění potravy používá nepřirozené procesy, které mu jeho znalosti a um dovolují - intenzivní pěstování a chovy.

J. Brunner 29.3.2024 20:30

R^

J. Jurax 29.3.2024 15:16

R^:-P

L. Hendrych 29.3.2024 13:35

Pan autor tomu BIO nasadil v pravdě "českou" korunu ;-D.

M. Novák 29.3.2024 15:19

Autor má především naprostou pravdu.

Z. Lapil 29.3.2024 11:24

Ad omyl čtvrtý: nikdy nikde jsem neviděl na dvorku oškubané slepice "po kolena v trusu", I když to beru jako nadsázku. Podobně se mi nelíbí o botanických, kterým je všechno jedno. Ti ekologičtější, které znám, včetně třeba těch milovických, prepeclive zvažuji, co dělají a proč to dělají. Nevěřícně zírám, jaká věda je jenom paseni. Absolutní výmysl: chcete, aby vám tam rostla tráva? Nepoustejte tam kravy, ale pusťte tam osly, ti trávu nežerou.

A zrovna tak plati: nepustite-li do krajiny vlky, musíte slabé a nemocné likvidovat sami.

Z. Lapil 29.3.2024 11:28

Ale houby odeslat, to nejdůležitější mi tu chybi: totiž že je to ode mě šťourání v detailech. Podstata, totiž že nadšenci tohoto i všeho jiného druhu s oblibou prehlizeji druhou stranu mince.

Z Kroniky klubu Pickwickova: všechno na světě má svou stinnou stránku, jak poznamenal ten chlapík, co mu umřela tchyně, když za ním přišli, aby zaplatil pohřeb.

J. Jurax 29.3.2024 15:19

Inu, nic se nemá přehánět. Extrémy škodí. A bionáboženství extrém je.

L. Šimon 29.3.2024 11:03

👍

L. Písařík 29.3.2024 10:42

Poslední události s medvědy na Slovensku ukazují, jak špatně Slováci medvědy krmí, ti musí přehrabovat ve městě popelnice, aby se uživili - skoro jako bezdomovci.

Navíc není prokázáno, že ta mrtvá paní, co spadla se skály při útěku, vůbec byla vystavena nebezpečí sežrání, třeba měla v tašce půl kila sekané, nebo si s ní chtěl medvěd hrát. A k dovršení všeho - zastřelili nepravého medvěda.

Ještě bych chtěl podotknout k postřikům v prvním odstavci, že prase = vepř domácí, taky nkdo nepostřikuje a většina z nás ho nepokládá za nezdravého - třeba taková dobře upečená krkovička je úplnná báseň. Tož tak.

J. Jurax 29.3.2024 15:21

Ehm ... potkal jste v lese medvěda? ;-)

P. Pavel 29.3.2024 18:34

Třeba ta Běloruska vůbec nespadla ze skály při útěku před medvědem. Třeba jí ze skály strčil ten její přítel, a pak to svedl na chudáka medvěda.

J. Jurax 29.3.2024 19:29

Nebo obráceně ... :-)

J. Pokoutný 29.3.2024 9:39

R^

R. Spálenková 29.3.2024 9:32

To je strašné. Když ta ubohá divoká zvířata, která co chvíli zmlknou a trpí parazity, vyhubime, tak jim vlastně prokážeme službu. Doufám, že autor nemá zahrádku a nechová žádné zvíře.

Agresivita nevyplyva z hierarchického uspořádání živočišného společenstva. Samoúčelná agresivita pochází z nadmíry stresu. Funguje to takto dokonce i u lidí. Slepice jsem chovala a i ta na nejnižší příčce spol.žebříčku žila úplně v pohodě.

Víra v pesticidy a insekticidy, které jsou tak inteligentní , že rozlišují mezi škodlivým hmyzem a včeličkou a které se po sklizni prostě vypaří bez jakékoliv stopy v půdě, není hodná svepravneho člověka.

Palmový olej se těží ne proto, že je zdravý, ale proto, že je levný a lze s ním nahrazovat mnoho lokálních tradičních surovin.

J. Jurax 29.3.2024 15:40

Ehm ... kolik jste těch slepic chovala? Měla jste jich na dvorku pár tisíc?

No a víra v to, že biopotraviny jsou zdravé a mohou nakrmit celou populaci též není hodna svéprávného člověka.

A ano, palmový olej je levný. A my chceme levné potraviny. Co říkáte na malebně žluté lány řepky olejky v naší krajině?

R. Spálenková 29.3.2024 19:15

Z výpovědi SS dozorce: "Při pohledu na tu masu páchnoucích, nemocných a navzájem se pobijejicich vězňů nebylo nesnadné uvěřit, že se jedná o podlidi, s nimiž nelze udělat nic lepšího, než zplynovat." - ovšem to víte, kdo nemá tu zkušenost to prostě správně nepochopí

J. Jurax 29.3.2024 19:28

Poněkud nechápu tok Vašich myšlenek. Vina bude jistě na mé straně ... :-)))

R. Spálenková 29.3.2024 19:46

Autorův argument, že slepice se ve velkochovech klovou a kanibalizuji je dokonalou parafrází svědectví toho SS. A je fuk, kolik slepic jsem odchovala. V extrémně stresujicich podmínkách se všichni tvorové chovají stejně, lidí i slepice.

Ale je fakt, že v kontextu toho nechutného a demagogického článku je to detail.

F. Svoboda 29.3.2024 9:13

Děkuji autorovi za přesné vysvětlení základů ekoterorismu. Pana Matušínského s jeho články jsem objevil nedávno, nicméně jeho články jsou skutečně skvělé a hlavně pravdivé. Tímto jej srdečně zdravím a přeji mu požehnané a radostné svátky velikonoční .:-):-):-)

J. Kostelanský 29.3.2024 8:58

Je neskutečné, jaké nesmysly lidský mozek dokáže zdůvodnit. Např. že pro slepice snášející vejce je nejlepší přežít svůj život v malé kleci na roštu... :-) A to zdůvodní i tím, že brojlerům chovaným na maso se těžko chodí.

Anebo že vlci automaticky budou lovit domácí zvířata. :-). V článku mi už jen chybí odkaz na Červenou Karkulku, jak ti vlci umí být krvelační.

Autor snad vystudoval přírodní vědy expresním studiem v Plzni...

Snad největším uměním v životě je najít správnou míru u všeho, co člověk dělá. Tedy vyhýbat se "mantinelismu" a extrémům z jedné či druhé strany. "Zlatá střední cesta" je zpravidla ta nejlepší.

Článek je pěkným příkladem extrému z jedné strany. kdy jakákoli snaha přiblížit prostředí, ve kterém žijeme, blíž přírodě, je presentováno jako sektářství.

Pokud jde o mně, vejce kupuji z volného výběhu, i když jsou o hodně dražší. Ale ne kvůli nějaké ideologii - takové nebo makové. Jednoduše proto, že taková vejce MUSÍ být kvalitnější. Stačí rozbít vejce a podívat, jaká je barva žloutku. Téměř do 30 let, kdy jsem bydlel s rodiči, jsem měl hlavně domácí produkty - vejce, slepice, králiky, kachny, husy, vepřové. A dovedu ocenit, když je v obchodech i maso, které se kvalitou blíží masu domácímu.

Zkuste vařit brojler vykrmený za několik týdnů a domácí slepici. Domácí slepice se bude muset vařit podstatně delší čas, a její chuť bude úplně o něčem jiném.

Snad největším zvěrstvem intensivního zemědělství je hydroponické pěstování ovoce a zeleniny, tedy bez půdy jen pomocí hnojiv. Je to sice ekonomicky velice výdělečné, ale výsledkem jsou produkty bez chuti. Sice s pěknou vizáží, ale zcela bez chuti. Půdu zkrátka nelze ničím nahradit. Vždyť např. u vína lze podle vůně a chuti zjistit, v jaké půdě, tedy kde byla pěstována vinná réva.

V českých zemích je několik desítek vlků a pravidelně se objevují čl

J. Kostelanský 29.3.2024 8:59

... se objevují články, jaké obrovské škody páchají. Na Slovensku jsou vlků stovky, a nepíše se o nich vůbec. Vlk je totiž mimořádně plaché zvíře - je to takový "lesní duch". Pokud může, člověku se zdaleka vyhne. Současně je velice inteligentní. Z našich historických záznamů není jediný případ, že by vlk zaútočil na člověka. Což se o divokých prasatech říct nedá. A i takový jelen může být v říji velice nebezpečný. Nikdy jsem neslyšel, že by si vlci opatřovaly potravu ve vesnicích jako to dělají jiná divoká zvířata. Mimochodem je prokázáno a je to zcela logické, že v oblastech, kde žijí vlci, je zvěř zdravší a v lepší kondici. Protože i vlci se chovají pragmaticky - loví hlavně staré a nemocné jedince. Tím také brání šíření nemocí u lesní zvěře hned v začátku.

Ovšem když někdo vyžene za vesnici stádo ovcí, aby na ně mohl brát evropské dotace, a nechá je týdny zcela bez dozoru, tak se nemůže divit, že si vlci ty ovce uloví. Vlk je sice inteligentní, ale ne zas natolik, aby z volně pasoucích se ovcí pochopil, že patří člověku a že na ně nemá sahat. Chov ovcí má zkrátka pravidla ověřena několika tisíci lety, a pokud je člověk nerespektuje, nevyhnutně musejí přijít následky. Těmi pravidly je např., že o ovce třeba pečovat pořád, na noc je zavírat do ohrady a podle velikosti stáda mít jednoho nebo více psů na ochranu před dravci. Mnohé plemena psů byla vyšlechtěna právě pro tento účel: německý ovčák, bernský salašnícky pes, turecký kangal, slovenský čuvač, ale i australská border kolie.

Článek je příklad "mantinelismu" z jedné strany. Jeho protiklad je mantinelismus liberální. Podle něj má divoká zvěř přednost před lidmi. Snad nejlíp to bylo a pořád je vidět na Slovensku. Před 100 lety žilo na Slovensku odhadem 30 medvědů. Současné odhady říkají o 2500 až 3000 jedincích. Ale jejich odstřel je striktně regulován, v podstatě zakázán až na výjimky, kdy medvěd napadne člověka. Dokonce Ústavní soud velice zkomplikoval odstřel medvědů, a to dokonce i takových, kteří ohrožují lidi ve vesnic

J. Krejčová 29.3.2024 14:00

Ano, pane Kostelanský, ovce je třeba chovat stejným způsobem jako před stovkami let jak píšete. Ale slepice také. Na dvorku u domku max. 15 slepic a ony si před setměním samy vlezou do kurníku. To je pro ně přirozené, tak jsou psychicky zdravé a podle toho chutná maso i vývar.

Jestliže sedí celý život v kleci na roštu, není to vpořádku. A jestliže jsou jich stovky nebo i více ve volném výběhu, trpí jinak ale o nic méně. Tak nevím jak živit lidstvo. V každém případě pojídáním toho masa do sebe dostáváme jejich stres a utrpení. A nejen z kuřat.

J. Kostelanský 29.3.2024 9:00

... lidi ve vesnicích, ale už i okresních městech. Před 10 lety, kdy byl na Slovensku zakázán lov medvědů, zde žilo kolem 1200 medvědů. Různé ochranářské spolky dospěli k závěru, že těch medvědů je i po 10 letech pořád jenom plus minus 1200. Což je samozřejmě nesmysl. To by se neobjevovaly ve vesnicích nebo dokonce ve městech (Liptovský Mikuláš). Absurdně-komickým prvkem je, že tenhle počet medvědů na Slovensku byl určen v Praze na Karlově univerzitě. Prý podle DNA medvědích hovínek.😀 Třešničkou na dortu bylo prohlášení bývalého ministra životního prostředí Jana Budaja (známý byl během Listopadu 89 - nosil pro něj typickou čepici tzv. budajku), že "medvěd je býložravec, a proto lidem neublíží". :-) V tak krátkém souvětí se mu podařilo říct hned 2 kapitální bejkoviny.

Proč o tom píšu? Chtěl jsem uvést 2 příklady mantinelismu při ochraně přírody. Někteří by nejraději vyhubili všechny dravce, jiní by je klidně nechali přemnožit do stavu, že by se zabydleli i ve městech. Rozumným řešení je - alespoň podle mně - hledat něco mezi tím.

M. Rohovský 29.3.2024 10:19

Žil jste do třiceti u rodičů a tedy víte, že barva žloutku je u vajec funkcí velikosti životního prostoru slepice. MUSÍ být.

J. Krejčová 29.3.2024 14:33

Není, barva žloudku je dána krmivem.

J. Jurax 29.3.2024 15:46

Jednoduše proto, že taková vejce MUSÍ být kvalitnější, pravíte. A proč musí? A čím je ta kvalita vlastně dána?

https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/barvivo-ve-zloutku-kvalita-vajec-pribarvovani-20200214.html

A. Bystrianská 29.3.2024 8:03

Skvělý článek,děkuji!

F. Navrátil 29.3.2024 7:53

Každý násilný zásah do přírody vyvolá reakci. V mnohých případech negativní. Zásahy ekologistů jsou právě z tohoto rance. Něco si křikem prosadí a pak jen koukají s otevřenou pusou, co způsobili.

P. Dvořák 29.3.2024 9:30

Nekoukají. Jdou se prokřičet (prolepit se, prochrstnout se) k něčemu jinému.