Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Je neskutečné, jaké nesmysly lidský mozek dokáže zdůvodnit. Např. že pro slepice snášející vejce je nejlepší přežít svůj život v malé kleci na roštu... A to zdůvodní i tím, že brojlerům chovaným na maso se těžko chodí.

Anebo že vlci automaticky budou lovit domácí zvířata. . V článku mi už jen chybí odkaz na Červenou Karkulku, jak ti vlci umí být krvelační.

Autor snad vystudoval přírodní vědy expresním studiem v Plzni...

Snad největším uměním v životě je najít správnou míru u všeho, co člověk dělá. Tedy vyhýbat se "mantinelismu" a extrémům z jedné či druhé strany. "Zlatá střední cesta" je zpravidla ta nejlepší.

Článek je pěkným příkladem extrému z jedné strany. kdy jakákoli snaha přiblížit prostředí, ve kterém žijeme, blíž přírodě, je presentováno jako sektářství.

Pokud jde o mně, vejce kupuji z volného výběhu, i když jsou o hodně dražší. Ale ne kvůli nějaké ideologii - takové nebo makové. Jednoduše proto, že taková vejce MUSÍ být kvalitnější. Stačí rozbít vejce a podívat, jaká je barva žloutku. Téměř do 30 let, kdy jsem bydlel s rodiči, jsem měl hlavně domácí produkty - vejce, slepice, králiky, kachny, husy, vepřové. A dovedu ocenit, když je v obchodech i maso, které se kvalitou blíží masu domácímu.

Zkuste vařit brojler vykrmený za několik týdnů a domácí slepici. Domácí slepice se bude muset vařit podstatně delší čas, a její chuť bude úplně o něčem jiném.

Snad největším zvěrstvem intensivního zemědělství je hydroponické pěstování ovoce a zeleniny, tedy bez půdy jen pomocí hnojiv. Je to sice ekonomicky velice výdělečné, ale výsledkem jsou produkty bez chuti. Sice s pěknou vizáží, ale zcela bez chuti. Půdu zkrátka nelze ničím nahradit. Vždyť např. u vína lze podle vůně a chuti zjistit, v jaké půdě, tedy kde byla pěstována vinná réva.

V českých zemích je několik desítek vlků a pravidelně se objevují čl

... se objevují články, jaké obrovské škody páchají. Na Slovensku jsou vlků stovky, a nepíše se o nich vůbec. Vlk je totiž mimořádně plaché zvíře - je to takový "lesní duch". Pokud může, člověku se zdaleka vyhne. Současně je velice inteligentní. Z našich historických záznamů není jediný případ, že by vlk zaútočil na člověka. Což se o divokých prasatech říct nedá. A i takový jelen může být v říji velice nebezpečný. Nikdy jsem neslyšel, že by si vlci opatřovaly potravu ve vesnicích jako to dělají jiná divoká zvířata. Mimochodem je prokázáno a je to zcela logické, že v oblastech, kde žijí vlci, je zvěř zdravší a v lepší kondici. Protože i vlci se chovají pragmaticky - loví hlavně staré a nemocné jedince. Tím také brání šíření nemocí u lesní zvěře hned v začátku.

Ovšem když někdo vyžene za vesnici stádo ovcí, aby na ně mohl brát evropské dotace, a nechá je týdny zcela bez dozoru, tak se nemůže divit, že si vlci ty ovce uloví. Vlk je sice inteligentní, ale ne zas natolik, aby z volně pasoucích se ovcí pochopil, že patří člověku a že na ně nemá sahat. Chov ovcí má zkrátka pravidla ověřena několika tisíci lety, a pokud je člověk nerespektuje, nevyhnutně musejí přijít následky. Těmi pravidly je např., že o ovce třeba pečovat pořád, na noc je zavírat do ohrady a podle velikosti stáda mít jednoho nebo více psů na ochranu před dravci. Mnohé plemena psů byla vyšlechtěna právě pro tento účel: německý ovčák, bernský salašnícky pes, turecký kangal, slovenský čuvač, ale i australská border kolie.

Článek je příklad "mantinelismu" z jedné strany. Jeho protiklad je mantinelismus liberální. Podle něj má divoká zvěř přednost před lidmi. Snad nejlíp to bylo a pořád je vidět na Slovensku. Před 100 lety žilo na Slovensku odhadem 30 medvědů. Současné odhady říkají o 2500 až 3000 jedincích. Ale jejich odstřel je striktně regulován, v podstatě zakázán až na výjimky, kdy medvěd napadne člověka. Dokonce Ústavní soud velice zkomplikoval odstřel medvědů, a to dokonce i takových, kteří ohrožují lidi ve vesnic

Ano, pane Kostelanský, ovce je třeba chovat stejným způsobem jako před stovkami let jak píšete. Ale slepice také. Na dvorku u domku max. 15 slepic a ony si před setměním samy vlezou do kurníku. To je pro ně přirozené, tak jsou psychicky zdravé a podle toho chutná maso i vývar.

Jestliže sedí celý život v kleci na roštu, není to vpořádku. A jestliže jsou jich stovky nebo i více ve volném výběhu, trpí jinak ale o nic méně. Tak nevím jak živit lidstvo. V každém případě pojídáním toho masa do sebe dostáváme jejich stres a utrpení. A nejen z kuřat.

... lidi ve vesnicích, ale už i okresních městech. Před 10 lety, kdy byl na Slovensku zakázán lov medvědů, zde žilo kolem 1200 medvědů. Různé ochranářské spolky dospěli k závěru, že těch medvědů je i po 10 letech pořád jenom plus minus 1200. Což je samozřejmě nesmysl. To by se neobjevovaly ve vesnicích nebo dokonce ve městech (Liptovský Mikuláš). Absurdně-komickým prvkem je, že tenhle počet medvědů na Slovensku byl určen v Praze na Karlově univerzitě. Prý podle DNA medvědích hovínek.😀 Třešničkou na dortu bylo prohlášení bývalého ministra životního prostředí Jana Budaja (známý byl během Listopadu 89 - nosil pro něj typickou čepici tzv. budajku), že "medvěd je býložravec, a proto lidem neublíží". V tak krátkém souvětí se mu podařilo říct hned 2 kapitální bejkoviny.

Proč o tom píšu? Chtěl jsem uvést 2 příklady mantinelismu při ochraně přírody. Někteří by nejraději vyhubili všechny dravce, jiní by je klidně nechali přemnožit do stavu, že by se zabydleli i ve městech. Rozumným řešení je - alespoň podle mně - hledat něco mezi tím.

Žil jste do třiceti u rodičů a tedy víte, že barva žloutku je u vajec funkcí velikosti životního prostoru slepice. MUSÍ být.

Není, barva žloudku je dána krmivem.

Jednoduše proto, že taková vejce MUSÍ být kvalitnější, pravíte. A proč musí? A čím je ta kvalita vlastně dána?

https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/barvivo-ve-zloutku-kvalita-vajec-pribarvovani-20200214.html