Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Pane Kurasi, o těch mrtvých v Ostravě v srpnu 68, to jste se dověděl kde? Neviděli je náhodou pod stolem v hospodě na Zarubku?
Já jsem před tanky u Nové radnice byl, my na ně neházeli zápalné láhve, jen jsme jim nadávali, oni po nás nestříleli, jen se občas demonstrativně rozjeli a my přitom zpívali hymnu. Kolem demonstrace chodily na koukačku i rodiny s dětmi v kočárcích.
Pane Kurasi, pro některá "historická" tvrzení je třeba počkat, až všichni pamětníci vymřou.
Když jsme u toho osmašedesátého, tak zaregistroval jste někdo alespoň náznak omluvy ze strany nějakého ukrajince? Já tedy ne. O okupaci Československa v osmašedesátém rozhodovalo nejvyšší sovětské vedení, které bylo samozřejmě totožné s nejvyšším vedením tamní komunistické strany (KSSS) a které bylo tehdy pod kontrolou lidí úzce spjatých s ukrajinou a invazním vojskům velel ukrajinský generál. Navíc jsem později strávil jako student 3 týdny na ukrajině a při stakanech/sklenicích vodky mi ukrajinští studenti vysoké školy sdělili, že na naši okupaci měli nárok, protože jsou větší a silnější. Od té doby mám ukrajince rád jako osinu v pozadí.
Ano, tu básničku také pamatuji. Ale končila ještě dalším dvojverším:
Kdyby tam byl zlata kus, tak ho ukrad bratr Rus.
Moc hezké! Trochu Zvonokosy. Z tohoto úhlu viděných vzpomínek je jako šafránu!