Tělesná nezdatnost, emoční křehkost a představa, že úspěchu se dá dosáhnout nic-neuměním a nic-neděláním. Hlásí o mladé generaci pedagogové. Deprese a traumata z kdejaké překážky, neúspěchu a nepřízně dosvědčují přepracovaní dětští psychiatři, stále ještě nevědoucí, že svobody, osobního štěstí, sebevědomí a úspěchu se dosahuje jen překonáváním překážek.

Tato zjištění činí komediální skeč z představy, že Česko by se někdy mohlo komukoli ubránit jinak než s pomocí zdatnějších členů NATO. Čímž na sebe prozrazuji, že už v útlém dětství jsem sníval, jak nás v elegantně vyžehlených amerických uniformách okupují Pepek Námořník, Kačer Donald a Mickey Mouse. Takže mě chystaná americká okupace tří cvičišť nedeprimuje tolik, jako to, kdo dnes Americe vládne, co z ní dělá, a zda to ještě někdo stihne zastavit.

Touha po úspěchu bez dovedností ohrožuje ekonomiku nedostatkem řemeslníků, absencí pracovních návyků, nedostatkem podnikavosti, záplavou absolventů neproduktivních univerzitních oborů, a standardním sloganem nic neumějící mládeže „přece nepůjdu do práce za míň než 40 tisíc, to můžu rovnou jít na sociálku“. Neuchlácholí nás ani to, že stejnými poruchami trpí mladá generace v celé západní civilizaci.

Paradoxní až komické na tom je, že původcem těchto poruch mladé generace je generace jejích rodičů, která jí umožňuje život bez překážek v domnění, že to je cesta k prosperitě a osobnímu štěstí. Výsledek je opačný: mladá generace zjišťuje, že stav světa, do něhož jej předchozí generace přivedly, spěje k ekonomickému a společenskému zhroucení a k duchovní, morální a kulturní pustině. A že ona brzy narazí na obrovské množství nahromaděných překážek, k jejichž překonávání nebude vytrénovaná.

Jak z té přicházející šlamastiky ven, přenechám sociologům a psychiatrům, a jen doporučím, aby co nejdřív před mladou generaci nakladli co nejvíc překonatelných překážek, než se na ně sesypou překážky nepřekonatelné.

Mě ale na této generaci trápí jiná porucha, která ohrožuje samotné fyzické přežití lidské čeledi zvané souhrnně Evropané. Nejnovější demografické statistiky potvrzují, že žádná evropská země nevykazuje dostatečnou porodnost na udržení současného počtu. Některým ubývají statisíce ročně. Kdysi katolická Itálie je na dně stupnice s porodností 1,24, a třetina mladých žen v ještě jakž-takž katolickém Polsku sděluje, že nechce mít děti.

Ale je to ještě horší. Tuto generaci nezajímá sex. Potvrzují to sondáže v několika zemích. Francie, odedávna proslulá čilým sexuálním ruchem, zaznamenává historicky nebývalý sexuální útlum. Dočítáme se to ze starostlivých titulků sondážního institutu IFOP, podle nichž si v roce 2021 vůbec nešukla 43 procenta mládeže. Další 44 procenta si šukla za celý rok jen s jedním partnerem – a není uvedeno kolikrát. Historickou pověst Francie čiperných milovníků a náruživých milovnic se tedy snaží udržovat při životě pouhých 13 procent. To zní jako konec civilizace.

Za jednoho z hlavních viníků ztráty zájmu mládeže o sex jsou pokládány sociální sítě. Potvrzuje to v různých sondážích až 67 procent přiznávajících, že na konci dne před usínáním je nejvíc potěší zabrouzdat si internetem v mobilu. Totéž hned po probuzení. Že by se raději vzdali sexu než mobilu, přiznalo 39 procent žen a 19 procent mužů.

„Asexuální revoluce“ se tomu začíná říkat. Z dnešní mládežnické asexuality se stává společenská identita říkající si „asexuálové“ a politické hnutí, které se přidružuje k armádě LGBTQ+ a rozjíždí boj za právo nešukat, které jim většinová kapitalistická toxicky maskulinní společnost bělošského patriarchátu upírá.

Humánní na tom našem ubývání populace sice je, že probíhá mírumilovně a nenásilně dobrovolným neplozením a nerozením. Ale Milan Kundera kdysi kdesi napsal, že většina poruch – emočních, mentálních, společenských nebo politických – je „z nešoustání“. Jestliže urgentně nenabídneme této generaci sex-terapii, příští generace nebude. A místo lidí bez svobody budeme mít svobodu bez lidí.

Vyšlo v měsíčníku TO.

_________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.