Bývalí nepřátelé zakopávají válečné sekery, aby se společně spojili proti jednomu jedinému protivníkovi: paedwenkům, kteří se rozhodli uzmout životy a svobodu ostatních obyvatel pracně vypracovaného světa Vladimíra Šlechty. Ano, milí čtenáři, to na co fanoušci čekali tak dlouho, se stává skutečností. Hořící přízraky konečně září na pultech knihkupectví a Gordonova země se tak uzavírá…

Hned na počátku se setkáváme s lodivodem Andresem, který je toho času v paedwenském zajetí a pro svou stavitelskou zručnost působí jako předák na Puarko Sem Anzoti v Gordonově zemi, díky čemuž se s ním nezachází jako s kusem hadru, tak jako s ostatními zajatci. I přes své „teplé místo“ stále myslí na Karin a jejich syna, které se zapřísáhl najít. Když se tedy naskytne příležitost k útěku, rozhodne se ji využít a dostát své přísaze. Tou dobou se už ale obyvatelé Krvavého pohraničí shromažďují a připravují se na válku s mořskými lidmi…

Hořící přízraky se na první pohled tváří jako jednoduchá fantasy oddechovka, ale nenechejme se mýlit. Pod silným fantasy lakem se totiž skrývá docela viditelný náboženský podtext. Střet starého a nového světa. Dalo by se říct, že v tomto případě jsou původní obyvatelé pohraničí pohané, mořští lidé křesťané a že Gordonova země je jakousi obdobou Jeruzaléma.

Michael Bronec v doslovu u prvních Drakobijců napsal, že Vladimír Šlechta vstoupil na literární kolbiště lorda Trollslayera jako hotový autor. S tímto tvrzením si dovolím naprosto souhlasit. Krvavé pohraničí je obrovskou mozaikou příběhů, v nichž se rozvíjel postupně obrovský fantasy, který s každou povídkou a románem rostl. A hlavně se zlepšoval i styl jeho tvůrce, který je zde - v nejtučnějším románu cyklu dotažen k dokonalosti a maximální čtivosti. Věřte mi, že jen naprostý profík dokáže takový kolos jakým je Krvavé pohraničí utáhnout po celé cestě a neriskovat, že se mu někde porouchá jedno z kol.

Jednu vadu na kráse však tento román má. A tou je nulová známka emocí v celém textu. Pokaždé když zemřela nějaké postava, nebyl jsem schopen uronit jedinou slzu a ani to se mnou nikterak nehnulo. Připadalo mi, že se autor ke svým postavám chová jako dřevorubec, kácející stromy.

I přes tento fakt jsou Hořící přízraky dobrou oddechovou fantasy, kterou by měli všichni její vášniví milovníci vyhledat co nejrychleji. Stejně jako zbylé romány z tohoto legendární cyklu, aby mohli jednoho dne svým potomkům, začínajícím s fantastikou se slzou v oku říct: „Byl jsem u toho, když Vladimír Šlechta budoval Krvavé pohraničí!“

Hodnocení: 60 %.

Vladimír Šlechta: Hořící přízraky (ukázka, recenze Petra Vařáka)
Cyklus Gordonova země, díl třetí
Nakladatel: Brokilon
Formát: 108 x 165
Vazba: brož.
Jazyková redakce: Jiří Popiolek
Odpovědná redakce: Robert Pilch
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 495
Cena: 288,- Kč