RECENZE: J. Tardi, Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec
V šestákových románech, které se odehrávají na počátku dvacátého století, není nouze o šílené vědce, děsivé příšery, ďábelské vynálezy a neohrožené hrdiny, kteří se mezi tím vším prohánějí ve starodávných automobilech a v zatáčkách si jednou rukou přidržují buřinku. Na toto svébytné literární odvětví existují všehovšudy dvě kultovní parodie. Český film "Adéla ještě nevečeřela" a francouzský komiks "Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec".
Adéla (ta komiksová, ne masožravá) je spisovatelka, ale většinou místo psaní bývá na stopě záhadám a tajuplným zločinům, které otřásají Paříží. Rozhodně si nekreslete nějakou křehuli, co omdlévá na každé sudé stránce! Madame Blanc-Sec je svérázná, cílevědomá, elegantní žena, která se nikdy neusmívá. Pokud k tomu přičteme všechny její dobrodružné příhody, máme tu hrdinku, před kterou by musel smeknout svoji hučku i Indiana Jones.
