Řeka bohů Iana McDonalda vyšla anglicky roku 2004, patří tedy k románům, které si našly k českému čtenáři cestu dosti rychle. Naprostá většina příběhu se odehrává jen a výhradně v Indii blízké budoucnosti, v době, kdy se tento kolos rozpadl na několik menších subjektů. Tyto čtyři indické státy mezi sebou nemají právě dobré vztahy, konkrétně stát Bharát se nachází na pokraji války se sousedem. Válka nakonec také vypukne, ale to není hlavním námětem knihy.

McDonald před námi rozprostírá bohatou tapiserii života v Bharátu a není to pohled hezký ani idylický. Dá se říci, že Indie (nebo to, co z ní zbylo) roku 2047 nemá problémů méně než dnes. Spíše k nim přibyly další. Tradičním problémem společnosti je např. kastovnictví, jež je ovšem zmíněno spíše okrajově, hlavně v příběhu manželské dvojice pana Nandhy a paní Párvatí. Pan Nadha je vyšším státním úředníkem specializovaným na boj s nepovolenými umělými inteligencemi a jako takový je právě velmi vytížený.

Jiné problémy, většinou zahraničněpolitické, řeší Šahín Badúr Chán, poradce bháratské prezidentky. Dějová linie kolem něj dává nahlédnout, že politika nebude ani v budoucnosti záležitostí křišťálových charakterů a jednoduchých rozhodnutí. Nicméně právě Šahín Badúr Chán je jednou ze sympatických postav románu.

Kriminální vrstvy společnosti reprezentuje mladý Šiva Faradži, pouliční gangster a příležitostný vrah, a jeho ještě mladší pomocník Jogendra, který jako kdyby symbolizoval a dokazoval pravidlo, že každá další generace zločinců je horší a surovější než předchozí.

Zajímavá dějová linka se vine v čase zpátky od novinářky Nadžíjy Aškarzadahové, která až v dospělosti zjistí, co se vlastně stalo v Kábulu, když odtud jako dítě prchala s matkou do Švédska.

V McDonaldově knize ovšem není líčena jenom všední realita indického subkontinentu za zhruba čtyřicet let, dojde i na čistě vědeckofantastické motivy. Kromě už zmíněných umělých inteligencí nebo geneticky a jinak zmanipulovaných jedinců, vkládá spisovatel do románu i zajímavý příběh odhalování záhady mimozemského artefaktu. Tato dějová linie jistě mnohým čtenářům přijde nejzajímavější ze všech. Zmíněnou záhadu dokumentují a vyšetřují evropští vědci Thomas Lully a Lisa Durnauová. I je ovšem jejich hledání zavede do Indie.

Není možné zde stručně vypsat, co všechno se na čtyřech stovkách stran odehraje, nicméně je nutno říct, že Ian McDonadl napsal vynikající a napínavý román. Některé čtenáře bude fascinovat exotika vzdálené Indie (což není právě případ autora tohoto článku), jiným se zalíbí spíše předivo samotného příběhu. Autor nás zavádí jak do slumů města Váránasí, tak mezi nejvyšší politiky a vysoké manažery mocných korporací. Dosti důležitou roli v ději sehraje i nekonečný a nekonečně hloupý televizní seriál.

Pro pojmenování indických reálií používá autor místního jazyka, „cizích“ slov je v knize skutečně nepočítaně, ale naštěstí je v knize slovníček. Jak příběh plyne, děj se zrychluje a konec je skutečně hektický, možná až mírně nepřehledný, protože na první přečtení nemusí být každému jasné, co se to na posledních stránkách knihy vlastně stalo.

Nicméně kniha je to skvělá a nakladatelství Argo a Triton ji poslali mezi čtenáře ve stavu, kdy v ní nenajdete chyby a ani překlepy. Doufejme, že si od Iana McDonalda co možná nejdříve přečteme česky i jeho romány Brasyl a The Derwish House.

Řeka bohů (ukázka z knihy, info o autorovi)
/River of Gods/
McDonald, Ian
Nakladatel: Triton
Překladatel: Aleš Drobek
Obálka: Stephan Martiniere
Redakce: Jolana Čermáková, Milan Dorazil
Rok vydání: 2009
Počet stran: 440
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback
Cena: 379 Kč