„Tys nám nikdy nerozuměl, Finnane. Účelem boje není porazit druhou stranu, ale, jak vy říkáte, oddělit zrno od plev. A jestli k tomu patří nutnost spálit svět až na prach a oheň, co naplat, nejúrodnější pole jsou na popelu.“ (Pergament, str. 69)

Kdyby se našel mistr štětce dostatečně troufalý, geniální a šílený, aby zatoužil zobrazit Pergament, mohl by postupovat takto: na gigantické plátno by celá léta maloval barokní obrazy ze Zjevení sv. Jana promísené s mnohem staršími chtonickými motivy. Jednotlivé vrstvy by se hromadily na sebe, tahy štětce by rozmazávaly všechny ty anděly, z nichž mrazí, a bestie z temnot a v nekonečné evoluční mutaci by z nich tvořily něco zcela nového. A až by onen smělý malíř skončil se stou vrstvou příběhu, probudil by v sobě dravost moderního umělce a své monumentální dílo by roztrhal na kousky. To, co by zůstalo na podlaze jeho ateliéru spolu se starými dopisy a zažloutlými listy novin, by tvořilo divokou koláž obrovské působivosti. Její jméno by bylo Pergament.

Nejinak tvořil Hal Duncan, jen si za své médium nevybral malířské plátno, nýbrž knihu. Příběh vyprávěný v Pergamentu se dá popsat jednou košatou větou, ovšem stejně tak by mohl zabrat celou polici v nekonečné knihovně. První část dvoudílného eposu Kniha všech Hodin líčí nadcházející válku nespřízněných (bohů, démonů či andělů), které se má lidstvo zúčastnit zejména v roli kanónenfutru a publika této velkolepé titanomachie. Zápas sil dobra a zla, mezi nimiž by ani zkušený luštitel rébusů nenašel sedm rozdílů, visí jako nejčernější mrak nad hlavami všech postav, avšak v samotné knize k němu nedojde. Takže čekání na konec světa pokračuje a zdá se, že i pro nadlidi se chystá nějaké to překvapení.

Autor ve svém románovém debutu bravurně rozvíjí mírně okoukaný motiv střetnutí nebeských vojsk a pekelných hord. Po stránkách Pergamentu se může čtenář ubírat až k samotné dřeni pradávných mýtů, a zároveň zůstat absolutně přítomný. Čím se Duncan bezpochyby zapíše do paměti literárních fajnšmejkrů, je úchvatná kompozice textu. Tvrdit, že v Pergamentu najdeme nelineární příběh, je asi tak trefné jako prohlásit o kresbách z Altamiry, že nejsou postmoderní. Autor bez milosti servíruje osudy protagonistů roztříštěné neméně než keramický talíř z trosek Sodomy a prokousávání se hutným textem odměňuje dokonalou mozaikou, kterou si pozorný čtenář může ze střepů složit. V knize se střídají holdstockovsky pojaté mýty s technofilní realitou kyberpunku, to vše okořeněné syrovým reportem ze zákopů první světové války, o desítkách snových až halucinatorních představ Pergamentu ani nemluvě. Fascinující koláž doplňují precizně vycizelované detaily v podobě lovecraftovských deníků výpravy na Kavkaz či autentické postřehy ze všech možných i nemožných míst a časů. Pergament je dramatický, aniž by byl akční a epický, aniž by vařil z klišé.

Silnou stránkou tohoto učebnicového příkladu neředěného new weirdu je jazyk. Hal Duncan se s neuvěřitelnou lehkostí vypořádává s řemeslnou stránkou psaní a jazyk knihy je v Pergamentu samostatným hráčem. Mistrovství tanečníka mezi slovy se projevuje v hladké oscilaci mezi nádhernou poetičností popisu, důstojným prastarým jazykem legend a krásným využitím vulgarismů v řeči hrdinů. Jen málokde se lze setkat s hrubostmi, jež postavám kanou z úst jako med, ale v Pergamentu se to vše splétá v omamný zpěv Sirén. Autor s profesionalitou ostříleného literárního žoldáka třímá opratě textu pevně v rukou a není snadné uvěřit tomu, že se opravdu jedná o Duncanovu knižní premiéru. Za zprostředkování tohoto jazykového požitku vděčí čeští čtenáři překladatelskému umu Richarda Podaného.

Samozřejmě může být výstavba textu a bohatství slov čtenáři na obtíž. Je snadné se v hlubinách knihy utopit a roztříštěnost vyprávění dokáže rozpoutat chaos i v mysli zenového mistra. Jenže už u zmíněného Holdstocka platilo, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Duologie Kniha všech Hodin není triviální vlakové čtivo, klade nemalé nároky na pozornost a dožaduje se aktivní spolupráce čtenářovy fantasie. Avšak Duncan netrápí své publikum pro zábavu a námahu dokáže po právu ocenit. Jeho epos je předurčen k vícenásobnému čtení a svou náročností si o to vysloveně říká.

Pergament si s chutí přečtou literární dobrodruzi, hledači neznáma a fanoušci new weirdu čistého jako andělský zpěv. Netradiční přístup k ohraným tématům potěší náročnější čtenáře a ukojí zvědavost těch, které zajímá, jak by vypadali Gaimanovi Američtí bohové napsaní autorem Lesa mytág. Díky ohromující struktuře vyprávění nabídne Hal Duncan často pointu už na začátku vtipu, ovšem paradoxně o to větší nadšení budí, když si čtenář na konci všechny fragmenty textu složí a dopracuje se k pochopení. Nefunguje to bez zaskřípání, ale celkový dojem je více než příznivý. Kvůli takovým knihám spisovatelé zamykají osobní Múzy ve sklepě nebo upisují duši ďáblu.

Pergament
Duncan, Hal
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Richard Podaný
Obálka: Edward Miller
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2008
Počet stran: 448
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 329 Kč