RECENZE: Hal Duncan, Atrament (Kniha všech Hodin 2)
„Dejme tomu, že najdem Knihu všech Hodin a rozcupujem ji na kousky. A pak zase sešijeme tak, aby byl každej pojebanej záhyb v Pergamentu, kterej popisuje, obšancovanej. Dojebem ji tak, Phree, že konečně bude dávat krapet smysl, a všechny Konventy a Nezávislý a všichni vévodové světa nebudou moct ty svý říše budovat, protože by se jim hned složily. Uděláme jim čáru přes rozpočet, Phree, hodíme jim klacek do drátů. Z celýho posranýho Pergamentu uděláme past na ně, pojebaný bludiště osudů, ze kterýho se žádnej nespřízněnej jsem hajzl nikdy nevymotá.“ (Atrament, str. 491)
Kdyby se vám dostal do rukou spis zaznamenávající životy všech lidí z minulosti, budoucnosti i jakékoliv paralelních přítomností, kniha psaná na kůži andělů jazykem přetvářejícím realitu, mysteriózní svazek nabízející nezměrnou moc, možná by vás napadlo to samé, co lišáka Guye Reynarda a pár dalších čímanů na stránkách Atramentu: Co kdybych tam zkusil něco přepsat? Jenomže nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Hal Duncan druhým dílem Knihy všech hodin uzavírá svou new weirdovou epopej a po fascinujícím románovém debutu s názvem Pergament přichází čtenářské obci dokázat, že to nebyla ani náhoda ani štěstí začátečníka. Oba svazky duologie jsou propojeny jako siamská dvojčata, závěrečné části se daří zaplétat roztřepené konce složitého gobelínu prvního svazku do nových vzorů a významů. Proto bude patrně Atrament připadat čtenáři neobeznámenému s autorovou prvotinou nesrozumitelný a podivný nad rámec spisovatelského záměru.
Duncan se drží svých neotřelých vypravěčských způsobů, opět čaruje s koláží různých příběhů, jež se vzájemně doplňují v precizně vystavěné mozaice. Tentokrát odvážně kombinuje antické drama s pochmurným příběhem meziválečné Evropy, akční rovinu knihy najdeme ve výjevech zasazených do fašistické Británie, která jako by z oka vypadla Gilliamově dystopické vizi zobrazené ve filmu Brazil. A tím ani zdaleka autorova hypnotická fantasie nekončí, každý z alternativních vesmírů jeho podmanivého vyprávění by stál za samostatnou knihu. Pod oprýskanou moderní glazurou Atramentu se objevují keramické destičky s orientálními mýty a mezi řádky prosvítají biblické příběhy, jejichž odvrácenou stránku neváhá Duncan představit s heretickou syrovostí.
Struktura textu je v Atramentu pravidelnější a předvídatelnější, celkově působí román klidněji, do divokého literárního orkánu v podobě Pergamentu mu jeden či dva body Beaufortovy stupnice chybějí. Hal Duncan předkládá dílo srozumitelnější a kompaktnější, ovšem platí za to daň sníženého dojmu - osobně se mi zastesklo po kouzelném skládání si příběhů z jednotlivých fragmentů. Tohle už není ten omamný chaos knižního tripu a pokus o lobotomii literaturou provedený s nebývalou spisovatelskou zručností, ale „jen“ vynikající čtení napsané s výsměchem konvencím.
Stejně jako ve svém debutu i zde rozehrává autor se čtenářem uhrančivou hru jazyka, díky níž má každý střípek textu svou vlastní poetiku a styl. Naplno se to projevuje v poslední čtvrtině knihy, kdy Duncan střídá ladění textu jako špičkový chirurg nástroje při složité operaci. Daří se mu tak okořenit své dílo příchutí westernu nebo předválečné pulpové sci-fi, jejichž sloh dokáže vystihnout s úctou k předloze a citem pro jazyk. Svérázně básnickou stránku této více než pětisetstránkové bichle si můžeme vychutnat díky zdařilému překladu Richarda Podaného.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že Atrament je odsouzen být jen stínem svého staršího sourozence, nemusí tomu tak být. Zatímco Pergament byl od prvního písmenka do poslední tečky nadupán smrští neustávajících dojmů, u této knihy náboj kolísá. Start románu je vlažný a chvílemi i únavný, ovšem autor šetří síly a sbírá dech na velkolepý výkon v cílové rovince. Závěr vhání mráz do zad a žár do žil, monumentální finále je přesně tak troufalé, jak jsme si jen po omračujícím prvním dílu mohli přát. Hal Duncan sebejistě spojuje minulost s budoucností a jeho příběh se jako rafinovaný had Uruboros zakusuje do vlastního ocasu, čímž získá mnoho dříve nadhozených indicií dokonalý smysl. A za takový závěr se tleská ve stoje.
Atrament není žádný zákusek na jedno odpoledne, nedává čtenáři nic zadarmo. Text knihy je hutný a vyžaduje plnou pozornost, ovšem za odměnu nabízí exotickou literární zkušenost zabalenou v dramatickém a netriviálním příběhu. Ačkoliv druhý díl Knihy všech Hodin chvílemi působí jako slabší odvar Pergamentu, Duncan drží nastavenou laťku stále velmi vysoko a potvrzuje tak svou spisovatelskou zručnost. A možná ten pocit lehkého zklamán při srovnání s Pergamentem pramení čistě z toho, že podruhé je prostě podruhé, což platí i u tohoto zjevení shůry.
Atrament (recenze první části Pergament, recenze Atramentu od Lament, Recenze jako experiment)
/Ink/
Duncan, Hal
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Richard Podaný
Obálka: Edward Miller
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 544
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 419 Kč