Každé město má svá tajná místa…

Galina je svobodná překladatelka těsně před třicítkou. Trpí nedostatkem lásky, svým vlastním sobectvím a schizofrenií (alespoň tak jí to velmi důrazně vysvětlili v psychiatrické léčebně, kam už se nikdy nechce vrátit). Teď hrozí, že přijde i o tu trošku náklonnosti, kterou k ní chovala mladší sestra Máša, protože jistě všechnu věnuje svému dítěti, které se má každou chvíli narodit. Dítě se narodí, ale Máša zmizí a jen Galina tuší, že by mohla být proměněna v kavku, která ji často vyhledává.

„…Ptáci, kteří se zjeví odnikud a snaží se s ní mluvit, sovy, kterým nevadí sluneční světlo – to nebyla pravda, to se nedělo jí. Dobrá schizofrenička – statečná schizofrenička – věděla, že je nemocná a že ty věci, které vidí, tam nutně nemusejí být. Dobrá schizofrenička by měla ignorovat halucinaci, jakmile ji rozpozná…“

Jakovlev je mladý nespokojený muž. Rozpadlo se mu manželství, bydlí u matky, jeho práce policisty jej nenaplňuje a navíc bezvýsledně pátrá po malém zachráněném ptáčeti, ke kterému citově přilnul, a které náhle zmizelo. Teď jej povinnost nutí obcházet v nevlídném sychravém dni rodiny těch, kteří v poslední době někoho náhle a nevysvětlitelně pohřešují a vyptávat se na okolnosti jejich zmizení.

Fjodor je zkrachovalá existence. Kdysi dávno se jel nadaný umělec ze zvědavosti podívat z rodné vesnice do Moskvy a už se nevrátil. Pití střídá s malováním, ale ty obrazy s divnými ptáky, které vídává, když je nejvíc pod parou, ty na odbyt nejdou. Jednoho dne mu to nedá a vydává se po stopách přízraků.

Jen tak mimochodem svede náhoda dohromady hlavní hrdiny tohoto příběhu. Jsou natolik bez vazeb na minulost, zoufalí a zároveň odhodlaní, že se jim podaří proniknout do podzemního světa. Setkávají se zde s lidmi neznámými i známými, kteří je kdysi svou existencí ovlivnili, ale i s bájnými bytostmi a historickými osobnostmi. I podzemí je právě zneklidněno tím, jak často v poslední době dochází k prolínání jejich světa se světem skutečným. Po rozhodující poradě je ustavena skupina, která má vypátrat a odstranit důvod všech zvláštností. Tak se vydávají na cestu nejen podzemím Galina, Jakovlev, Fjodor, cikánka Oksana, nebeská kráva Zemun, Kostěj Nesmrtelný, děkabristova žena Jelena Vygotská a středověký bojovník Timur-Bej…

Autorka se rozhodla napsat městskou fantasy z důvěrně známého prostředí Moskvy, kde magické a fantaskní prvky zastupují obecně známé bájné a pohádkové postavy ruské literatury. Čtenář, který už se v této oblasti někdy pohyboval, má pocit, že nenachází nic převratného – ví totiž, co může od těchto bytostí očekávat a je jedno, zda se jedná o Dědu Mráze, Kostěje Nesmrtelného nebo rusalky. Ten, pro koho jsou tyto postavy novinkou, může být potěšen, tak jako když se na fantasy scéně objeví neznámá kouzelná postava. Zajímavé je propojení postav magických s obyčejnými smrtelníky v podzemním světě, kde všichni žijí i přes občasné osobní výhrady pospolitě a bez privilegií. Charakteristika postav z podzemí není nijak podrobná, ale zcela dostatečná na to, aby čtenář pochopil jejich účinkování v příběhu. Větší pozornost je pak věnovaná těm, kteří doprovázejí hlavní hrdiny na cestě za odhalením příčiny prolínání obou světů. S nadsázkou je možné určit, že kráva Zemun symbolizuje moudrost a rozvahu, Kostěj kouzla a magii (kterých je ale poskrovnu), Timur-Bej historickou bojovnost a udatnost a Jelena novodobou rozhodnost, suverenitu a samostatnost. Nelze pochybovat o výsledku této cesty, což by mohlo svádět k závěru bez překvapení a pointy. Autorka však už v úvodu popsala tři hlavní postavy velmi detailně a jejich vývoj prochází v průběhu celé knihy natolik zásadními změnami, že některé aspekty jejich dalšího života zůstávají na konci pouze naznačeny. K dobré čtivosti knihy přispívá i kvalitní a přirozený jazyk postav a dostatečný popis reálií. Děj má už od počátku svižné tempo, které se ve střední části zvolňuje, což umožňuje vycítit prvky typické ruské literatury v osobitém podání autorky. Následně se děj rozděluje do dvou linií, které se však v závěru spojí do konečné pointy. Pěkným doplňkem je zdařilá ilustrace na obálce.

Kniha působí dojmem pohádky pro dospělé, která však při hlubším pohledu nastiňuje závažné otázky dnešní doby a na některé z nich i odpovídá. Mám však pocit, že autorka zdaleka nevyčerpala všechny možnosti, které z daného námětu mohla vytěžit, a proto nezbývá než doufat, že se ještě někdy s tajemným podzemím Moskvy setkáme.

Hodnocení: 70 %.

Tajná historie Moskvy (ukázka, o autorce)
/The Secret History of Moscow/
Sedia, Ekaterina
Nakladatel: Triton
Překladatel: Jana Odehnalová
Obálka: Lubomír Kupčík
Redakce: Jana Henžlíková
Rok vydání: 2009
Počet stran: 304
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Cena: 248 Kč