Zní to jako zaříkadlo, a taky to něco takového je. Je to označení pro zvláštní město, paměsto, které existuje kromě nám známého Londýna; jeho dvojče, ale zdaleka ne identické, odraz, který ale žije samostatným životem. Přitom Londýn a neLondýn navzájem prosakují, ovlivňují se – třeba v otázkách módy. Dokonce je možné se dostat z jednoho města do druhého, ale je to obtížné a rozhodně ne pro každého. Dvě holky ze střední školy se tam octnou proto, aby pomohly neLondýňanům porazit smog. Vlastně nejde jen o smog, ale o Smoga, inteligentní jedovaté mračno.

Boj se smogem – námět jak z učebnice ekologie. Proč ne, pokud to autor dokáže zajímavě podat. A China Miéville opět dokázal, že to umí: nejdřív nakladl na čtenáře pár pastiček a přitom se elegantně vypořádal s jistým fenoménem, který se opakováním stává otravným, přesto straší v tak mnoha příbězích, totiž s Vyvoleným. Vysoká světlovláska Zanna je tou Vyvolenou, na kterou neLondýňané už tak dlouho čekají. O jejím hrdinském boji se Smogem se píše v Knize proroctví, a tak jakmile se se svou mnohem nenápadnější kamarádkou dostane do neLondýna, všichni očekávají, že se scénář naplní. Miéville roztáčí lunapark divů – však se z Londýna do neLondýna dá dostat jenom přes Divno – ale holky se nediví, holky nic nezajímá, ony se jenom bojí a chtějí domů. Jsou nejisté, ufňukané a chovají se sobecky – a najednou jsou zpátky doma a vlastně vůbec nic nedokázaly a nikomu nepomohly. No tohle, říká si čtenář, v tom bude nějaký háček. A taky že ano. Protože Zanně po ráně do hlavy Smogovým přičiněním všechny vzpomínky vypadly, vypadne z příběhu i ona a nastupuje náhradnice. Teď se do toho dá Deeba, ta menší, nenápadná, ta která dosud působila jen jako přívěsek ztepilejší kamarádky. Pokud vás už taky unavili nejrůznější vyvolenci, kteří spoustu času tráví tím, že opakují já? proč já? a svou nepřipraveností ohrožují sebe i všechny ostatní (ti ovšem oddaně nasazují své krky při čekání, až „to“ nastane a Vyvolený/á udělá zázrak), tak tedy pokud vás tohle už nebaví, vsaďte si na náhradníka. Na toho, který pochopí, že něco se zkrátka udělat musí a protože nikdo jiný není v dohledu, přestane krčit rameny a stěžovat si a prostě se do toho pustí. Tenhle Deebin přerod není zase tak neuvěřitelný, pozorný čtenář si mohl všimnout, že v některých situacích reagovala jinak než do sebe zahleděná Zanna, že jí osud lidí, kteří jim pomáhali při prvním pobytu v neLondýně není lhostejný. A tak se Deeba do paměsta vrací a teď to teprve nabere obrátky. Ona je Nevyvolená, ale odhodlaná a co víc, daří se jí získat přátele.

Počátek Smogova příběhu spadá do dob královny Viktorie a Miéville v poděkování autorům, kteří ho inspirovali, uvádí rovněž Lewise Carrolla, autora Alenky v říši divů. Deeba, stejně jako Carrollova hrdinka, klade otázky a snaží se zorientovat v matoucích odpovědích, zajímá se o podivné bytosti se kterými se setkává a dokáže s nimi soucítit. A když se rozhodne, nebojí se rázně jednat. Miévillův příspěvek k fantastice pro mládež je impozantní nejen gejzírem nápadů, ale i – jak je to u tohoto autora zvykem – kvalitním a vynalézavým jazykem. Hezkým příkladem jsou variace na jméno samotného Smoga: Smogra, Smogula, Smogenstein, Smogzilla, Smogloun, Smogli, Smogus, Smogosaurus, Jeho Kouřnost. Se jmény a názvy se tu vůbec dějí kouzla, všechna čest překladateli. A aby toho nebylo málo, přidal autor vlastní drobné ilustrace. Miéville se inspiroval klasikem (či klasiky) a s potěšením musím přiznat, že uspěl.

hodnocení: *****

Un Dun Lun (Un Lun Dun)
Miéville, China
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Milan Žáček
Obálka: Edward Miller
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2007
Počet stran: 480
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback