Analytický mozek sira Clarkea po desetiletí nabízel čtenářům po celém světě nejryzejší podobu hard sci-fi, aniž by se uchyloval ke zbytečnému násilí jednotlivců. Každá z jeho knih, ať již sebefantastičtější, byla vždycky psána v duchu rozumu, logiky a uměřených (byť optimistických) předpokladů budoucího vývoje lidstva, přičemž ACC vždy dbal více než na své hrdiny na technickou preciznost svých vizí.

Lidstvo dvaadvacátého století se možná vymanilo ze spárů národnostních půtek, aby je mohlo přenést hlouběji do Sluneční soustavy. Sjednocení však nenastává ani tváří v tvář Rámovi - nejprve asteroidu, posléze výtvoru cizí inteligentce, tajemnému návštěvníkovi z hlubin vesmíru. Ohromný válcový habitat, zdá se, prolétne Sluneční soustavou, aniž by se zdržel na návštěvě u jiného myslícího druhu. Lidstvo už zdárně kolonizující nejzazší planety obíhající kolem Slunce se rozhodne tuto "anomálii" prozkoumat. Pro kapitána vesmírné lodi Endeavour Nortona, a jeho posádku, se naskýtá neuvěřitelná výzva při pověření k průzkumu tajemstvím opředeného tělesa neznámých tvůrců.

Clarkovi se i v Setkání s Rámou daří čtenáře upíchnout ke knize, od níž se nemůže odtrhnout. Fascinuje nás dopodrobna vykreslenými detaily, jak by mohl obří dutý válec být vyprojektován, ale zároveň neodpovídá na otázku, kdo jsou vyspělejší mimozemšťané a proč koráb vyslali na cestu ke hvězdám. Dostáváme pouhé střípky informací, z nichž můžeme (ale nemusíme) skládat barevnou mozaiku o „Rámanech“, přičemž ohromeně zíráme na funkční dokonalost plavidla. Sem tam přihodí drobty napětí v podobě snahy Merkuřanů loď raději zničit, neboť se obávají o budoucnost celého lidstva, a věrně buduje chvilkové dilema kapitána Nortona, jestli si může dovolit této snaze zabránit. Přestože román vyšel již v roce 1973, dokázal Clarke použít nejmodernější poznatky fyziky a Rámu obdařil pohonem lidstvu neznámým. Analogie s rozdílem mezi člověkem a hmyzem, kdy společně můžeme žít, ale dokud jím nejsme obtěžováni, prostě se o něho nezajímáme, jsou nasnadě mezi lidstvem a vyspělou civilizací.

Habitat Ráma je vskutku olbřímých rozměrů - na délku dosahuje padesáti kilometrů při průměru dvaceti. Už při pokusu o přistání si sir Clarke připravil dokonalé technické řešení pro další průzkum neidentifikovatelného kosmického objektu. Ráma rotuje vysokou rychlostí, pročež se Norton s Endeavour (inspirace Cookem je v knize zmiňována často) rozhodne přistát na podstavě v ose válce. Při průniku dovnitř je zmíněna rámanská posedlost číslem tři, srozumitelně vysvětlena umělá "tíže" vyvolaná rotací a všechny strastiplné problémy s její rozdílnou silou v různých částech od osy k vnitřnímu povrchu neznámého kontinentu. Každá stránka textu udivuje a překvapuje. Mistr Arthur C. Clarke v podstatě habitat vyprojektoval a až potom začal psát napínavý příběh.

Randezvous with Rama spadá do kategorie brilantních románů a zaslouženě patří na piedestal toho nejlepšího, co nám může vědecká fantastika nabídnout. Ani po více jak pětatřiceti letech neztratila kniha nic ze svého kouzla, které vábí čtenáře všech generací, aby se k ní neustále vraceli. Důkazem může být i to, že se nakladatelství Baronet rozhodlo po šestnácti letech knihu vydat podruhé. Clarkeův odkaz se tak kromě odvážných, avšak uskutečnitelných vizí, odráží zejména v neutuchající víře, že jednou společně dosáhneme ke hvězdám. Kdy to však bude, zůstává otázkou a záleží na tom, kolik odhodlání a inteligence v nás skutečně zůstává. Nehledě na fakt, že se Ráma vrátí...

Hodnocení: 80 %.

Setkání s Rámou (ukázka z románu)
/Rendezvous with Rama/
Clarke, Arthur C.
Nakladatel: Baronet
Překladatel: Zdeněk Volný
Obálka: Valentino Sani
Redakce: Libor Hlavička
Rok vydání: 2009
Počet stran: 256
Rozměr: 125 x 205
Provedení: hardback
Stav: nové vydání
Cena: 219 Kč