Opatrně uchopil ten útlý svazek s modročernou obálkou. Krátkozrace zamžoural a nechápavě se zadíval na název, bílé litery vystupující z černi. „Stín legendy?“ nechápavě přetlumočil spršku fotonů do obecné řeči. “Takhle končí většina hrdinů, pokud je včas nezabijí,“ pokýval chápavě hlavou.

Prodavač otočil oči v sloup. Nekontroloval netopýra namalovaného na stropě, jen vyjadřoval své pocity. Aby učinil zadost krámským zdvořilostním pravidlům, téměř valčíkovým úkrokem se vysunul ze zorného pole toho divného kupce. Oči, které v jeden moment svým pohybem připomněly onu známou dřevěnou loutku, se rychle vrátily na své místo a prodavač si narovnal brýle, které předchozím manévrem poněkud dostaly nožičky.

Tentýž upoutal pozornost návštěvníka letmým pročištěním průdušnice. Neznámý trhl hlavou, jako kdyby si teprve teď uvědomil, že je v knihkupectví a že tedy přítomnost prodavače je dokonce ještě možná o něco přirozenější, než přítomnost zákazníka. „Tenhle určitě vydrží, nejmíň do vánoc,“ podotkl hubený knihkupec, když si připomněl nerozebraný balík třináctého dílu JFK, který si sliboval už od rána přemístit na pult. „Tedy - myslím JFK, jinak kniha jde na odbyt,“ snažil se ještě poupřesnit smysl své předchozí poznámky.

„A to jako co? Teda - co se tam vlastně děje? Stojí to vůbec za čtení?“

Prodavač si pomyslel, že důležitější než knihy číst je kupovat si je, ale připomněl si starou pravdu, že člověk pod lavinou udělá cokoliv, aby se zachránil. „To víte, pokaždé to je trochu jiné, tentokrát JFK vlítl na kosmickou stanici a hned se přimotal ke zmizení jedné štětky.“ Odhadl svoji kořist dobře, tazatel sice obličej zaparkoval do rezervované polohy, ale očička se mu rozsvítila. „A i když tam nemá Andreu, tak se nenudí.“ Neříct nic a přitom nechat posluchače, aby spadl do hlavě do svých myšlenek, je odjakživa dobrá metoda. „Dokonce se popere i ve stavu beztíže a ve vzduchoprázdnu.“ Jojo, je to akčňárna, ale svítící očička tu poznámku ani neslyšela.

Ozvalo se bouchnutí vchodových dveří. Vešel... snad ďábel pokušitel, kdo ví? Černý malý vousáč se rozhlédl po pultu a spokojeně pokýval hlavou. Prodavač popadl veslo, aby se ho s lety nabytou zručností zbavil. „Nečetl jste to náhodou?“ a pohybem ruky s útlým svazkem naznačil, k jaké perle české původní scifi patří vypuštěný otazník. „Ukažte?“ zamyslel se ďábel. „No, myslím, že to docela šlo. X-Hawk Johnovi pěkně zamotal hlavu - a to se v tomhle díle vůbec neobjevil!“

„Myslíte JFK?“ zazněl panický tón prvního kupujícího. „Nee, myslím pána z Jestřábí Lhoty, John si v té knížce odpracoval pěkných pár hodin přesčasů.“

„Mám si to koupit, nebo ne?“ navázal na svoje úvahy nespokojenec. „To jako komu byste to měl vrátit, kdyby se vám to nelíbilo?“ vyzvídal ďábel. Pokrčil rameny a přesunul se k zastrčené krabici s antikvárními tisky. Co kdyby měl z pekla štěstí a našel tam neporušený Tunel do pozítří? Nebo aspoň neporušený tunel do pozítří? Zamyšleně se probíral hřbety staříčků, až zaslechl zaklapnutí šuplíku u kasy a spěšné kroky odcházejícího, v tu chvíli již bývalého, kupce. Otočil se a okolo očí se mu udělaly vrásky úsměvu. Prodavač pokývl hlavou a omluvil se: „Nezlob se, že jsem tě ani nestihl pozdravit, Tome.“

Hodnocení: 60 %.

Tomáš Němec: Stín legendy - JFK 12
obálka: Marek Hlavatý, grafická úprava: Jan Doležálek
ve spolupráci s EF vydal Triton, edice Trifid, 2007
159 stran, 99 Kč (členové klubu Trifid 79 Kč), brožované
ISBN 80-7254-990-0