Tvář (!) člověka (?)

Získat tvář je nejsladší odměnou pro kyborga, který úspěšně složil závěrečné zkoušky na kyboškole. Nesmíte být ovšem zase až moc dobří! Boj dokonalého supermana o právo na tvář má nečekanou šanci na úspěch. Cestou k tomuto cíli dojde i na sexuální rozcvičku. Už to vypadá dobře - načež přijde bolestivá zrada. Pomsta je však strašná!
Objevuje se tu jedno z již klasických autorových témat: Být příliš inteligentní se nevyplácí. Hlupáci a průměrní vám to neodpustí.

Brownův pohyb

Když budete dost dlouho sledovat tanec prachových částeček ve vzduchu, můžete jednoho dne uvidět... cokoli. Možná totéž, co v této mikropovídce zahlédl v zámecké knihovně Jan Kaufman.

Večírek s překvapením

Na večírku u profesora Vysockého se jí jako obvykle homaso (maso chovných hominidů). Ale mohlo by se jíst i něco jiného. Třeba svalovina mrtvého zvířete. Ó, jaký hnus! Zločin! Největším zločinem však je vkládat do hlav občanů nežádoucí myšlenky...

(Je vidět, že cenzoři již pospávali.)

Jitro pro strašnou radost

Jakmile pro nás začnou být kontakty s mimozemšťany běžnými, objeví se mimo těchto kontaktů i kontakty neběžné. Sbírka různých -fílií se rozšíří o "stelosexualitu". A ta je - pochopitelně - trestná. Dostanete se na vězeňskou planetu, jež je určena pouze pro przňolíny. A jejich dozorce. Může být nad vámi vykonán i rozsudek smrti. Davem spoluvězňů. Opět se blíží špatný konec, avšak vše se zázrakem v dobré obrátí. Málem. Vy totiž nevíte, jaká je skutečná vášeň vaší guzmánské přítelkyně!
V této povídce je na scénu uvedeno další Neffovo téma: krutost davu, jenž je přesvědčen o své spravedlnosti.

Vše pro dítě

Spojení s jiným vesmírem prostřednictvím malých dětí. To už tu bylo. Unesené děti zakleté v televizoru. To tu taky bylo. Pochopitelně šílený profesor. Známé náměty jsou úspěšně variovány reálným popisem záludností reálného socialismu. Profesor Hron není šílený, jenom nešťastný, že nemá na svůj epochální výzkum dostatečný rozpočet. Ještě ke všemu si proti sobě poštve rodiče kontaktních dětí. A ti mu připraví "šestero ran egyptských": Jeden mu zařídí pozvánku na technickou prohlídku auta, druhý mu nechá vypnout telefon, třetí pošle hloubkovou účetní kontrolu, čtvrtý prohlásí jeho psa za podezřelého ze vztekliny, pátý mu vyjme slapskou chatu z rekreačního fondu a šestý ho obešle ke zdravotní prohlídce. A napočítal jsem i (klasicky) sedmou ránu egyptskou - Hron má nadměrný byt!!! A osmá rána, závěrečná: Ve sklepní vědcově laboratoři v žižkovské Chlumově ulici se začne překopávat 120 voltů na 220 - a to po co nejdelší dobu... Američan nepochopí. Čech mladší generace dnes už asi taky ne. A pokud pochopí, neocení. Naštěstí pro něj!
Povídka končí (pro Ondřeje) netradičním happyendem.

Hrdinové kosmu

Mikrogroteska s nekorektně výsměšnou pointou.

Součkos

Podtitulek zve na "dialog o stroji času". Jde však o trialog Sokrata, Ludvíka Součka a malého děvčátka Alenky. A protože Ondřej Neff všechny své tři hrdiny nepochybně dobře zná, je to i zajímavé.

Kontakt

TEN kontakt. Emzáci jsou opravdu tak hnusní, jak jsou popisováni ve sci-fi. Jsou BEM (bug-eyed monster)! Tentýž otřes zažívá i druhá strana, když potkává obludné PUN (příšery s úzkým nosem). Nakonec to ale zase dobře dopadne. Hvězdné kamiony dojedou včas na místa svého určení - a nic se nestane.

Čtvrtý den až navěky

Osamělý dům na venkově. Nenápadný. Nikdo nevěří, že zde každý čtvrtý den proběhne malý Armagedon. Em šestnáctky třeskají, bezzákluzové dělo si sjednává přístup do opevněného domu, granáty explodují, plamenomety metají plameny. Přímo holywoodsky akční scéna. Dvojice útočníků se znovu a znovu snaží překazit práci na rovnicích odhalujících tajemství času. Zatím se jim to nedaří. Po útoku je vše opět v bezvadném stavu. A práce na rovnicích se může dále rozvíjet. Jednou určitě odhalí pravdu.
Jenomže - je to jinak. I závěrečný útok je jiný... V této povídce si i nepozorný čtenář všimne dalšího Neffova nosného tématu: Všechno je jinak!

Utajená posedlost Kamila Cajthamla

Posedlostí šedivého úředníčka, jenž je v třiačtyřiceti letech panic a bydlí stále s maminkou, který se obléká do tesilových obleků "barev tak střízlivých, že se z nich dělalo mdlo", se nečekane stane Rubikova kostka. Tedy její rekordní skládání. Náhle probuzená schopnost vykopne Kamila do výšin společenské smetánky, ale pouze na chvíli. Trochu připomíná vzestup a pád popsaný v Růži pro Algeron. Avšak zde je to jinak. Po krutém pádu nalézá onen ubohý človíček svou skutečnou schopnost...

Ty ostré bílé zoubky

Poslední povídka je nejdelším textem ráže novelety. Ostré bílé zoubky patří laboratorním myším, přesněji jejich identickým klonům. Povídka zachycuje atmosféru reality osmdesátých let minulého století, kdy za fasádou chvalozpěvů o úspěších socialistické společnosti společnost ve skutečnosti hnije, skutečnou moc nemá lid, ale veksláci a meloucháři. Vrátní jsou hloupí a zlí, vedoucí neschopní a bouraný Žižkov smrdí. Zaregistrujete rozsypané perličky. Například konec jednoho z hrdinů je doprovázen - či snad způsoben - deskou Beatles. V textu lze rozeznat temné předzvuky budoucí Tmy. Povídka končí asi čtyřmi unhappyendy.

A to je konec knihy!

Knížka vědeckofantastických povídek zaznamenává s přesnou neúprosností zejména zatuchlý svět "reálného socialismu" a mohla by sloužit jako sociologická učebnice stavu "znormalizované" společnosti v době dochcípávajícího komunismu. Dobovou atmosféru těchto šedivých, i když už perestrojkových let, doplňuje i text na vnitřní straně přebalu od neznámého autora, jenž se ptá: "Je naše morálka skutečně již zbavena všeho pokrytectví? Nezůstává tak trochu pozadu za překotným rozvojem vědy a techniky?" Ano, i dnes, po dvaadvaceti letech od vydání, lze odpovědět: Není. Zůstává!!!

Ondřej Neff: Čtvrtý den až navěky
Kresba na přebalu a ilustrace: Jan Souček
Obálka, vazba a typografie: Václav Kučera
Vydal: Československý spisovatel v Praze roku 1987 jako svou 5637. publikaci
Odpovědný redaktor: Pavel Kosatík
Výtvarný redaktor: Pavel Hrach
Technická redaktorka: Ivana Škorpilová
Fotosazbu z písma Times digiset zhotovila Svoboda, n. p., závod 4, Praha
Vytiskla Stráž, tiskařské závody, n.p., Plzeň, závod ve Vimperku
Vydání první
Náklad 33.000 výtisků

232 stran, vázané, 19 Kčs v roce vydání, za 100 Kč zakoupeno v antikvariátu 2008