25.10.2021 | Svátek má Beáta






(NE)RECENZE: Clifford D. Simak, Přestupní stanice

5.1.2006

Přestupní staniceLehce naivní, přesto však mistrovsky ztvárněné dílo Cliffa Simaka vrhá čtenáře do stínu minulosti, solidarity a pochopení. Do stínu minulosti, protože rozvíjí neskutečný příběh nestárnoucího Enocha Wallace vojáka americké Občanské války. Do stínu solidarity zejména pro nádherný vesmír plný života, jiných inteligentních druhů, které zapomněly význam slova válka. A v neposlední řadě také do stínu porozumění - sebe samých a všech ostatních - protože tu nejsme sami.

Velmistr žánru Clifford D. Simak napsal desítky románů a povídek, přesto se v naší republice netěšil takovému zájmu čtenářů jako další z jeho krajanů, píšících od Zlatého věku SF. Jeho díla mají společnou vlastnost, jsou vysloveně humanistická. Autor naznačuje cesty lidského vývoje, ať už v osídleném vesmíru nebo pouze na Zemi, přes velice depresivní vyznění beznaděje a přemítání hrdinů, však ukazuje, že lidstvo šanci a cestu má. Stačí pouze zmínit díla jako Město, Prstenec kolem Slunce, Čas je ta nejjednodušší věc, Pryč z jejich myslí, či Přestupní stanice.

Příběh farmářova syna Enocha Wallace se začal na bojišti, v bitvě, kterou přežil a odebral se zpět na rodnou farmu, kde ho navštívil tajemný cizinec, aby mu nabídl práci kontrolora galaktické zastávky. Stáváme se svědky konfrontace vyspělé techniky za hranicemi našeho poznání a úvahami osamělého člověka o budoucnosti světa. V technicky zdokonaleném domě, kde se stanice nachází však Enoch nestárne, objevuje se problém související s takovouto raritou.

Po více než sto letech se o osobu Wallace začíná zajímat agent výzvědné služby Claude Lewis. Shodou okolností mu mimozemský přítel Ulysses oznámí, že pozemská pobočka může být pod tlakem několika frakcí uzavřena, sám Wallace se za pomoci mimozemských technik přesvědčuje, že vývoj ve světě směřuje k válce (jenž by mohla být konečná) a do toho se zamotá paranormálně nadaná němá Lucy Fisherová. Aby toho nebylo málo Hank stojí před svou samotou, v níž si, opět za použítí cizí techniky, vytvořil holografické přátele, kteří ho opustili a Lucyin otec Hank burcuje město, protože nezvládl výchovu své dcerky.

Kniha ubíhá ve svižném tempu a dvoustovku stránek přečtete cobydup. Kromě nastíněných problémů vás čas od času Enoch zavede do svých deníků, v nichž si eviduje každý den své mnohaleté služby a zajímavé zážitky spojené s morfologii mimozemšťanů. Pan Simak zbytečně nefilozofuje na stovkách stránek, ale i s málem dokáže vystavět skvělý konzistentní příběh, plný neočekávaných zvratů, romantiky a překvapení, z něhož vás bude mrazit v morku kostí. Simak totiž popisuje člověka a jeho stísnění světem, který je nemilosrdný, řítící se vstříc záhubě, přesto hrdinové dokáží objevit jiskru optimismu a naleznout správnou (ale ne snadnou) cestu.

Není divu, že kniha byla oceněna Hugem za rok 1963 (což znamená Hugo 64), spojuje se v ní vyborná četba s nesnadnou vizí budoucnosti a výborně ztvárněným vnitřním světem hrdiny. Klasika žánru, na kterou bychom neměli zapomínat.

Autor:  Clifford Donald Simak
Přestupní stanice (Way Station, 1963)
Nakladatelství: Laser
Autor obálky:  Oliviero Berni
Překlad:  Kateřina Kostarová
Počet stran:  232
Rok vydání:  2003
ISBN:  80-85601-65-6

Jan Pechanec














Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...