LITERATURA: Nové hodnocení knih v časopisu Pevnost
Už jste si někdy vylili na hlavu kyselinu sírovou, snědli sáček hřebíků a holili se tupou žiletkou? Tak nějak takhle se cítil náš recenzent při kontaktu s tímto dílem.
Tvůrci měli ty nejlepší úmysly: chtěli vás uvést do nového ráje, ale místo toho jste společně s nimi skočili přes Rubikon hlavou rovnou do žumpy. Protože tohle se opravdu nedá konzumovat.
Kdybyste měli mikroskop, pinzetu nebo aspoň lupu, možná byste na tomhle titulu našli něco pěkného. Je to tam, ale tak důmyslně ukryté a maskované spoustou balastu, vykradené klasiky a neumělého provedení, že se to ani nevyplatí hledat.
Tohle opravdu zamrzí, říkáte si. Kdyby tam místo toho bylo to, a místo tamtoho tohle, byl by to příjemný zážitek. Tu i onde se zakolísalo a z dobré šance zůstal jen smutek, smutek, smutek.
Pohodička, klídek, kvalitně odvedené řemeslo. Pobavili jste se, zasmáli, strávili příjemných pár chvil. To, že za pár dní nevíte, o co že to vlastně šlo, nevadí - účel byl splněn.
Tak tohle není vůbec špatný pokus. Sem tam zajímavá pasáž, sem tam chytlavá postava, myšlenka nebo akce, něco, co se zaryje pod kůži. Velikost díla sice probleskuje jen občas, bez ohledu na to se těšíte, až narazíte na další jemu podobné...
Jestli lze u náročnější literatury zůstat na půli cesty, pak se to autorovi bohužel povedlo. I tak má ale kvality, které jí nikdo nemůže upřít. Pokud lze napsat oddechovou knihu na 110%, právě jste ji nalezli.
Velký zážitek - snad jen myšlenka byla trochu nedotažená, svět občas ujel na alogičnostech, možná k dokonalé životnosti postav chyběla špetka navíc. To si ale uvědomíte až mnohem později. Narazili jste totiž na kus, se kterým si v životě nepochybně ještě párkrát potykáte. A rádi.
Ještě teď se vnitřně chvějete - vrátili jste se z jízdy, které se nic nevyrovná. Tenhle příběh jste nepozorovali, vy jste jím žili. Přesto ve vás hlodá červíček pochybností. Vždyť stačilo tak málo a fantastika měla další klenot ve své pokladnici.
Něco takového se objeví jen jednou za čas a vy doslova cítíte, jak se celý fantastický žánr otřásl v základech. Sedíte, zíráte, čelist se vám vyvrací úžasem, oči padají z důlků. A pak si řeknete: kvůli takovému zážitku stojí za to žít a snít.
Dodatek šéfredaktora: U recenzí Pevnosti je těžké najít si svého recenzenta. Pravdou je, že každý z přispěvatelů má své oblíbené žánry. Bohužel mi přijde, že hodnocení knihy hodně tratí na rozsahu samotné recenze. Krátké texty nejsou o moc delší, než-li anotace na zadních obálkách. Uvidíme časem, přesto mi už několikrát přišlo, že procentuální hodnocení je dvousečnou zbraní. Recenzent kolikrát objektivně nemůže knihu zhodnotit a několikrát se mi stalo, že jsem se opravdu nedokázal ztotožnit s danými článečky - jako by autor knihu nepochopil nebo se nad ní nezamyslel a sáhl po jiné stáji, než kterou preferuje. Uvidíme, nakolik se budou pisatelé držet nadhozeného hodnocení. Neměli bychom však zapomenout, že kritika není pouhým odsouzením, ale pokud možno objektivním zhodnocením.
