INTERVIEW: Rozhovor s Miroslavem Žambochem
Rozhovor původně vyšel na stránkách MFantasy.cz. Publikováno se svolením autora.
- Jak jsi se dostal k fantastice? Kteří autoři tě ovlivnili nejvíce?
Pravděpodobně to bude Neználek na Měsíci od N. Nosova, toho mi doma předčítali rodiče ještě v době, kdy jsem neuměl číst. A když jsem pak začal slabikovat, zkoušel jsem si to na Dvaceti tisících mílích pod mořem a poté na Tajuplném ostrově. A už nebylo co řešit. Další ve škole doporučované čtení pro prvňáčky jako například Honzíkova cesta už mě neoslovilo. Jules Verne byl mnohem lepší.
- Vzpomínáš si na své autorské začátky? Bylo těžké se prosadit?
Pro mě velmi. V roce 1992 jsem sice zvítězil v soutěži O nejlepší fantasy povídkou Zpověď válečníka, ale i když jsem pak psal další texty, nikde mi je nebyli ochotni uveřejnit. Ono v té době poptávka po českých autorech neexistovala, nikoho jsem neznal, neměl žádné kontakty. Až v roce 98 mi vzali v Ikarii povídku a pak každý další rok jednu. Vzhledem k tomu, že jsem psal rád a bavilo mě to, jsem psal do šuplíku. A později pak z něj věci vytahoval a publikoval. To však až po roce 2002
- Jaký jsi měl pocit, když jsi v ruce držel Poslední bere vše - svou knižní prvotinu?
Představ si, že osm let o něčem sníš, snažíš se o to, investuješ spoustu práce a námahy, nervů - a pak se to povede. Skvělý, úžasný, nádherný pocit. Bylo to super, až jsem měl problém uvěřit.
- Tvým nejslavnějším hrdinou je Koniáš, kdy vznikl ten prvotní impuls vytvořit ho a co bylo jeho předobrazem? Připravuješ s Koniášem další román a novely?
Vymyslel jsem si ho tak, aby měl co nejvyšší potenciál přežití, dobře se mi o něm psalo a mohl z jeho pozice glosovat a pozorovat svět způsobem, který je mi vlastní. Teď pracuji na románu. Nemám ani jeho pracovní název. Jde spíš o špionážně - podloudnickou záležitost, ve které se rozehrávají události důležité pro pozdější politický vývoj. A pak, pokud se s tímto tématem vypořádám ke své spokojenosti, bych chtěl napsat ještě jeden román o počátku další Velké války, u jejíhož zrodu bude právě Koniáš stát. A nakonec poslední povídku, která by cyklus jeho příběhů uzavřela. Ale to je práce na několik let dopředu. Vzhledem k tomu, že si rád odskočím do jiných žánrů a světů, asi hodně let dopředu.
- Čtenáři také volají po dotiscích knih Poslední bere vše, Ostří oceli a Na ostřích čepelí, kdy se jich dočkají?
Na ostří čepelí by mělo v nakladatelství Poutník vyjít už tento rok. U souboru novel Poslední bere vše uvažuji o mírné změně, kdy by se texty jinak uspořádaly. Ostří oceli, to se odvine od příběhů právě v PBV. Chce to dobře promyslet.
- Zastavme se u dalšího z tvých hrdinů Koniášova světa - Tanečníka. Neplánuješ s ním další příběhy?
Přemýšlím o něm jako o jednom z menších hráčů do románu, který jsem zmínil výše. Tanečník žije rychlý a riskantní život. Sází výš než Koniáš a podle toho také dopadne. Alespoň v mých dosud nezrealizovaných představách.
- Ve tvých příbězích je často vidět detektivní zápletka, máš rád detektivky? A vůbec - jaké máš rád vlastně žánry?
Mám rád detektivky. Je v nich prvek odhalování tajemství, pokud je příběh dobrý, je navázán na lidskou psychiku, interakci mezi lidmi. A žánry? Drsnou detektivní školu, hard science fiction, noir … Mám problém vypočítávat žánry, spíš bych poukázal na autory: J. Verne, J. London, Hemingway, D. Hammet, Chandler, Parker, J. Connely, A.Reynolds, Haldeman. Je jich víc, ale tohle je takové jádro, co se mi vybaví okamžitě.
- Jsi jedním z otců zakladatelů projektu Agent JFK, co vás s J. W. Procházkou přimělo tuto postavu a vše kolem vytvořit?
Za Jirku odpovídat nemohu, ale - oba jsme napsali příběh M. Stonea a mně osobně lákalo vytvořit plastičtější, bohatší platformu pro dobrodružné příběhy, než poskytoval z mého hlediska příliš prvoplánový Stone. Teď, když seriál běží, si mohu realizovat některá svá přání: Chtěl jsem si napsat příběh o střetu vikingů a indiánů, mám ho. Přál jsem si zabojovat si vzducholoděmi - splnil jsme si to. Plánuji válku s kyber zaibatsu - doufám, že se mi podaří v příštím díle. Ještě jsem nečetl pirátský příběh s minimem romantického pozlátka, také bych si rád zkusil …
- Kdy se dočkáme tvého dalšího Kováře a jak se bude jmenovat?
Můj další díl bude přímo navazovat na díl Tomáše Němce, název ještě není jistý, jen skutečnost, že se bude odehrávat v drsné přetechnizované budoucnosti. A měl by se objevit na podzim tohoto roku.
- Co bys poradil začínajícím autorům?
Číst, číst, číst, přemýšlet, psát a pořád dokola.
- Před nedávnem vyšel zatím tvůj zatím poslední román - Drsný spasitel, na co se v něm mohou čtenáři těšit?
To záleží na tom, co má kdo rád. Je v něm spousta akce, ale současně i jak mi bylo k mému překvapení sděleno, velké množství filosofických úvah. Je dost krutý příběh o ceně lidskosti. Ale také o velkorážných revolverech, šermířích jejichž ničivost je ekvivalentní dvaceti kilotunové jaderné bombě … Prostě dost šílené.
- To mě přivádí k další otázce - co nového připravuješ?
Klasiku. Válku s dinosaury. Problém je v tom, že hlavní hrdina nosí brýle, je to počítačový maniak a všechny jen trochu vhodné pušky jsou pro něj moc těžké a výkonné. A dinosauři …, to si nechám až do knížky.
- Jak relaxuješ? Máš nějaké oblíbené filmy a knihy?
Moc na filmy nejsem. Tenkrát na západě, Pro hrst dolarů, Rocky 1, Sedm samurajů… Knihy, asi ty ,co jsem četl vícekrát než jednou - Věčná válka, všechny Chandlerovky, Bílý den, L‘Amourovky.
- Sleduješ českou fantastiku? Která kniha tě v poslední době nejvíce nadchla?
Sleduji ji spíš z profesionálního hlediska, protože se dívám, zda se neobjeví někdo s „rukopisem“ vhodným pro psaní JFK příběhů. Asi nejvíc spokojený jsem právě s příběhem JFK Zatmění Jana Hlávky a těším se na jeho první knihu, na které pracuje.
- Jakou posloucháš muziku?
Takovou všehochuť. Visací zámek, Znouzectnost, Kabáty, Katapult, Nirvanu, Blodhoundgang, nemám příliš vyhraněný vkus …
Díky za rozhovor, snad jsem nebyl příliš dotěrný.
Taky díky za příjemný rozhovor.