Není úplně šťastné, když před startem důležité reformy rezignuje šéf úřadu, který je pověřen jejím provedením. Stejně pochybný je postup, když odpovědný ministr navrhne pár dnů po začátku reformy speciální zákon, který ji má změnit.

Nepovedenou reformou je zavedení elektronických receptů. Od prvního ledna nestačí, že lékař sepíše na počítači recept a ten vytiskne pacientovi na formulář, se kterým pacient dojde do lékárny. Lékárník poté požadovaný přípravek vydá a operaci zaznamená do systému evidence léků, jinými slovy, záznam o vydaném přípravku pošle do centrálního úložiště dat o lécích.

Tak to platilo v prosinci, ovšem od ledna musí záznam o léku poslat do centrálního úložiště už sám lékař. To znamená, že sám musí být připojen do evidenčního systému. Pro samotného pacienta by se nic měnit nemělo, protože jemu doklad o vydaném receptu lékař vytiskne stejně jako dříve. A člověk se s ním posléze vydá do stejné lékárny jako dříve.

Nevypadá to jako velká reforma, přesto přináší každému lékaři významné byrokratické náklady. Nejdříve se musí zaregistrovat v Ústavu pro kontrolu léčiv a každým rokem platit poplatek za ověřený elektronický podpis. Pak si musí zajistit dostatečné připojení k internetu, protože bez uložení dat v systému není možné recept vydávat.

Pak ještě zbývá zajistit instalaci potřebného softwaru. Vypadá to, že elektronické recepty jsou dalším byrokratickým opatřením ke kontrole určitého typu podnikání, jehož náklady zaplatí sám kontrolovaný.

Prosadit novou regulaci nemusí být úplně těžké, pokud zároveň přináší nějaké výhody. Systémy elektronických receptů koneckonců úspěšně fungují ve Skandinávii, kde nabízejí nové možnosti lékařům. Fungují jako elektronická zdravotní knížka, ve které se zaznamenávají veškeré léky, které konkrétní pacienti berou.

Tím se dá předejít nežádoucím zdravotním účinkům a zároveň u konkrétních léků ověřit efektivitu a vedlejší účinky. Ovšem tato služba v Česku nefunguje a v dohledné době fungovat nebude.

Tuzemská verze byla zřízena, aby mohl Ústav pro kontrolu léčiv podrobně sledovat, jestli se s léky nepodvádí, třeba jestli se nepoužívají k zakázanému reexportu. Ovšem tuto možnost nabízí už několik let data, která do centrálního úložiště odesílají lékárny, a není známo, že by se k něčemu využívala.

Na rozdíl od skandinávských systémů ovšem ten český deklaruje, že každý lékař musí být přihlášen a že bez přihlášení nesmí předepsat jediný lék. Není jasné, jak může takové opatření prospět pacientům.

Systém elektronických receptů je špatný a nefunguje, přiznal i nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Připustil, že nebude trestat lékaře, kteří se do něho nepřihlásili, a ohlásil změnu systému. Nutno dodat, že než reformu reformy by bylo lepší zkusit úplně nový začátek.